Kapitola 7

3. října 2014 v 18:44 | yellow |  Tequila
Severus položil prázdnou sklenici před sebe, právě si vzal dávku lektvaru pravdy. Harry ho s očekáváním sledoval před tím, než si vzal vlastní. Teď zjistí všechno, co potřebuje vědět. Teď pochopí, co Severus cítí. Teď bude moci říci svému učiteli přesně to, co si myslí, a nebude se muset bát následků.



//Hra může začít.//
Severus si všiml slabého zajiskření v Harryho očích a začal, příliš pozdě, opět o celé věci přemýšlet. Pocítil, že byl vmanipulován do něčeho, co mohlo být trochu náročné. Nebál se toho, co ten chlapec řekne. Věděl, že ho Harry chtěl, a jestli chtěl jenom sex, pak na to byl připraven. Bál se toho, na co by se ho jeho student mohl zeptat o jiných věcech. Rozhodl se trochu pojistit:
"Harry, protože jsme oba pod účinkem tohoto lektvaru pravdy, myslím, že bychom měli omezit otázky a odpovědi na tento vztah, který se vyvíjí. Také bych chtěl použít kouzlo, které zajistí, že nic z toho, co bude řečeno v této místnosti během této konverzace, tuto místnost neopustí. Vyhovuje ti to?"
Harry se slabě usmál.
//No, Moudrý klobouk mě chtěl chvíli zařadit do Zmijezolu, ale s ním neudělal žádnou chybu.//
"Samozřejmě Severusi, cokoli považuješ za nejlepší."
Severus se opřel a krátce zavřel oči. Bude trvat několik minut, než lektvar zabere, jak ještě před začátkem experimentu Harrymu vysvětlil. Naštěstí tato směs nebyla tak silná jako veritaserum, které tě mohlo přinutit chrlit pravdu o čemkoli a všem, o čem bys mohl eventuálně lhát nebo co jsi celý život schovával. Tento lektvar tě přinutí odpovědět pravdivě, ale jenom tolik, kolik budeš chtít, takže nezačneš mluvit o nějakém testu, ve kterém jsi podváděl, když budeš tázán na něco jiného.
Harry Severuse pozorně sledoval a doufal, že bude natolik čestný, aby se neptal na Siriusův útěk ve třetím ročníku nebo jestli ukradl přísady do mnoholičného lektvaru ve druhém ročníku.
Severus viděl, jak se chlapec nepohodlně posunul.
//Začíná litovat, že se mnou manipuloval.//
Přestože by toho Severus nikdy nevyužil, jeho zmijozelské já bylo rozhodně pobaveno zvláštním bojem, který Harry vedl. Pokusil se to chlapci ulehčit a řekl:
"Chtěl by ses zeptat první?"
"Ano!" okamžitě odpověděl Harry (a úplně čestně).
Severus se ušklíbl.
//Takže chlapec chce vědět, co cítím před tím, než mi řekne, jak se cítí. Doufejme, že dostane odpověď, kterou chce.//
"Jak chceš, aby to probíhalo Harry? Budeme se v kladení otázek střídat? Nebo bys mi chtěl prvně položit všechny svoje otázky, a pak se budu ptát já?"
"Uhm, to je jedno. Můžu vám prvně položit otázku, a pak na ní navázat?"
"Samozřejmě Harry. Chci, abychom se oba během této konverzace cítili dobře, takže se zeptej, na cokoli chceš."
Harry se několik minut nepohodlně vrtěl na místě. Chtěl se zeptat na tolik otázek. Kterou první? Chtěl se zeptat, co k němu Severus cítí. Cokoli se stane, chtěl na to odpověď dřív, než mu Severus položí tu samou otázku. Chtěl to vědět dřív. Ale byla ještě jedna otázka, na kterou zoufale potřeboval znát odpověď. Odhodil opatrnost a vyhrkl:
"Jste vy a Draco Malfoy milenci?"
Výraz na Severusově obličeji se měnil z pobavení na překvapení, šok,… a jeho obvyklou masku.
"Pane Pottere, přes to, co se stalo mezi námi dvěma, nemám ve zvyku svádět své studenty. Pan Malfoy a já jsme si blízcí. Byl jsem to já, za kým šel, když se rozhodl, že nepřijme znamení zla, a byl jsem to já, kdo se o něj staral do konce války a nyní. Nepokouším se popřít, že se o něj starám víc, než bych se staral o jakékoli jiné ztracené a zneužívané dítě, ale on je, a vždycky bude, jedním z mých oblíbených studentů."
Harry byl zmatený a díky lektvaru pravdy neměl žádný problém to přiznat.
"Ale to ráno… Když přišel… Vypadal jste tak vyděšený, držel jste ho tak těsně… Nechápu to, pane."
"Harry, nikdy jsi nepřemýšlel, proč jsou zmijozelští tak oddaní mně a sobě navzájem? Mnoho z nich vyšlo z čistokrevných rodin, ale jenom málo z nich vyšlo ze šťastných domovů. Zmijozelská kolej, pro každého mého studenta, je domov a rodina, kterou nikdy předtím neměl. Jsem k nim přísný, ale starám se o ně. Přicházejí ke mně se svými problémy a otázkami. Přicházejí ke mně se svými obavami a vyznáním. Jsem pro ně jako mudlovský kněz, rádce a otec. Neříkám to, aby to znělo domýšlivě, nebo ukázalo, že mám větší odpovědnost než ostatní ředitelé kolejí. Říkám to jenom proto, protože mnoho z mých studentů nemá nikoho jiného než mě. Od konce války se Draco stal jedním z nich. Když jsem zjistil, že je trestán za činy svého otce, tak jsem samozřejmě zareagoval se vztekem. Když ho vidím ke mně přicházet v takovém stavu, v jakém byl, tak mám samozřejmě strach. Jen proto, že ukazuji velmi málo ze svých citů nebo svého srdce tobě nebo ostatním studentům, nemysli si, že žádné nemám, protože jak doufám, zjistíš, že mám oboje."
Harry potichu seděl a projížděly jím stud a nedůvěra. Severus měl pravdu. Nikdy se nepokoušel na staršího muže pohlížet jinak než jako na profesora nebo bastarda. Několik posledních let ho viděl jako mentora a učitele. A několik posledních týdnů jako sexy a vzrušujícího muže. Nikdy ho ale nezkusil vidět jako osobu.
Harry se slabě začervenal.
"Omlouvám se, pane. Máte pravdu. Opravdu jsem vás nikdy neviděl jako osobu, která by se starala o ostatní, a hluboce se stydím, že jsem se o to nikdy nepokusil. Obzvlášť když si uvědomím, kolikrát jste mi pomohl a zachránil mi život. Budu se více snažit."
Harry se zpoza řas pozorně podíval na svého profesora.
"Nebojte se, pane Pottere. Nikdy jsem se dostatečně nesnažil ukázat někomu jinému než mým studentům a několika vybraným profesorům, že ve skutečnosti mám srdce, takže si nevyčítejte, že jste to nikdy neviděl. Tak, jste uspokojen s mým vztahem s panem Malfoyem?"
Díky lektvaru pravdy Harry věděl, že Severus nelhal. Věděl také, že přestože jeho hlava byla přesvědčená, jeho srdce tomu nebylo tak připravené věřit. Snažil se to vysvětlit Severusovi.
"Ne, pane. Nejsem zcela přesvědčen o vašem vztahu. Vím, že nemůžete lhát, ale hádám, že nejsem dostatečně citově připraven, abych tomu věřil. Neboj se Severusi. Vím, že s ním nic nemáš a časem tomu uvěřím."
Severus si oddechl. Bylo to již dlouho, co řekl někomu jinému než Albusovi a Minervě o zvláštním vztahu, který měl se studenty své koleje, a přestože věděl, že kouzlo zabrání tomu, aby se to někdo dozvěděl, cítil se trochu citově zranitelný, když to všechno Harrymu vysvětlil.
"Tak Harry, chtěl bys mi položit další otázku, nebo jsi připraven na moji?"
Harrymu se ulevilo, když mu dal profesor tuto možnost. Nyní se bude moct zeptat na své otázky, zeptat se na to, na co se zeptat chce, a pořád, jak doufal, bude mít trochu navrch.
"Chtěl bych se zeptat na další, jestli bych mohl?"
Severus mu dal znamení, ať pokračuje.
"Profesore, co ke mně cítíte?"
Harry opět cítil, jak rudne a strach mu svíral srdce, když čekal, než starší muž odpoví na jeho otázku. Kdyby ho odpověď neuspokojila, Harry věděl, že by utekl. Nesnesl by, kdyby mu Severus řekl, že byl dobrej na jednu noc, ale nikdy k němu nic nebude cítit, protože Harry věděl, že jeho odpověď na tu samou otázku je mnohem vážnější.
Severus sledoval Harryho sedícího na hraně křesla, připraveného k boji. Jenom doufal, že odpověď, kterou mladému muži dá, bude ta, kterou chtěl slyšet.
"Nejsem si zcela jistý, co k tobě cítím Harry," řekl pomalu. "Musím přiznat, že jsi pro mě trochu záhadou. Během posledních let jsem si myslel, že se mezi námi vybudovalo váhavé přátelství. A byl jsem za to rád." Pronikavě se na Harryho podíval. "Musím také přiznat, že tě shledávám velmi přitažlivým, vzhledem k naší současné situaci bych to těžko popíral, i kdybych nebyl pod vlivem lektvaru pravdy. Hlavně chci prozkoumat náš vztah, Harry. Když jsmr spolu trénovali, užíval jsem si tvou společnost a chtěl bych vidět, jak to roste a mění se to. Myslím si, že bych se do tebe mohl zamilovat, ale nebudu ti dělat naděje tím, že ti řeknu, že se do tebe určitě zamiluji. Jen chci, abys věděl, že to pro mě znamená víc než sex."
Harry úlevně oddech. Severus to řekl s takovou upřímností, že Harry cítil, jak jeho vlastní nejistota mizí.
"Severusi, chtěl bych se tě zeptat ještě na jednu věc před tím, než se začneš ptát ty, jestli ti to nevadí? Nechci, aby sis připadal, že se tu honím za pravdou."
Severus se potichu zasmál a opět pokynul Harrymu, aby pokračoval.
Harry zrudl…
//Doprdele, přestaň se konečně červenat!//
"Pamatuješ si ten sex? Tu noc po párty, kdy jsme se vzbudili spolu nazí…"
"Ano, pane Pottere. Vím, o které noci mluvíte."
"Pamatujete si to, pane?"
"Kousky a trošky, Harry. Pamatuji si jen záblesky."
"Můžete to prosím rozvést, pane?"
Severus zavrčel. Věděl, že na tu otázku bude muset odpovědět. Jen se mu kurevsky nechtělo.
"Převážně to jsou jen záblesky, obraz tady, pocit támhle. Někdy si nejsem jist, jestli je to skutečné, nebo jestli je to výsledek představ." Snape si položil hlavu do dlaní, věděl, že jeho vlasy účinně zakryjí obličej. "Dobře pane Pottere, jestli chcete detaily, dám vám detaily. Pamatuji si, že jsem vás orálně uspokojil. Pamatuji si, že jste… mi cucal bradavky. Pamatuji si, že jste do mě vstoupil, což, musím říct, je pro mě velmi neobvyklé, protože obvykle bývám nahoře já…"
//Proč jsem to KURVA řekl????//
"…Nepamatuji si, jestli jsem byl nahoře i já. Docela jasně si ale pamatuji - ve skutečnosti jediná opravdu jasná vzpomínka, kterou mám je ta, kdy mi jazykem přejíždíte po jisté jizvě, kterou mám na boku. Nic víc si nepamatuji."
Harry jasně zrudl. Připadalo mu to, že rudost se pomalu rozlévala z jeho obličeje na krk a dolů do klína, když profesor zmínil "tu jizvu".
"Děkuji, pane, že jste mi to řekl. Jsem si jist, že to pro vás bylo stejně trapné jako pro mě. Ještě jedna věc a slibuji, že pak už se vás na nic nebudu ptát…."
//Pokračuj,// pomyslel si Severus, //více nepříjemné než tohle už to být nemůže.//
Opět Harrymu pokynul, aby pokračoval.
"Byl jsem dobrý, pane? Byl jsem dobrý v posteli? Měl jste orgasmus? A já?"
//Ach Bože, mýlil jsem se. Je to MNOOOOOOOHEM víc ponižující.//
Zavrčel, "Ano Pottere, byl jste dobrý v posteli, ano, měl jsem orgasmus, ve skutečnosti několik, jestli si dobře pamatuji, a ano, i vy jste měl několik orgasmů."
//Zatraceně, moje užvaněnost, buď zticha, buď zticha, BUĎ ZTICHA!!!//
"Děkuji vám, pane. Můžete se mě zeptat na cokoli chcete."
Severus prudce vstal a přešel k malé mahagonové skříňce, která stála za jeho stolem. Bez hůlky uvolnil zamykací kouzlo a vytáhl láhev ohnivé whiskey a dvě skleničky. Bez slova se vrátil se stolku a položil je na něj.
"No, kdyby to bylo veritaserum, doporučil bych vám nepít alkohol, ale je to jenom lehčí verze, takže myslím, že by jedna nebo dvě skleničky neměly ten lektvar ovlivnit. Také si myslím, že by to pro nás mohlo být jednodušší."
Harryho oči se rozšířily.
"Vzhledem k tomu, že je školní den, myslím si, že jedna sklenička bude v pořádku. Také chci, abyste věděl, že stejně jako nesvádím studenty, obvykle jim ani nenabízím alkohol. Vypadá to, že ty jsi výjimka, Harry. Pravidla pro tebe stejně moc neznamenají, že? Dáš si skleničku?"
Harry tupě přikývl a přijal skleničku. To bylo poprvé, co Severus řekl něco o Harrym a pravidlech, co nebylo myšleno jinak nebo sarkasticky.
//Bože, tenhle trest je divnej!!!!!!//
Severus polkl doušek ohnivé whiskey a připravil se na svou první otázku.
"Harry, byl jsi panic před tou nocí se mnou?"
Harry zrudl. Nechtěl to svému profesorovi přiznat.
"Ano, Severusi. Měl jsem několik schůzek, a několik rychlých muchlovaček, ale musím přiznat, že jsi byl můj první skutečný sexuální partner. A já si to nepamatuji," povzdechl si Harry.
"Harry, nemáš ani tušení, jak je mi to líto. Nikdy bych ani nedoufal, že mi dáš své panictví, kdybys byl více střízlivý a nikdy bych si ho nevzal, kdybych byl více střízlivý já. Jsem si jistý, že sis ho schovával pro někoho důležitého a můžu se jenom omluvit, že to nebylo tak, jak jsi doufal."
"Oh, nebojte se, profesore. Nemůžu říct, že jsem čekal na někoho významného, když to pro mě vždy byla spíš přítěž. Celý svět od chlapce, který přežil, očekával, že bude mít mnoho sexuálních partnerů a já byl naštvaný, protože to nikdy nebyl můj případ. Abych byl upřímný, pane, jestliže jsem měl orgasmus, bylo to víc, než jsem kdy čekal, protože z toho, co jsem slyšel, tak poprvé není nic, nad čím by se člověk chtěl rozplývat."
Severus se potichu zasmál. "Stále zapomínám, jaké to přesně je, být hormony ovládaný sedmnáctník. Přál bych si, aby to pro vás bylo více pamětihodné."
"To já také Severusi. Ale i tak se můžu chvástat před Seamusem."
Oba muži se začali smát a napětí v místnosti okamžitě povolilo. Severus si nalil další skleničku, zdvihl láhev a bezeslovně se zeptal Harryho, jestli chce taky.
"Ano, pane, chtěl bych další, ale jak jste poznamenal, je školní den a já bych se pravděpodobně neměl opít."
"Velmi moudré, Harry."
"Máš nějaké další otázky?"
"Ano, Harry, jednu nebo dvě další bych měl, pak si myslím, že bychom měli naše setkání ukončit." Severus se odmlčel a dopil své pití. "Harry, co ke mně cítíš?"
"No, pane, chci vás. To je dost zřejmé. Díky vám se cítím… živý, to je to slovo. A nadržený samozřejmě. Pane, nechci se ztrapňovat, ale to se ztrapním stejně, takže vám řeknu, co přesně mi běží hlavou právě teď."
Severus opatrně přikývl.
"Chci vás, pane. Jste jediná osoba, která se ke mně chovala pořád stejně, od té doby, co vás znám. Nikdy jste nevěřil tomu nesmyslu s chlapcem, který přežil, a za to vám děkuji. Jste také jediný, kdo chtěl, abych Voldemorta porazil kvůli sobě, ne kvůli dobru čarodějného světa. Docela lehce bych se do vás mohl zamilovat, ale teď, největší věc, kterou cítím, když vás vidím, je potřeba. Potřebuji vás. Úplně ve smyslu sexu. Při zvuku vašeho hlasu se chvěji, a když se na mě upřeně podíváte, moje mužství se začne probouzet. Ano, pane, hodně mi na vás záleží, ale abych byl úplně upřímný, jsem sedmnáctiletý kluk, který ví, že měl s vámi nejlepší sex svého života a chtěl by to zažít znovu." Harry se upřeně podíval na Severuse. "Není to pro mě jen o sexu, pane, ale chtěl bych si pamatovat, jaké to s vámi je. Jediné co nevím, je to, co se stane teď?"
Severus si nebyl zcela jistý, jak Harryho řeč pochopit. Ten chlapec přiznal, že po něm sexuálně toužil. Také přiznal, že mu na něm hluboce záleží. Obě přiznání Severuse potěšila, ale souhlasil s Harrym…
//Co se stane teď?//
"No Harry, myslím, že TEĎ bychom se měli na chvíli rozloučit. Myslím, že oba potřebujeme promyslet a shrnout všechno, co dnes večer bylo řečeno. Za několik dní bychom se měli sejít znovu a uvidíme, jestli si dokážeme užít vzájemnou společnost bez použití alkoholu a lektvarů." Krátce se usmál. "Také si myslím, že bychom to měli udržet jenom mezi námi, když zvážím, že nás vztah je vztah mezi žákem a učitelem. Velmi bych si přál, abych tě měl zpět u sebe pod nějakou záminkou, například více trestů nebo doučování. Také si myslím, že bychom měli pokračovat pomalu, protože nechci zničit náš začínající vztah tlačením na pilu. Budeš s tím souhlasit Harry?"
Harry se upřímně zazubil, úsměv od ucha k uchu a vstal.
"Ano, Severusi, velmi rád."
Vydal se ke dveřím.
"Předtím než odejdeš, Harry, mám jednu rychlou otázku, na kterou bych se tě chtěl zeptat."
"No," řekl Harry a otočil se k Severusovi.
"Můžu tě políbit, Harry?"
Severus přistoupil k mladému muži a hluboce se mu zadíval do očí, čekaje na odpověď. Kdyby byla záporná, Severus by okamžitě vycouval a dovolil by svému studentovi opustit jeho kabinet. Avšak po jemném přikývnutí, Severus okamžitě odstranil mezeru mezi nimi a jemně Nebelvíra objal. Jedním prstem přejel Harrymu po tváři, zvedl mu obličej, naklonil ho do úhlu, který oběma vyhovoval. Pomalu se naklonil, sleduje Harryho oči, jak se zavřely, a pak přitiskl rty na rty druhého muže.
Harryho rty byly měkké, neuvěřitelně měkké. Jeho ruce se obtočily kolem zad mladého Nebelvíra, když ucítil, jak se mu ruce jeho partnera zapletly do vlasů. Harry voněl po čerstvém vzduchu a slunci a chutnal trochu po ohnivé whiskey. Jemně přejel jazykem přes Harryho spodní ret a cítil, jak se chlapcova ústa otvírají v němém pozvání. Rozhodl se pozvání k průzkumu dalšího ignorovat a udržet polibek cudný.
Severus se jemně odtáhl od Harryho a hluboce se mu zadíval do očí před tím, než ho pevně sevřel v náručí.
"Oh…" vydechl Harry. "To bylo perfektní Severusi, děkuji ti."
Severus políbil temeno mladého muže.
"Souhlasím, Harry, a doufám, že jich bude mnohem víc. V tuto chvíli si myslím, že by sis měl jít lehnout. Nechceme tě mít venku po večerce."
Harry se jemně usmál a vymanil se z obětí. Jemně Severuse políbil na rty a bez dalšího slova odešel z kabinetu. Jenom se roztouženě podíval Severusovým směrem a vydechl štěstím.
Když osaměl, Severus si nalil další ohnivou whiskey. Bude to těžší, než si představoval, udržet své ruce od toho chlapce. Také bude těžké přicházet s výmluvami jak vidět Harryho bez jeho přátel, ostatních studentů a hlavně Brumbála, který by na to mohl přijít. Severus si pobaveně odfrkl.

//Jenom několik měsíců než dokončí školu. Pak začne ta pravá zábava!//
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 5. října 2014 v 12:22 | Reagovat

Občas by nebyl k zahození lékvár pravdy. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama