Držkopád

3. října 2014 v 17:54 | yellow |  Jednorázovky
Povídka: Držkopád
Autor: Taran
Překlad: yellow
Beta: frida
Páry: SS/HP, SS/RH, SS/DM, SS/LV, SS/NL, SS/AB, SS/MM, HP/DM
Žánr: komedie
Rating: 13+
Varování: AU, je to hodně hodně bláznivý
Shrnutí: Harry spadne, Severus se směje.
Poznámka:Tak, je tu první jednorázova a je hlavně na zasmátí, takže jí neberte nijak moc vážně - prostě odlehčení stresuplnýho zkouškovýho. A slibuju, že ty další povídky už budou vážnější - aspoň o trochu. :D


"Ach, Bože! Uklouzl jsem na šlupce od banánu!" Harry Potter seděl na prdeli, uprostřed nádvoří, lapal po dechu a smál se tak, že mu z očí tekly slzy. Jeho přátelé, Ron Weasly a Hermiona Grangerová, stáli nad ním a smáli se zrovna tak.

Přišli o pohled, který se jim už asi nikdy nenaskytne - jejich stoický, chladný profesor lektvarů ten pád viděl a nebyl schopný zabránit své reakci. Rychle si zakryl pusu, otočil se a vyrazil zpátky do hradu. To, co začalo jako slabé uchechtnutí, se změnilo v hromový smích.

Severus Snape se smál celou cestu do svého kabinetu ve sklepení. Věděl, že sedmnáctiletý Potter není úplně elegantní, stále v klackovském stupni pozdní puberty, ale nikdy by nečekal, že je tak nemotorný. Snape věděl, že by mu "to" doopravdy nemělo připadat směšné, ale prostě si nemohl pomoct.

Navíc bylo dobré vidět Chlapce-který-opět-přežil smát se a užívat si života. Celá škola byla příliš dlouho ve stresu a teď, kdy Ten-který-si-nadělal-do-kalhot byl mrtvý, věci se konečně začaly vracet do normálního stavu. No, tak normálního, jaký může být v Bradavicích. V Bradavicích s Harrym Potterem. V Bradavicích s Harry Potterem, bývalým vězněm, vlkodlakem a ve špeha proměněným Smrtijedem. Dobře, normální je trochu silný slovo. Možná spíš… bizardní.

Nicméně, co se týkalo Severuse, život byl mnohem lepší. Už se nemusel uklánět na obě strany, aby potěšil jak plešouna Voldyho, tak Brumlu. Dokonce se zlepšil i jeho sexuální život, protože Hagrid dal konečně toho svýho čokla do salámu. Snape se už konečně nemusel potýkat s kňučícím, slintajícím monstrem, kdykoli se přiblížil k Hagridově boudě. Samozřejmě, sex s poloobrem byl složitý, ale doopravdy stál za tu bolest, která se ani trochu neblížila té před tím, než šupinatý temný pán vysyčel. A navíc Hagrid neměl žádný divný úchylky, se kterýma by se musel potýkat. Pokud… no, dobře, to se nepočítá jako úchylka.

Samozřejmě, že se věci občas vymkly kontrole. Jednou v noci musel dokonce použít svoje záchranné slovo. Dělal si legraci z Hagridova malého čtyřpalcového penisu a zřejmě zašel příliš daleko. Hagrid s ním ztratil trpělivost a omylem ho přeměnil v tuňáka… ehm motáka, ještě rychleji, než bys řekl "růžový krajkáče".

Trvalo týden, než pomotané kouzlo vyprchalo a Snape musel při vaření lektvarů a vůbec při všem, co vyžadovalo magii spoléhat na pomoc ostatních. Nejdřív byl naštvaný, protože jen Neville Longbottom se nabídl, že mu s lektvary pomůže, ale pak se dozvěděl o chlapcových nadaných ústech a to ho přesvědčilo, že Longbottom (s velmi hezkým zadkem *bottom*) má přece jen nějaký potenciál.

Byl rád, že se rozešel s Draco Malfoyem, protože ho mladická bujnost bývalého milence přiváděla k šílenství. Stejně tak byl rád, že je Hagrid o tolik starší než on. Díky tomu vypadal jako maratonec a ne jako dědeček v houpacím křesle.

Usadil se ke stopu se svým oblíbeným gaypornočasopisem, "Šlehnout a příraz" a stáhl si kalhoty.

"U mojí šílený tetičky!" vykřikl překvapeně, když neodbytný domácí skřítek hlasitě zaklepal na otevřené dveře. Úplně je zapomněl zavřít a zamknout. Zavrčel tak, že se malé stvoření zajíklo a rozklepalo se. Ubohý, vystrašený skřítek byl pouze schopný vykoktat, že Snapeova přítomnost je vyžadována u skvělého Brumly a vydal se na úprk.

Snape si povzdechl a natáhl si kalhoty. Aspoň, že tentokrát to byl jenom domácí skřítek, kdo ho nachytal. Minule to byla Minerva McGonagallová. Což vedlo ke katastrofě. V životě už nechce vidět další pičku!

Několik minut po příchodu do ředitelny začal Snape vážně přehodnocovat situaci. Byly mu sděleny špatné zprávy. Ne, byly horší než špatné - byly hrozné! Byly to hrozný, nechutný, kurevsky špatný zprávy! Bylo mu svěřeno do péče dítě a ne jen tak LEDAJAKÉ dítě, ale malý WEASLEYOVEC!!! Když byl Bill Weasley ve škole, byl jedním ze Snapeových milenců. Ještě než vypukla válka, porodila jeho protivná manželka stejně protivnou holčičku.

Oba rodiče zemřeli při dost hrozný nehodě zahrnující svícen, revolver, provaz, nůž, francouzák a železnou tyč. "Kdo-čím-a-kde" nebylo stále vyřešeno. Avšak Snape byl přesvědčen, že to byla slečna Scarletová v obývacím pokoji svícnem a železnou tyčí. Takže teď se bude muset starat o toho spratka, protože Bill a jeho žena si z nějakýho divnýho důvodu v závěti přáli, aby to udělal.

Snape reptal a vrčel celou cestu zpět do svýho zatuchlýho sklepení. Když uviděl pana Pottera stát přede dveřmi do jeho soukromých komnat, nebyl moc nadšen. Odmítal tohohle skoronápadníka už několik měsíců a vzdal se mu jen několikrát. Pokud se jeho týkalo, tak vůbec ne tolikrát, aby se to dalo považovat za vztah nebo dokonce za podvádění Hagrida.

Nakvašeně mu povolil vstup, když mu začal vykládat něco o upadlým manžetovým knoflíčku. Asi musel upadnout ve víru vášně. Zatímco Potter přehrabával ložnici a hledal kýžený předmět, nalil si panáka brandy. Když se Potter, brečící smíchy - stejně jako před několika hodinami na nádvoří, vrátil z ložnice, vrhl na něj svůj nejnevraživější pohled. Ovšem když Potter zvedl růžové krajkové kalhotky, zbledl jako padlý sníh. Rychle mu je vyškubl a vystrčil hystericky se smějícího chlapce ze dveří.

Tak v rozpacích nebyl dokonce ani tehdy, když omylem přeměnil Toho-jenž-se-v-noci-počůrává ve svého oblíbeného plyšového medvídka. Samozřejmě, že ten bastard neměl mít tak blbej nápad a v noci ho bez varování vzbudit. Snape vždycky spal s hůlkou pod polštářem a ten starej šašek to věděl. Ale nic nemohlo bejt tak trapný, jako vzpomínka, kterou viděl ve Voldyho myslánce. Pořád se při té vzpomínce musel smát.

Všichni pořád mluví o tom snu, kdy jdeš do školy nebo do práce a zapomeneš se oblíknout… no, tak Ten-který-by-za-světla-nikdy-neměl-být-neoblečený o tom jenom nesnil, on to doopravdy UDĚLAL! Koule Toma Riddleho, postižené elefantiázou (elefantiáza) byly komický, jak se houpaly mezi jeho kuřecíma nohama. Snape se zachvěl odporem, když se mu ten pohled vybavil.

Posadil se do svého oblíbeného křesla, pil svou oblíbenou brandy ze své oblíbené skleničky a přemýšlel. Dobře, tak život nebyl zas až tak blízko k normálu. Nebyl průměrný nebo obyčejný. A určitě nebyl nadpozemský, ale byl příjemný. Přinejmenším do tý doby, než přijede ten Weasleyovic spratek si tu může jen tak sedět a užívat si to divadlo.

Vstal a otevřel maličké okno, aby si do komnat pustil trochu čerstvého vzduchu. Aby dosáhl na vršek vysoké zdi, musel si stoupnout na stoličku. Jakmile okno otevřel, zaslechl z nádvoří, kam okýnko vedlo, hlasy.

Právě okolo procházeli Harry Potter a Draco Malfoy a drželi se za ruce. Snape je hořce sledoval, tak zaslepené ve svém štěstí, že si ho ani nevšimli.

Zrovna se na ně chystal zařvat, když Potter najednou hodil držku. Ruce se nebezpečně rozpohybovaly a Potter (Chlapec-který-uklouzl) s sebou strhl Malfoye, když uklouzl na stejné šlupce od banánu jako předtím.

Snape se od srdce rozesmál a sletěl z rozviklané stoličky, na které hřadoval. Stále se směje a zcela ignoruje bolest, Snape si pomyslel, "Jo, život je fakt skvělej!"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama