Mezi dvěma světy - Část pátá

6. prosince 2015 v 21:40 | you-kNow-Who |  Mezi dvěma světy
Mezi dvěma světy
Část pátá


"Michaeli?" Gabriel nakoukne do jejich společného pokoje. Nečekal by Michaela v pokoji za bílého dne, ale jak se zdálo, něco se změnilo. A Rafaelova přítomnost v pokoji taky nevěstila nic dobrého. "Co se děje?" Vejde, zavře za sebou dveře a přesune se k otevřenému oknu, u kterého Michael stál. Rafael se zdržoval o kus dál. Ostatně, tak to dělal vždycky. Měl respekt k takovým situacím. Vyčkával. Na cokoliv, co by mohlo přijít.

"Stvořiteli se nelíbí, jak se ostatní andělé chovají. Co přesně s tím mám udělat já? Neznamená, že když jsem nejvyšší, že vím, jak všechno napravit. Navíc mě nikdo z nich neposlouchá. Je jim to úplně jedno, co se s lidmi stane. Byli jsme tu pro ně odjakživa a teď… vidím, jak se baví nad tím, jak lidi tápou, místo aby je posunuli tím směrem, kterým mají. Na co jsou osobní andělé, když ti si svých svěřenců nevšímají? Na co je anděl osudu, když i on vyčkává, co člověk udělá. A mohl bych pokračovat do nekonečna." Povzdychne si a poprvé, po tolika staletích a tisíciletích si uvědomí, že se cítí opravdu unavený.

"Třeba to nemyslel jen na tebe. Pouze proto, že jsi byl nejblíž. Že jsi takový náš tlumočník… kdyby to měl říkat každému… umíš si to představit? Trvalo by mu to alespoň deset let, než by předal jednu informaci každému, koho má na starost. Nejsme to jen my." Gabriel si dovolí zasmát se té myšlence. Nebe ani Peklo by nemělo smysl. Natož řád.

"Gabrieli, tohle je vážné." Napomene ho Rafael, ale koutky mu cukají. A Michaela ta myšlenka taky pobaví. Jenže to nic nemění na vážnosti situace.

"Vyhrocuje se to. Je to den ode dne horší. Nevím, jak tohle celé dopadne. Přijde mi, že máme opravdu jen málo času. Lidé přestávají věřit. Andělé přestávají být anděly. Kde jsme ztratili pojem o tom, co pro nás naše soužití znamená?"

Gabriel přistoupí k Michaelovi z jedné strany, obejme svého přítele kolem ramen. Rafael se potom přitiskne z druhé strany a obejme ho kolem pasu. Někdy i nejvyšší potřeboval podržet a ukázat, že na to není sám.

Michael se natočí tak, aby se mohl přitisknout k tělu druhého nejvyššího. Miluje jeho vůni, stejně tak Rafaelovu. Jistým způsobem je doplňuje. Ve všem. Hmátne rukou za sebe, aby si ho přitiskl na svá záda. Chce je cítit oba dva. Potřebuje je oba dva. U sebe. A čím blíž, tím líp. Naplňovalo jej to energií, kterou poslední dobou postrádal. Poté, co se oficiálně prohlásilo, že Země se sype jako domeček z karet… najednou bylo definitivní to, co už dlouhou dobu tušil. Ale co zmůže jeden? Co zmůžou tři? Bylo potřeba, aby se všichni obrátili čelem a začali jednat.

Z myšlenek ho proberou dva páry dlaní, které sklouznou pod jeho hedvábnou košili. Rafael mu dýchá do peříček roztažených křídel, až mu to vyvolá mrazení v zátylku. Měl by je nechat zmizet, ale… bylo to tak příjemné. Gabriel vyhledá jeho krk, protože Michael se tváří skrývá v jeho rameni. Nechce, aby jej jeho dva milenci viděli v tomhle stavu. Ale potřeboval je. Proto tady nyní byli. Vyslyšeli jeho volání okamžitě. Byli tu pro něj kdykoliv. Proto je miloval.

"Vyřešíme to, Michaeli. Vyřešíme. Hned, jak tu s tebou skončíme." Zamumlá Rafael do Michaelových zářivých vlasů. A Gabriel proti němu přikývne na souhlas. Lidstvo ještě hodinku vydrží. A potom budou řešit důležité věci. Jen potřebovali mít archanděla schopného a plného elánu. Byla jen jedna cesta, jak ho podpořit. Spousta lásky a energie.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 katka katka | 7. prosince 2015 v 18:40 | Reagovat

ajajaj tak a je to hurá je to černé na bílem kluci jsou spolu :-D

2 Karin Karin | 7. prosince 2015 v 20:54 | Reagovat

To je fajn že se o sebe tak starají. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama