Unwell - Kapitola 73

12. července 2018 v 14:34 | yellow |  Kniha třetí
Kapitola 73 - První tanec


Zápěstí ho bolelo od psaní. Brk se mu potem lepil k prstům. Chtěl si ho přendat do levé ruky nebo si možná dojít pro sklenici vody, ale přinutil se pokračovat. Už jen jeden odstavec a bude…
"Hotovo!" vykřikl Harry vítězoslavně a odhodil silnou hromádku pergamenů na konferenční stolek.
Severus sklouzl z pohovky do kleku a pořádně papíry zabezpečil, aby nespadly a nepomíchaly se. "Gratuluji. Mám začít hledat vydavatelství?"
Vydavatelství ve Velké Británii šílela. Broomsbury mu minulý týden nabídlo osmdesát sedm miliard galleonů, když napíše své paměti. Harry byl sotva schopný dokončit před termínem svou disertaci. Byl rád, že Severus tu nabídku shledává humornou, jemu tak nepřišla.
"Je to sračka." Kroutil zápěstím, dokud neucítil prasknutí. "I když by jim to nejspíš nezabránilo v tom, aby to vydali."
Severus si sedl zpět na pohovku vedle Harryho a vzal si do ruky jeho zápěstí. Jednou rukou držel jeho předloktí a zkušeně otáčel Harryho zápěstím po směru a poté proti směru hodinových ručiček. "Nejsem si jist, že chápu, jaký má smysl odevzdávat vašim profesorům úkol, který jste označil jako 'sračku'."
Harry zrudl. Nikdy předtím neslyšel Severuse klít, ani když ho citoval. Odtáhl od něj svou ruku. "Řekl bych, že lepší to nebude."
"Mám vám očíslovat stránky?" zadíval se Severus na dokončenou disertaci.
Harry zapomněl, že to musí udělat. Nedokázal si zapamatovat, kteří instruktoři to tak chtěli, nebo u kterých projektů to bylo vyžadované. "Ne, udělám to později. Ale zbav mě tohohle a koupím ti poníka," hodil Severusovi bez zájmu čistě bílou obálku.
Když slyšel, že Severus zlomil pečeť, složil si hlavu do dlaní a zavřel oči. Ani se neobtěžoval ten dopis otevřít. Byl mu v práci doručen ne silnou ministerskou sovou, ale kurýrem. A během několika minut zjistil jeho obsah díky sově od Rona. A pak měl hodinu na to, aby to všechno zvážil - hodinu, kterou strávil běháním koleček. Kteréhokoliv jiného studenta by z výcvikového programu pro bystrozory již dávno vyhodili, kdyby porušil všechna ta pravidla jako on.
Ale takhle to pro něj fungovalo od té doby, co mu bylo jedenáct a tentokrát měl dokonce omluvu. Bystrozorský program byl jenom nutná formalita. Všichni již věděli, že se Harry umí postavit zlu a zvítězit. Přestože se to vše stalo zásluhou lásky jeho rodičů a přátel a Brumbálovou tvrdou prací, stejně to dokázal. Skutečnost byla taková, že od patnácti byl vojákem.
V místnosti panovalo ticho, zatímco si Severus dopis pročítal. Harry slyšel tikání hodin a moc to jeho bolesti hlavy nepomáhalo. Doopravdy by mu bodl šálek čaje.
"Pane, tohle je doopravdy důležité." Pergamen zapraskal, když Severus dopis odkládal. "Doopravdy chtějí, abyste se toho zúčastnil."
Harry opět vzhlédl. Severus si nasadil brýle na čtení, aby přečetl jemnou kaligrafii a nyní ho upřeně pozoroval.
"Oni chtějí, abych šel. To neznamená, že chci jít já."
Severus stočil zrak zpět k dopisu. "Nejsem si jist, že můžete odmítnout, pane. Je to docela vážné. Dokonce vám ani nedali možnost tuto pozvánku odmítnout, není tu žádné R.S.V.P."
"Co to vůbec znamená?"
"Repondez, s'il vous plait. Prosím odpovězte."
Samozřejmě, že to byla francouzština. "Takže nemám na výběr. Ministerstvo mě nezve, ono mě povolává."
Severus si sundal brýle a pověsil si je za límeček svého trička. "Přesně tak. A nejenom ministerstvo, ale i vláda jejího Veličenstva. Jste jediný přeživší, jehož přítomnost je vyžadována?"
Přeživší. Severus nezacházel do podrobností víc než Harry. "Ne, Ron a Hermiona byli pozváni také. Ale nikdo jiný, dokonce ani Neville nebo Lenka."
"Takže jde o to, aby to dobře vypadalo. Aby se veřejnost bez obav podívala na fotografie, aby jí to do srdcí zaselo radost. Nejde o realitu. Nekouzelnický/kouzelnický ples jednoty je spojenou snahou uchlácholit veřejnost, aby si myslela, že je vše v pořádku. Je to ta nejsnadnější věc, s výjimkou vymazání paměti všem, kterou mohli udělat, aby se obě strany přestaly bát sebe navzájem."
"Ron a Hermiona nejdou," prohlásil Harry. "Ron už mi psal."
"Avšak oni mají možnost nejít." Severus podal dopis zpět Harrymu. "Jejich rozesmáté obličeje vypadají vedle vašeho pěkně, ale nejsou pro obrázek nezbytné. Pokud byste se rozhodl strávit ten večer v hospodě nebo doma s námi… dobře, řekněme, že vaše nepřítomnost by byla velmi zřetelná."
Harry se zašklebil. Vypadalo to, že zodpovědnost vždycky padne na něj. "Ale můžu tam dojít, usmívat se, nechat se párkrát vyfotit a zase odejít, je to tak?"
"Hypoteticky ano. Pokud strategicky řeknete tomu správnému novináři, že nemůžete zůstat dlouho, že chcete strávit večer se svým synem, mohl byste u veřejnosti nasbírat sympatie."
Harry sympatie nepotřeboval. "Takže tam dojdu, pozdravím se s Kingsleym a ministerským předsedou, dám si drink s královskými, zapózuji pro pár fotografií a odjedu. Poté, co samozřejmě udělám své strategické prohlášení."
"Ano, možná. Mohou vás požádat, jestli byste nepronesl několik slov…"
"… nedělám proslovy. Nemůžu někomu dopředu říct, že ztrácím hlas?"
"Nejste zdatný lhář, pane, a není to ve vaší nebelvírské povaze," pousmál se Severus. "Mohlo by pro vás být jednodušší vystoupit na pódium a říct 'Děkuji, že jste přišli.'. Dokonce byste mohl zjistit, že je to ideální čas na zmínění trávení času se synem. S vaším synem smíšené krve. S vaším synem, polovičním vlkodlakem by nemuselo být na škodu zmínit."
Severus pokračoval. "Na plesy jsou obvykle vyžadovány společenské hábity, což je něco, o čem vím na sto procent, že nemáte. Pokud by vám to nevadilo, mohu místo vás oslovit různé návrháře. Ten proces by pak pro vás byl celkem bezbolestný."
Ocenil tu nabídku, ale Severusovu smyslu pro styl nevěřil o nic víc než svému. Nedávno Severus oblékl Teddyho do neladícího oblečení, a ani jednomu z nich to nepřišlo divné, dokud je na to neupozornila Ginny, která každé pondělí vyzvedávala Teddyho z jeslí.
Severus si odškrtl další položku na svém pomyslném seznamu. "Budete si s sebou muset někoho přivést, a protože paní Hermiona odmítá na základě něčeho politického jít…"
Jak dobře Severus Hermionu znal.
"… mohl byste zvážit pána Rona, avšak ten v jednom ze svých nejrozumnějších rozhodnutí v životě odmítne, aby svou přítelkyni svou účastí nerozzlobil."
Harry cítil, jak rudne. Pokoušel se udržet svou sexualitu v tajnosti a zabránit co největšímu počtu lidí, aby o ní přemýšleli. Přivést si jako svůj doprovod muže, přestože jasně ve zcela platonickém vztahu, by příliš nepomohlo. Z toho důvodu nemohl vzít ani Severuse, přestože ten by se s největší pravděpodobností stejně nemohl účastnit.
"Dobrým rozhodnutím by nebyla ani paní Ginny a v případě paní Láskorádové bych se obával, co stihne říct za krátkou dobu své přítomnosti na takové akci…" Severus stiskl rty. "Pokouším se vzpomenout si, kdo další z Nebelvíru s vámi chodil do ročníku."
Nebylo to tak dlouho, co ti Nebelvíři seděli v učebně lektvarů. Avšak Severusovy nitroobranné štíty, přestože již byly stažené, vytvořily od jeho vzpomínek odstup, který napraví jenom čas. "Jedna ze sester Patilových - a ta se mnou v žádném případě nepůjde - Levandule, ehm, ještě…"
Severus vzhlédl. "Paní Brownová," prohlásil okamžitě. "Ta bude perfektní."
"Je to Ronova bývalá přítelkyně. Takové věci chlapi moc dobře neberou."
Mávl rukou. "Přece ji tam neberete s romantickými úmysly. Jsem si jist, že jediné, co bude Levanduli zajímat, bude to, jak se dostat do kalhot nějakého bohatého prince. Požádejte ji, ať jde s vámi. Tak to je, to navrhuji." Kousl se do rtu.
Poslední dobou se Severus nechával unášet. Harry to miloval, ale Severusovo svědomí bylo jiného názoru. Severus bez problému dával skoro-příkazy, dokud si neuvědomil, že to nemá dělat. Pak ho začalo pálit čelo.
Harry se natáhl přes pohovku a jemně se Severusova čela na okamžik dotkl. Tak aby si to Severus nezačal proti své vůli užívat. "Takže tohle všechno znamená, že na tu věc jít musím?"
"Zcela jistě," přikývl Severus. "Nejsem ten, kdo přikazuje, to je zákon."
***
Harryho první ples byl doslova katastrofa. Neuměl tančit, a ani tančit nechtěl. Neměl zájem o ženy (a aby byl k sobě upřímný, stále ho neměl) a cítil se pitomě, když měl pod ostrými světly tančit na "Do the Hippogriff".
To bylo jen před staršími žáky tří škol a učiteli. Tohle bude před lidmi, kteří dělali nejzávažnější rozhodnutí v Británii. Tohle bylo důležité. Jedno zakolísání a zapíše se do historie jako 'Největší idiot světa'.
"Počkej, je to ples," uvědomil si. "Budou chtít, abych tancoval."
Severus vzhlédl od své knihy. "Ano, pane, tohle jsme si už prošli. Musíte tancovat jenom několikrát, ideálně všechny tance s mudly. Tím dáte najevo tu jejich 'jednotu'."
Tohle bylo špatné. Doopravdy špatné. Harry zavrtěl hlavou. "Ne, ne, Severusi, ty to nechápeš. Já neumím tancovat."
"Nesmysl, nezapomínejte, že jsem vás viděl tancovat na vánočním plese. Nebyl jste… neschopný." Severus se zašklebil a naklonil se k Harrymu, aby se ho dotkl.
Harry si odfrkl. "Jo, dobře, ale ani jsem nebyl dobrý. Sakra, nebyl jsem ani průměrný. Byl jsem pro smích všem na plese."
"Věřte mi, když řeknu, že si toho nikdo nevšiml. Všichni byli příliš soustředění na sebe a na navštěvující studenty, aby si vás vůbec všimli."
"Ty sis mě všiml."
"To bylo jiné," objasnil Severus a zaťal zuby. "Pane, já…"
Harry se opět dotkl Severusova čela. Stávalo se to rutinou. Vypadalo to, jako by nemohlo uběhnout ani deset minut, aniž by Severusovi nepukala hlava bolestí. Kdyby se prostě mohl přinutit nepřemýšlet o tom, co nemá dělat, pak by bolest přestala. Avšak tvůrce toho kouzla na to mysleli. Kouzlo bylo navázané na něco, co pokud člověk jednou měl, nikdy se toho nemohl zbavit - svědomí.
"Nejdu. Je mi jedno, jestli ze mě udělají kriminálníka, nebo někoho, kdo nenávidí všechny mudly," prohlásil Harry pevně. "Nebudu tančit, tečka."
"Protože nerad tančíte."
"Protože v tom nejsem dobrý," vysvětlil Harry. Parvati Patilová nevěděla, že ji Harry zachránil od výletu na ošetřovnu, když se rozhodl s ní netančit. Její prsty by byly celé černé a modré ještě před koncem večera.
Severus se zvedl, přešel k rádiu a přeladil ho z jedné ze známých kouzelnických stanic na stanici s vážnou hudbou.
"Co to děláš?" Severus bez vyzvání nikdy rádio nepřeladil, stejně tak si pro sebe neudělal nic k jídlu, pokud mu to nebylo řečeno, nebo nedělal bez porady s Harrym žádná rozhodnutí.
Severus pokynul Harrymu, aby vstal. "Prosím, pane, přál bych si vám něco ukázat."
Nejistý Harry se zvedl na nohy a přešel k němu. Povědomá hudba na waltz mu již svírala žaludek. "Jestli si myslíš, že mě naučíš, jak tančit dívčí kroky, pak jsi…" Nedořekl to, protože si Severus navedl jeho ruku pod lopatku a druhou sevřel ve své. "Jsem si jist, že vás paní McGonagallová něco naučila o základních rytmech?"
Tancuji. Se Severusem. Přestože měl nutkání mračit se, když si představil Ronovu reakci, kdyby věděl, že Harry tančí s profesorem Snapem, nutkání ho okamžitě přešlo, když si uvědomil, že to je profesor Snape. Ten samý muž, ale co se Harryho týkalo, byl to někdo zcela jiný. Nebylo to tak zlé, jak si Harry dřív myslel.
"Můžeš jí říkat 'Minerva. Neříkáš jí to do obličeje," zamumlal.
Severus ho ignoroval a pomalu ho prováděl jednotlivými kroky. "Jakýkoli tanec, u kterého bude předpokládáno vaše zapojení, nebude o nic víc a o nic míň komplikovaný než tento. Je klíčové, abyste mezi tanečníky zachoval vzdálenost přibližně jedné osoby. Je šance, že budete tančit s důstojnou osobou, kterou jste nejenom právě potkal, ale která má romantickou náklonost pro jinou neméně významnou osobu."
"A pak ze mě bude sekaná."
"Pokud bude mít její milenec pocit, že mu lezete do zelí, tak ano." Severus se sklonil, aby se nemotorně podtočil pod Harryho paží. Vypadalo to tak směšně, že se Harry musel hodně snažit, aby se nesmál. "Netancujte s… chtěl jsem říct, že si nemyslím, že by bylo moudré tancovat s jednou osobou dvakrát, zvlášť dvakrát za sebou."
Harry spustil ruku ze Severusových zad a na chvilku mezi nimi zrušil mezeru, aby se mohl dotknout jeho čela. "Říkal jsem ti, že v tomhle nejsem dobrý. Vím, že nemáš rád léčitele, ale nejspíš tě budu muset zítra k jednomu vzít. Nebudeš moci chodit."
"Pokud klopýtneme, bude to moje chyba, protože nevím, jak tančit pozadu." Severus se pousmál, když se Harry postavil na špičky, aby Severusovi umožnil pohodlnější otočku.
Skladba skončila a ozval se moderátor, ale oni pokračovali v nácviku. "Dělal jsi to vždycky?" chtěl vědět Harry.
"Točil se pod mužovou rukou? Sotva, můžete mě v tom považovat za stejného nováčka jako sebe." Další skladba byla velmi podobná předchozí, ale Severus nějakým způsobem zvýšil jejich rychlost, takže se více přiblížili tomu, jak měli tancovat.
Harry protočil panenky. "Ne. Vinil se ze všeho. Od té doby, co tě znám… dobře, od té doby, co jsme se sem přestěhovali, se obviňuješ ze všeho, co se pokazí. Ať už se jedná o cokoli."
"Ano?" Severus zostražitěl.
"Ano. Pokud je Teddymu špatně, je to tvoje chyba. Pokud se v práci zašpiním inkoustem, je to tvoje chyba. Je to chronické. Nemůžeš si přivlastňovat zásluhy za všechno."
Severusovy oči si Harryho chvíli prohlížely. "Žertujete."
"Částečně," ujistil ho Harry. "Nezlobím se. Ale děláš to a já bych chtěl prostě vědět proč. Je to proto, že bys měl, nebo že si myslíš, že bys měl nebo jsi to dělal vždy? Když jsem byl ve škole, tak jsem si toho nikdy nevšiml. Ve skutečnosti," zasmál se Harry, "byla v té době všechno moje chyba, pokud si vzpomínám."
"Ne všechno…" zaprotestoval Severus, a pak se prudce nadechl. "Možná to tak kvůli mně vypadalo."
Harry se opět dotkl Severusovy hlavy, právě když začala hrát další skladba. "Takže tohle chování je relativně nové."
"Nemůžu říct, že bych si ho předtím všiml," poznamenal Severus. "Avšak shledávám, že většina lidí je většinu času ke svému chování slepá. Pokud vás to rozčiluje, pokusím se to napravit."
"Znepokojuje mě to, ale ne z toho nejzřejmějšího důvodu." Harry cítil, jak mu nad horním rtem perlí pot, přestože tančili pomalu. "Obávám se kvůli tomu o tebe."
"Mám nutkání požádat vás, abyste se o mě neobával a omluvit se, že ve vás vyvolávám obavy." Severus naklonil hlavu. "Měl bych?"
"Bylo by to bezvýznamné. Raději ne." Harry si opět stoupl na špičky a zvedl paži, aby se pod ní mohl Severus skrčit.
Velké přenosné rádio se zřítilo ze svého místa a s hlasitou ranou přistálo na koberci. Při pádu zavadilo o krabici s hračkami, na které nechalo malou rýhu a přestalo hrát.
Severus se lekl a odskočil od Harryho.
Bylo doopravdy těžké kouzelnické rádio rozbít. Byla velmi odolná, a protože je držela v celku magie, bylo je bez použití magie těžké rozbít. Na druhou stranu Harryho pozornosti neunikla náhodná magie, která se ze Severuse uvolnila, když se vyděsil. Zastrčil si ruce do hábitu, aby je Severus nemohl vidět. Nebyl důvod, aby se kvůli své náhodné magii cítil provinile. Ve skutečnosti to byla Harryho chyba, protože Severusovi nedovolil používat hůlku. Magie se v jeho nitru hromadila a při každé šanci, kterou dostala, vytryskla.
Severus stál u knihovny. Jeho obvykle bledý obličej byl v tlumeném světle ještě bledší. S pusou dokořán šokovaně zíral na rádio.
"Hej," Harryho tón byl jiný, než ještě před chvílí. Nemluvil, jako kdyby mluvil s kamarádem nebo kolegou, ale jako kdyby utěšoval Teddyho poté, co by uklouzl a uhodil se do hlavy. "Hej, Severusi, to je v pořádku. Byla to jen nehoda. Měl jsem dávat pozor, kde to rádio je - dostali jsme se příliš blízko. To je vše. Jen jsi do něj narazil. To je v pořádku."
Severus se začal třást a Harry ho objal. "O-o-omlouvám s-se. O-o-omlouvám se, p-pane. Ne-nechtěl jsem…"
"Já vím," přerušil ho Harry jemně. "Žádný z nás nechtěl. To je v pořádku. Pamatuješ, o čem jsme právě mluvili? Není to tvoje chyba. Ne vše je tvoje chyba. Některé věci se prostě stanou. Některé věci nejsou ničí chyba." Nechal svá slova působit. "A vsadím se, že to bude George schopen opravit. Pana Weasleye bych k tomu nepustil ani na tři metry, ale George zvládne opravit všechno. Jestli chceš, zítra mu můžeš napsat dopis a požádat ho o to. A pak mu ho můžeš doručit."
Severus se vymanil z Harryho náruče a zmateně se na něj podíval. "Vy se nezlobíte?"
Harry zavrtěl hlavou. Pokoušel se udržet uvolněný postoj a co nejupřímnější výraz. Neměl co skrývat a chtěl to Severusovi, který občas dokázal takové věci až moc dobře přečíst, dokázat. "Nehody se stávají."
Severus se roztřeseně nadechl. "Mo-možná není rozbité. Možná kdybychom jenom otočili vypínač na 'vypnuto' a zpět na 'zapnuto', fungovalo by."
To byla ve skutečnosti možnost, na kterou Harry nepomyslel. Vzpomínal si, že Dursleyům občas nefungovala televize, a že ji Dudley spravil tím, že ji vypnul a opět zapnul. Harrymu to nikdy nedávalo smysl, ale na druhou stranu, jim nikdy nedávala smysl Harryho magie.
Možná byla nekouzelnická/kouzelnická jednota tím správným krokem.
"Možná." Harry chytil Severuse za zpocenou ruku. "Co kdybys šel nahoru a připravil se ke spánku? Najdi Gik. Budu tam za chviličku."
Severus zaváhal. "Žádná koupel?"
Vystavit Severuse tanci s ním bylo pro jeden večer dostatečné mučení. "Dnes ne."
***
"Harry! Počkej!"
Harry se otočil a očima pátral v davu lidí přicházejícím a odcházejícím z ministerstva na oběd. Měl v plánu využít své pětačtyřicetiminutové přestávky, aby vzal Severuse a přemístil je do obchodu se sendviči, aby ho dostal z domu. Ale pokud si nepospíší, nezbyde mu dost času, aby to mělo smysl.
"Harry," dohnala ho konečně zrzka. Její tmavě rudé vlasy volně spadaly z drdolu a prameny se kroutily kolem pihovatého obličeje. "Zatkli ho."
"Koho?" Harry se postavil do fronty na Letax - z ministerstva se nebylo možné přímo přemístit. Pokusil se Ginny vzít koženou brašnu, ale pevně ji držela z jeho dosahu.
"Luciuse Malfoye!" oznámila mu Ginny. "Dnes ráno vzali všechny Malfoyovi do vazby."
Konečně. Bylo těžké prokázat, že někdo nebyl pod vlivem Imperia, ale jakmile to zvládli, bylo strašně těžké dokázat opak. Dostat se do tohoto bodu zabralo týdny soudů. "Takže je - Lucius - je v Azkabanu?"
"Ne, rozhodli jenom, že během druhé války nebyl pod Imperiem. Stále to musí dokázat v případě první války - v té době získal Znamení zla." Ginny dál mlela o politických věcech, kterým Harry moc nerozuměl.
Před ním byli ve frontě už jen tři lidi. "Dobře, jsem kvůli tobě doopravdy rád. Díky, že jsi mi to přišla říct. Co? Ty nejsi šťastná?"
Ginny se kousla do rtu. "Ne tak, jak jsem si myslela. Chci říct, že vůči němu necítím žádný soucit a jsem ráda, že možná půjde do vězení… Jen jsem si myslela, že se budu cítit jinak."
Harry se cítil stejně, když poprvé začali usvědčovat Smrtijedy z jejich zločinů. Ne pomstěně nebo dokonce spokojeně. Během celého procesu se cítil otupěle. "Jsme na tebe všichni hrdí." Natáhl se, aby jí ohleduplně stiskl ruku, jak by to udělala Hermiona, ale vzhledem k jejich minulosti si to rozmyslel. "Znamená… znamená to, že ty a Weston jste…"
Ginny se naježila. "To není tvoje starost, Harry Pottere!"
"Je mi to jedno! Chci říct, že to není proto, že by byl první kluk, se kterým jsi chodila poté, co jsme se rozešli. Ale nemám rád, když je blízko Severuse. Severus se pak necítí dobře. se necítím dobře. A samozřejmě, že kdyby chtěl…"
Ginny se na něj zuřivě podívala a předběhla ho ve frontě na Letax. Zmizela v zeleném dýmu.
Harry si povzdechl, strčil několik scvrčků do požadované zdířky, a také vstoupil do krbu. Vždycky všechno pohnojí. Byl zázrak, že je sám schopen přejít silnici, aniž by ho srazil autobus.
Příště: Další kroky
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 12. července 2018 v 20:41 | Reagovat

Líbilo se mi jak spolu tancovali moc pěkná povídka. :-D

2 Idris S. Idris S. | 12. července 2018 v 22:24 | Reagovat

Děkuju za překlad, budu se těšit příště. 😊

3 Mia Mia | 13. července 2018 v 10:55 | Reagovat

Tahle kapitola byla doslova lahůdka :) , co do obsahu i překladu, ještě i komentář píšu s úsměvem :) . Severusovi se vrací špetička jeho sarkasmu i dříve tak samozřejmé autoritativnosti, sem tam nesměle prosákne jeho statusem otroka. Ač se to dříve zdálo nemožné a nepravděpodobné, jednou by se jim mohlo spolu dobře žít :)..... Díky moc.

4 Julie Julie | 14. července 2018 v 16:31 | Reagovat

Severus se po maličkých krůčkách stává opět sám sebou. Pokrok je pomalý, ale je tu. jsem zvědavá jak dopadnou Malfoyovi. Díky moc za překlad této skvělé povídky! Moc se těším a další kapitolu.

5 Damoneta Damoneta | 15. července 2018 v 2:40 | Reagovat

Krásná kapitolka. Jsem zvědavá co bude s Luciusem. Děkuji za překlad a těším se na novou kapitolku. :-D

6 Irena Irena | E-mail | 23. července 2018 v 20:50 | Reagovat

Prosím pokračujte. Je to úžasné a konečně se Severu cítí lépe.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama