Kapitola 20

3. října 2014 v 19:49 | yellow |  Tequila
Severus sledoval, jak Draco a Harry vešli do velké síně. Snídal a ignoroval konverzaci kolem učitelského stolu. Schovaný za šálkem čaje sledoval, jak Harry s Dracem zamířili k nebelvírskému stolu a pak se málem tím čajem zadusil, když se Draco usadil mezi Harryho a Grangerovou a vzal si toast.



// Co se to sakra děje? //
Viděl, jak se na něj Draco podíval a usmál se. Dovolil svalům kolem očí, aby se trochu uvolnily a vrátil se ke svému čaji, podezřívavě sleduje, co se bude dít u nebelvírského stolu. Vypadalo to docela opatrovnicky - skupina Harryho přátel vytvářela soustředěné úsilí zapojit Malfoye do konverzace.
// Jestli to bude ještě víc přátelský, tak se pozvracím!! //
Taktéž si Snape všiml, že Draco vypadal, jako by se nevědomě nakláněl směrem k Harrymu, jako by potřeboval před skupinou ochránit. Severus se rozhlédl kolem síně a viděl, že zbytek studentů taktéž sleduje nebelvírský stůl. Viděl zmatek v tvářích studentů a rozhodl se na skupinu dohlédnout, aby se ujistil, že se nestane něco neočekávaného.
Zvedl se od snídaně a zamířil k nebelvírskému stolu.
Harry za sebou cítil teplo muže a bez nutnosti otočit se, věděl, že za ním stojí Severus.
"Pane Malfoyi, přijďte prosím po vyučování za mnou do kabinetu."
Draco kývl. "Ano, pane profesore." A s tím starší muž odešel z místnosti.
Harry se pokřiveně usmál, když se na něho přátelé soucitně podívali.
"To je v pořádku, nebojte. Nechám to vyšumět a pak si s ním promluvím."
A s tím vyrazili na vyučování.
Draco a Harry se na oběd sešli na školních pozemcích. Byl květen, bylo sucho a konečně to začalo vypadat, že přišlo jaro. Oba ve velké síni popadli nějaké sendviče a potkali se u jezera, aby se najedli.
"Tak, jak to šlo ráno? Měl jsi nějaký problémy s ostatníma ze Zmijozelu, že jsi snídal s námi zatracenými nebelvíry?"
Draco se zasmál a připravil se k jídlu.
"Ve skutečnosti ne. Tak dlouho už mě ignorují, takže si myslím, že je to doopravdy nezajímá. S tím, jak je ve Zmijozelu od konce války tak málo lidí a s tím, jak je konec roku blízko, myslím, že se všichni jenom snaží přežít zbytek školního roku."
Harry se usmál. "Tak to je dobře. Poslouchej, chtěl jsem s tebou o něčem mluvit."
Draco zasténal, "Doufám, že ne o Snapeovi."
Harry se zasmál. "Ne, o Snapeovi ne, myslím, že to si musím vyřešit sám." Harry si kousl svého sendviče. "Chtěl jsem s tebou mluvit o nás."
Draco vypadal zděšeně. "Co tím myslíš, o nás? Vím, že jsem ti říkal, že jsem gay, ale…"
Harry se rozesmál a pak se na Draca ušklíbl. "Ne, Draco, nemyslím tenhle druh "nás"." Dracovi se evidentně ulevilo. "Neboj se Draco, myslím, že jsi krásný, ale rozhodně nejsi můj typ."
"Co tím myslíš, že nejsem tvůj typ?" zabručel. "Co je na mě špatnýho? Nejsem dost dobrej pro zachránce kouzelnickýho světa?"
Harry se znovu zasmál.
// Bože, tenhle kluk fakticky JE domýšlivej. //
"Ježkovy voči, Draco, rozhodni se. Chceš, abys mě přitahoval nebo ne?" Draco zakroutil hlavou. "No dobře. Jak jsem řekl, myslím, že vypadáš dobře, ale upřednostňuji muže trochu starší a víc hrozivý."
"Jo, mimochodem, tohle fakt nechápu. Jasně, mám Severuse hodně rád, během posledních několika let mi hodně pomohl, ale nikdy mi nepřišel atraktivní."
Harry se usmál, věda, že jen hodně málo lidí by rozumělo tomu, co ho na tom muži přitahuje. "Možná ti to jednou vysvětlím, ale teď si chci promluvit o našem vztahu."
Draco trochu ostražitě kývl.
"Dlouho jsme se nenáviděli. Prvně, když jsme se potkali, tak jsem si myslel, že jsi arogantní bastard…"
"Hej, Pottere, pořád jsem!" ušklíbl se Draco.
Harry se usmál. "Těch posledních několik dní jsi byl jiný. A nemluvím jen o tom, že ses se mnou bavil o svém skvělém sexu, ale i o tom, jak ses choval, když jsme plánovali včerejší ráno a to, že tu se mnou teď jsi."
Draco se ušklíbl. "No Pottere, musíš si uvědomit, že některý věci se od tebe očekávají. Jak jsem teď s tebou, tak jsem býval s Goylem a Parkinsonovou a se všemi ostatními předtím než válka začala. Ve skutečnosti nejsem ten špatnej chlápek, ale když jsi v určitý koleji a pocházíš z určitý rodiny, musíš se chovat určitým způsobem. Ve skutečnosti nejsem hnusnej bastard, i přes všechny drby, ale je to prostě způsob, jak jsem byl naučený."
Harry chápavě přikývl.
"Předpokládám, že já jsem se k tobě taky zrovna nejlíp nechoval. Myslím, že za to můžeme oba dva, že jsem se od té doby, co jsme se potkali, znepřátelili. Vypadá to, že jsi se se mnou a mými přáteli docela rychle skamarádil."
Draco se usmál. "Když je na tebe po měsících příjemnej někdo jinej než učitelé, je to překvapivě lehký bejt příjemnej taky. Ale jestli někomu řekneš, že jsem to řekl, prokleju tě do příštího tejdne (no, v češtině to zní fakt divně). Je mi jedno, že jsi zabil Hadího ksichta."
Harry se zasmál, "Neboj, nikdo se to ode mě nedozví."
A s tím se vrátili k obědu.
Později toho večera Severus přecházel po kabinetu a měřil ho kroky od stolu ke dveřím. Konečně se ozvalo zaklepání na dveře, zrovna když k nim mířil. Severus k nim přešel a trhnutím je otevřel. Draco kolem něho proklouzl do místnosti.
"Bože, Severusi, co tě tak naštvalo?"
Severus za ním zabouchl dveře a vyrazil ke svému stolu; cestou si masíroval obličej, na kterém měl zamračený výraz.
"Nic, pane Malfoyi, prosím, posaďte se."
Draco se posadil a sledoval, jak jeho učitel nasadil svou obvyklou masku.
"Omlouvám se, pane, ale vypadáte docela naštvaně. Je něco špatně?"
Severus se ušklíbl. "Nic, co se vás týče, pane Malfoyi."
Draco si povzdechl. "Jak myslíte. Co jste ode mě potřeboval?"
Starší muž se podíval na bloňďáka. "Omlouvám se, Draco. Nemám právo si na tobě vybíjet svou špatnou náladu. Jak se ti dnes daří?"
"Mám se dobře, Severusi. Jsem v pořádku. Nemám žádné modřiny, takže to může být jenom dobré."
"Doopravdy, pane Malfoyi? Protože madame Pomfreyová mě informovala, že když vás ráno prohlížela, tak našla nějaké nové. Nějaké, které jste nechtěl, aby vyléčila."
Draco se zamračil. "Ta stará vlezlá sůva. Řekl jsem jí, že nejsou z boje, a řekl jsem jí, že se o ně nemá starat."
"No tak, Draco, není důvod, abys takhle mluvil o madame Pomfreyové. Konečně rozumím, kam tím mířila. Jak dlouho jsi schovával svá zranění? Vypadá to, že si myslí, že na tebe měla nějaký psychický dopad, a proto ses je dnes ráno snažil schovat. A proto jsi také odmítl, aby ti je ošetřila. Myslí si, že cítíš, že potřebuješ potrestat za změnu strany a zradu své rodiny během války."
Draco vyskočil a skoro převrhl židli. "Ta kráva. Necítím se, jako bych potřeboval potrestat. Proč bych potřeboval potrestat, když jsem konečně udělal dobrou věc? Schoval jsem ty modřiny, protože se staly po posledním boji. A nechci, aby mi je ošetřila, protože… no… jsou… jsou pro mě důležité, Severusi."
Draco se svezl zpátky na židli.
Severus se pokoušel neušklíbnout.
// Aaaaa, ten chlapec má milence. //
"Vysvětlil byste to trochu víc, pane Malfoyi? Nemůžu přijít na žádný důvod, proč by pro vás měly být "důležité"."
"Doopravdy mě přinutíte, abych to řekl, že jo?" zasténal Draco a schoval si hlavu do dlaní. "Minulou noc jsem měl sex, na ošetřovně, s někým, o kom doufám, že pro mě bude časem něco znamenat. Tak jsem přišel k těm modřinám, a proto jsou pro mě důležité."
Severus se zasmál. "Vidíš, nebylo to tak složité. Nebudu se tě ptát, s kým sis co začal, protože to není moje věc." Draco vypadal ulehčeně. "Ale pamatuj si, že jestli si o tom budeš potřebovat promluvit, jsem tu pro tebe."
Draco se usmál. "Doopravdy to oceňuji, pane, avšak myslím, že byste se měl soustředit na svůj vlastní milostný život namísto toho mého."
Severus se zamračil. "Pochybuji, že je to tvoje starost, Draco."
Draco zvedl ruce v poraženeckém gestu. "Dobře, profesore, jak myslíte. Je to všechno, kvůli čemu jste se mnou chtěl mluvit?"
Severus zakroutil hlavou. "Všiml jsem si, že jsi ráno seděl s nebelvíry, a že ani ty, ani Potter jste dnes nepřišli na oběd. Můžu předpokládat, že se s nimi začínáš přátelit?"
Draco se usmál. "Ano, Severusi. Začínám se s nimi přátelit. Byli ke mně dostatečně milí, aby mi pomohli, když nemuseli, i přes to, jak jsem se k nim v průběhu let choval. Mimoto, s Harrym je zábava. A je natolik zvědavý jako ty, aby se dozvěděl o těch modřinách."
Severus cítil, jak ho zaplavila úleva při zjištění, že Harry nebyl ten, kdo ty modřiny způsobil. Ani si neuvědomil, jak se bál.
Draco se vychytrale podíval na svého učitele a rozhodl se ulehčit mu jeho trápení.
"Myslím, že si zvyknu užívat si společnost nebelvírů, ale abych byl upřímný, nechápu, co vidíte na Potterovi přitažlivého. Je příliš nedbalý, nevrlý a arogantní, abych s ním zvažoval vztah. Těžko můžu pochopit, co na něm vidíte."
Severus se na něj ušklíbl. "Co na něm vidím, není v žádném případě tvoje starost, Draco, přestože si myslím, že čím víc času s ním strávíš, tím víc si budeš uvědomovat, proč ho miluji."
Draco byl překvapený. "Vy ho milujete, pane? Doopravdy ho milujete?"
// Sakra, ta moje ukecanost. //
"Draco, ještě si nejsem jistý, jestli ho miluji, a pochybuju, že mluvit o tom se studentem je vhodné."
"Bože, Severusi, nebuď idiot. S kým jiným bys o tom mluvil? Se svým malým problémem nemůžeš jít za Brumbálem nebo McGonagallovou. Doopravdy, Severusi, jestli ho miluješ, nebo si jenom myslíš, že ho miluješ, musíš mu to říct, protože tahle nejistota ho zabíjí. Ve skutečnosti se mi o tobě ani nezmínil, ale vidím tu vlnu bolesti v jeho pohledu, pokaždý, když někdo zmíní tvoje jméno. Když jsme snídali, nemohl jsem si nevšimnout, že pořád přitahuješ jeho pohled. A proč myslíš, že jsme obědvali venku? S pěkným počasím to nemělo nic společnýho. Bylo to kvůli tomu, že nemůže snést být s tebou v jedné místnosti, když ho důsledně ignoruješ."
Severus vypadal překvapeně. "Tohle všechno ti řekl?"
"Ach, proboha, Severusi, doopravdy si myslíš, že se o tom bude bavit se mnou, když má Weasleyho a Grangerovou, se kterýma si může promluvit? Ve skutečnosti jsem docela překvapenej, že mě nepožádal, abych si s tebou o něm promluvil, když zvážím tu jedinečnou situaci, ve který jsem. Nemusí říkat nic. Jistě víš, když jsi s ním strávil tolik času, že nosí srdce na dlani, pro každého, kdo se stará natolik, aby se blíž podíval."

Draco viděl, že dal svému učiteli hodně podnětů k přemýšlení a postavil se, aby odešel.
"Je to všechno, profesore?"
Severus zabručel a povolil blonďákovi odchod, když se otočil ke dveřím.
"Dal jsi mi toho hodně k zamyšlení, Draco. Jak jsem řekl, kdybys se mnou potřeboval mluvit, vždycky tu pro tebe budu."
Draco kývl. "Jen to nenechte pokračovat příliš dlouho, profesore. Vím, že s vámi mluvila také Grangerová. Potřebujete tu mít všechny Harryho přátele, abyste se rozhodl?"

A s tím Draco odešel.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama