Kapitola 2 - Účtování

3. října 2014 v 20:09 | yellow |  Nečekaná pravda
Účtování



Chapter Two - The Reckoning (Zúčtování, Zvažování)

"Nejdřív to nejdůležitější… Musíme zjistit, kde přesně jsme."
Severus si opovržlivě odfrknul. "Jsem si jist, že na tuto otázku dokáži odpovědět. Nacházíme se v mých komnatách v Bradavicích."
"Ach? Doopravdy?" Harry se zkoumavě rozhlédl okolo, všímaje si hedvábného povlečení v barvě půlnoční modři, pohodlného starobylého nábytku a celkově příjemné ložnice. Jeho pohled se zastavil na posledním z vysokých oken se zataženými těžkými sametovými závěsy. "Tak nějak jsem si nepředstavoval, že budou vypadat takhle."
Severus se opovržlivě ušklíbl a omotal si prostěradlo těsněji kolem svého štíhlého těla. "Předpokládám, že jste očekával něco na způsob mučírny. Jestli vás tohle vzrušuje, jsem si jistý, že si mohu půjčit nějaká pouta od Filche."
Harry teatrálně protočil oči. "Jak takový vzdělaný muž… to je jedno. Ne… vy nemožný idiote! Představoval jsem si je zatraceně temné! Vaše komnaty jsou v tom zatraceným sklepení, pod jezerem, pamatujete?" odsekl Harry. "A první věc, kterou vidím, když se probudím s hroznou bolestí hlavy, je sluneční světlo provrtávající se mýma očima sílou smrtící kletby."
Severus si povzdechl, pozvedl obočí a počastoval Harryho pohledem, který měl rezervovaný jenom pro nejtupější studenty. "Můj kabinet a učebna jsou v zatraceným sklepení, blbečku! Mé soukromé komnaty jsou v jižní věži, kde žijí i ostatní profesoři! Samozřejmě že mám okna, ty idiote."
Harry nechtěl dál Severuse rozčilovat odpovědí na jeho ostrou průpovídku a rozhodl se změnit taktiku. Lstivě se na Severuse usmál. "No, tak to je ještě lepší. Po zbytek svého života se budu každé ráno probouzet ve tvém náručí, manželi můj, a budu si užívat čerstvý vzduch a sluneční světlo." Když Severusovi došla Harryho slova, zbledl, takže jeho mléčně bílá pokožka se stala dokonce ještě světlejší. "A jsem si jistý, že to bude úplně skvělý, když nebudu mít tu zatracenou KOCOVINU!!!" zařval Harry a prudce přešel ze svého přeslazeného chování.
V tu chvíli, kdy Harry zařval, toho však již litoval, když mu ve spáncích začalo zběsile tepat. Vydechl srze zaťaté zuby a pokoušel se uvolnit. "Jak jsi tak trefně poznamenal, ó ctihodný mistře lektvarů, tohle jsou tvoje komnaty, takže bys tu mohl mít něco, co by mi mohlo zabrat na bolest hlavy. Kdybych mohl trochu jasněji myslet, možná bych se mohl soustředit na náš problém."

"I když to nerad přiznávám, myslím, že bychom z toho mohli mít užitek, a myslím, že paměť-posilující lektvar by taky nebyl na škodu. Ničeho se nedotýkej." Jedním ladným pohybem se zvedl z postele a jenom slabé, téměř neslyšitelné zasténání bylo jedinou známkou toho, že se cítí stejně hrozně jako Harry. Vzal si s sebou prostěradlo, které zakrývalo spodní polovinu jeho těla, a když vstával, obtočil si ho kolem ramen. Zapleskalo mu kolem kotníků a u Harryho to vyvolalo tiché zasmání a zamumlání "královna dramat".
Severus Harryho poznámku ignoroval a během chvíle se vrátil s potřebnými lektvary. Byl příjemně překvapený, že si Harry dobrovolně a bez otázek lektvary vzal a okamžitě je vypil. Když Harry pokrčil rameny a odpověděl na jeho nevyřčenou otázku, polkl obsah druhé lahvičky.
"Co? Přestal jsem si myslet, že se mě pokoušíš zabít už po pátým ročníku."
Harry se sesul zpět do křesla a čekal, než lektvary udělají svou práci. "Jak rychle bude ten paměť-posilující lektvar účinkovat?"
Severus protočil oči a ušklíbl se. "To je něco, co by měl vědět student čtvrtého ročníku."
"Prostě na tu zatracenou otázku odpověz!" zaskučel Harry.
Severus si teatrálně povzdechl a pak konečně odpověděl. "Chvilku to trvá. Lektvar na kocovinu zabere téměř okamžitě, ale tělo se musí úplně zbavit alkoholu předtím, než může paměť-posilující lektvar začít pracovat. Když nedojde k nějakým výkyvům adrenalinu, řekl bych, že to zabere asi za hodinu."
"A co přesně budeme příští hodinu dělat?" Jak si Harry nepřítomně mnul obličej, nevšiml si, že pokrývka mu sklouzla opravdu nízko, takže mu stěží zakrývala klín a umožňovala Severusovi lákavý výhled na dlouhou svalnatou nohu, širokou holou hruď a pevné vypracované břicho.
Když si stoupl vedle Harryho, byl Severus schopný přijít na spoustu věcí, které by v následujících šedesáti minutách rád dělal. Přistihl se, že se téměř sklonil a políbil zrudlé rty, stále oteklé z předchozí noci. Chtěl oždibovat čelist, na které již začínalo růst jemné strniště…
"Nechápu to. Nemívám kocoviny. Obvykle mívám velice vysokou toleranci na alkohol."
A pak blbec promluvil… znovu.
Severus se usadil zpět na kraj postele a pokoušel se schovat svou palčivou erekci, která se objevila během jeho krátké roztoužené prohlídky Harryho těla. Odkašlal si a nepřítomně si zastrčil pramen inkoustově černých vlasů za ucho.
Severus začal mluvit, ne k Harrymu, prostě obecně, aby si utřídil myšlenky, a aby se pokusil uklidnit svoje rostoucí libido. Mluvil o tom, co se mohlo stát, že skončili tak, jak skončili. "Je to trochu zvláštní, zvlášť to, že máme oba kocovinu. Ta je u kouzelníků neskutečně vzácná. Pokud v tom pití nebylo něco přimíchaného… třeba Veritasérum… Kdyby bylo přimíchané do té ohnivé whiskey, co jsme pili, tak nejenže bychom chrlili pravdu, ale také by to odstranilo zábrany a…"
Severus větu nedokončil, když zvážil důsledky svého prohlášení. Jeho pozornost byla rozptýlena, takže si nevšiml, že jeho zelený hedvábný župan, který na sebe ve vedlejší místnosti cestou pro lektvary spěšně hodil, se pootevřel. Avšak někdo jiný to zpozoroval okamžitě. Harryho smaragdové oči se upřely na Severuse a pomalu cestovaly po celém jeho těle, zatímco Harry zvažoval Snapeovo prohlášení.
Harry roky zpovzdálí obdivoval štíhlé alabastrové tělo svého dřívějšího profesora. Když ho čaroděj soukromě doučoval obraně a soubojům, pomáhal mu v přípravě na nevyhnutelnou bitvu proti Voldemortovi, všiml si, jak se bavlněné kalhoty, které Severus normálně nosil, napínají přes svalnatý zadek a nohy. Ale nikdy neměl šanci vidět jeho tělo z takové blízkosti. Jeho oči přejížděly po dlouhých jizvách z bitev, které křižovaly mužovu slonovinovou hruď. Toužil po nich přejíždět jazykem, laskat tu jemnou citlivou kůži…
Harry se probral ze svého snění a uvědomil si, jak rychle jeho tělo reagovalo na myšlenky o tom, co pravděpodobně dělali minulou noc, myšlenky, které byly do minulé noci pouze součástí některých velmi silných a detailních představ. Najednou Harry věděl, že si všechno nechce jen pamatovat, musí si všechno pamatovat. Protože jestli je oba někdo nadopoval Veritasérem, tak přinejmenším, aspoň v nějaké rovině, oběma nešlo jenom o sex, ale také…
Harryho oči sjely k Severusově ruce a zaostřily se na prsten zářící na dlouhém elegantním prstě. Jeho hlas byl chraplavější, než chtěl, když vybrebtal první věc, která mu přišla na mysl. "Pamatuješ si vůbec něco z minulé noci?"
Severuse zastihla Harryho otázka nepřipraveného, takže chvíli trvalo, než odpověděl a slabé zrudnutí se docela viditelně rozlilo po jeho světlé pleti.
"Proboha!" zamumlal Harry. "Něco si pamatuješ! Možná, že ne všechno, ale pamatuješ si sex, že jo? Vyklop to, Snape!"
Severus protočil oči a chladně na Harryho zíral. "Seš doopravdy jistý, že je to něco, co si chceš pamatovat? Sex se svým starým hnusným mistrem lektvarů?" Severus se ostentativně podíval na zválenou postel za sebou. "Možná, že je to součást tvého víkendového repertoáru, ale můžu tě ujistit, že mého určitě ne."
Po Severusově prohlášení Harry vztekle vyprskl. "MÝHO? Jak se OPOVAŽUJEŠ! Myslíš, že skáču z postele do postele?"
"No, s tvým statusem celebrity…"
"To je hovadina… a úplně to nesnáším, to bys měl vědět. Jen abychom si to ujasnili a ne proto, že si myslím, že bych ti dlužil vysvětlení… Pro tvoji informaci, když si popustím uzdu a dovolím, aby se taková věc stala, tak jsem to obvykle JÁ, kdo je navrchu, ne jinak. Takže si určitě chci pamatovat, co se stalo minulou noc."
Severus otevřel pusu, aby promluvil, ale Harry rychle pokračoval a z jeho hlasu odkapával jed. "Víš, chvilku jsem si doopravdy myslel, že pod tím chladným zevnějškem bys mohl mít srdce. Víš, nejsem úplnej blbec a chápu následky míchání Veritaséra a alkoholu. Odpusť mi, že jsem na chvíli doufal, že svatební prsten rodiny Snapeů na mém prstě znamená, že ode mě chceš něco víc než obyčejnej sex."
"Ty jsi doufal…?"
Harry ignoroval Severusovo přerušení a pokračoval, jako kdyby svého bývalého profesora neslyšel. "Ale předpokládám, že když na to přijde, tak ti jde taky jenom o zadek Chlapce-který-do-prdele-přežil. Zřejmě sis mě jen musel vzít, abys ode mě k tomu dostal souhlas, ale neznepokojuj se tím. Jsem si jist, jak jistě také víš, že když jsme minulou noc byli očividně mimo, ministerstvo naše manželství zruší. A jestli ne, tak zatahám jen za pár nitek - už dlouho jsem nemusel využít vliv hrdiny."
Severus při Harryho odhaleních strnule seděl; jedno znělo silněji, než ostatní. "Myslíš, že? Že bys třeba mohl?"
Harry si kolem sebe upravil přikrývku a začal sbírat své oblečení, které bylo rozházené po celé podlaze. "Co? Že bych ti mohl úplně a naprosto věřit, tak, abych se ti dal? Že by mi mohlo záležet… to je jedno!"
"Mohl bys mít kohokoli," dumal Severus a jeho obvykle sebejistý tón byl protkaný zmatením. "Proč bys chtěl mě?"
Harry se na něj podíval, oči plné bolesti. "Nepřetvařuj se přede mnou, Seve. Co se s námi stalo? Před koncem války jsme si byli tak blízcí. Spoléhal jsem na tebe víc než na kohokoli jiného. Věřil jsem tvému názoru… A pak už mě kolem sebe nechceš. Nemůžu ani říct, jak moc to bolí. Ale abys nechal toho zasranýho malýho zmetka Malfoye, aby mi řekl…"
"Draca?" zeptal se Severus, "Co ten s tím má sakra společnýho?"
"Tu noc po závěrečné bitvě jsem za tebou přišel do kabinetu, chtěl jsem s tebou oslavovat. Zajímavé je, že tys tam nebyl, ale hodně spoře oblečený Draco Malfoy jo. Řekl mi, že už jsi šel do postele, a že vás dva nemáme očekávat na večeři, že oba chcete trochu soukromější oslavu. A pak mi řekl, co si o mně doopravdy myslíš. Jak nesnášíš čas, který se mnou musíš strávit tréninkem, jak se musíš nutit být přátelský k ubohýmu chudákovi Harry Potterovi. Pořád to bolí - vědět, že nemáš odvahu říct mi sám, že náš vztah, naše přátelství bylo pro tebe celou dobu jen hra, část plánu, jak ze mě udělat co nejefektivnější zbraň. No, tak jsi to dokázal, Severusi, tak ses konečně pomstil Pobertům. Skoro mě to přivádí k myšlence, že jsi zodpovědný za včerejší noc. Že se měla přidat k mému ponížení. Je před tvými komnatami zástup reportérů, nebo nějaký exkluzivní článek v jedněch z kouzelnických novin, nebo něco o čem bych měl vědět?"
Harryho hlas se vytratil, jak se nadechl a pokoušel se zadržet slzy. Zavrtěl hlavou a vyrazil ke koupelně, ale měl zablokovanou cestu.
Severus potichu seděl a poslouchal Harryho slova, nevěříce, že mezi nimi mohlo dojít k takovému nedorozumění. Při pohledu zpět si zcela přesně vybavoval ten den, kdy se to mezi nimi změnilo, jak za ním přišel Draco Malfoy a neúspěšně se ho pokusil svést. Stalo se to přímo před tím, než ustaly Harryho návštěvy. Všechno dávalo smysl.
A drahý Merline, jestli byl Harry tak rozrušený, pak možná, jenom možná, mu na něm záleželo stejně jako… Bez vědomého rozhodnutí se Severus zvedl z postele a zablokoval Harrymu cestu. Jeden pohled do smaragdových očí, lesknoucích se slzami a byl ztracen. "Nikdy jsem s Draco Malfoyem nespal."
"Nespal?"
"Ne, nespal. A nikdy jsem s ním o tobě nemluvil. Přirozeně jsem předpokládal, že ses rozhodl, že když je tvoje povinnost slněna, náš postupující vztah už pro tebe není důležitý ani žádoucí."
Harrymu spadl kámen ze srdce, když si uvědomil, že jak on, tak Severus byli obětí Dracových manipulací. "Severusi, připomeň mi, ať Draca zabiju, až ho příště uvidím." Jiskřička uličnictví se vrátila do Harryho očí. Opatrně natáhl ruku a pohladil Severuse po tváři a ucítil, jak se zachvěl.
"Řádně zaznamenáno. A aby to bylo jasné, kdybych chtěl jenom sex, mohl bych být dostatečně zmijozelský, abych si tě vzal, ale nikdy bych ti nenabídl havraspárské svatební prsteny." Čistě instinktivně mezi nimi Severus zrušil zbývající mezeru a překryl Harryho třesoucí se rty svými.
Při prvním doteku Severusových rtů na svých se Harryho oči rozlétly dokořán a málem se mu podlomila kolena. Ta úplná citlivost a jemnost, kterou mu Severus věnoval, ho ohromila a jeho ruce se zcela instinktivně ovinuly kolem Severusova krku.

Když Severus ucítil Harryho jazyk obkružující jeho rty, otevřel je v pozvání a poddal se k nejvíc elektrizujícímu a perfektnímu polibku, jaký kdy zažil.

Když se od sebe odtrhli, oba lapali po dechu a na jejich obličejích byly stejné překvapené výrazy. Adrenalin proudil jejich žilami a pak, zcela najednou, je zaplavily vzpomínky na minulou noc.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama