26. Kapitola

13. května 2014 v 11:54 | you-kNow-Who |  Co mi život dal (a vzal)
Za hodinu a půl mi začíná zkouška a já tu místo učení píšu... to je totálně v pr... snad se aspoň Vám bude líbit.

26. Kapitola


Samuel ani nedoufal, že by Lukáš mluvil pravdu, když mu říkal, že ho vezme na klidnější místo. Jeho podvědomí počítalo se znásilněním někde na kraji lesa.

Křivdil mu.

Zastavili u malého bistra na rohu ulice. Prosklenou výlohou mohli vidět, že uvnitř jsou další dva lidé, jinak bylo prázdno. V tuhle noční hodinu by se hodně divil, kdyby měli plno. Ale možná až budou všichni odcházet ze zábav, že se to zde naplní.

Překvapeně sleze z motorky a začne si sundávat helmu, Lukáš se na něj vysmátě otočí. "Neboj se, rozkrájení v lese ještě může být…" uchechtne se. "V pořádku?" Přistoupí k němu a Samuel si uvědomí, že má na sobě koženou bundu. Jakto, že si jí předtím nevšiml? Vlastně si ho předtím skoro vůbec nevšímal. Kromě těch blonďatých vlasů, vyčesaných zvláštním způsobem doprostřed hlavy a potom zahlazené dolů. Uvědomí si, jak těsné jsou Lukášovy tmavé džíny a že bílé tričko toho taky moc nezakrývá, spíš odhaluje. Na nohách měl sportovní vyšší boty. Na motorku by asi v sandálech nevlezl…

"Takže… prošel jsem?" Ozve se blízko něj pobaveně. Až příliš blízko. Kdy se k němu takhle přiblížil? Zmateně zamrká do šedých očí, ve kterých vidí pobavené jiskřičky.

"Co-cože?" zamumlá zmateně a snaží se vzpamatovat z toho náhlého blízkého kontaktu.

"Ptám se, jestli jsem prošel, když sis mě tak bedlivě prohlížel." Uculí se Lukáš a vezme ho za ruku, aby ho popostrčil směrem k podniku.

Horkost, která se mu nažene do tváří, nedokáže zastavit. Takhle se nechat nachytat. "Jo… jo, jasně." Vydechne nakonec a nejraději by splynul se zdí a zmizel. Ale Lukášův výmluvný stisk ho navede zcela správně do otevřených dveří bistra.

Usadí se na koženou sedačku proti sobě v jednom rádoby vyvedeném boxu. Stůl mezi nimi vytváří hranici.

"Dobrý večer, co si dáte?" Osloví je starší servírka s logem podniku na tričku. "Ahoj Luky, z práce?"

Samuel odvrátí pohled od servírky přesně ve chvíli, kdy Lukáš zavrtí hlavou. "Dnes ne, užívám si volného dne… dáme si ty vaše hamburgery. Dvakrát klasiku a dvojitou porci hranolek. Díky." Usměje se na ní mile. Až potom se Lukášův pohled střetne se Samovým. "Co k pití, Same?"

Samuel se zakoktá. "Vo… vodu." Bože, chová se jako puberťák, který nikdy nebyl venku s někým cizím. Potutelný úsměv servírky raději ignoruje a zapíchne svůj pohled do desky stolu. Až potom mu dojde, že za celou dobu nepomyslel na Marka a tu jeho hru, kterou s ním hrál.

Prsty se samovolně zatnou do dřeva. Lukáš se zamračí, ale nijak to nekomentuje, protože servírka se hned vrací s jejich pitím.

Promluví, až když jsou zase sami. "No, přišli jsme sem, abych tě vyslechl, takže jsem jedno velké ucho. Co ti provedl? Ještě pořád se můžeme vrátit a můžeme mu dát do nosu." Uchechtne se. Když vidí Samuela, jak na něj působí to rozrušení, které mu nedovolilo pořádně se uvolnit, dá si to za bojový úkol, pobavit ho a přivést na jiné myšlenky. Vlastně ani netušil proč, ale něco se mu na tom klukovi líbilo. Něco na něm bylo.

"No… já…" Samuel si odkašle. Opravdu o tom chce mluvit? "Já jsem… my jsme… byli kamarádi. Poznali jsme se teprve nedávno. Nevěděl jsem, že není gay, ale občas jsem se choval tak trochu… vstřícněji, myslel jsem, že mu to dojde. Až když jsem ho políbil, tak mi řekl, že není gay. Neřešili jsme to. Přešli jsme to a kamarádili se dál. Potom jsme byli v baru a no… ten bar funguje tak trochu i jako… sexuálně doupě?" zvedne k Lukášovi pohled, jestli pochopil. Ten zlehka přikývne. Znal takové bary. "Měl jsem tam sex… s někým, koho jsem neviděl, takže to bylo jen naslepo. Jenže jsem mu udělal značku na ruce… neudržel jsem se a trochu ho… pokousal." Zrudne při té představě, jak trapně to zní.

"Takže ty jsi takový divoch?" Pokusí se to Lukáš hodit do vtipu. Vidí na Samovi, jak nejistě se cítí, když mu o tom říká. Ale není to jen nejistota, která z něj čiší. Je vidět i zlost, která probíhá jeho tělem. Jak mimoděčně zatíná prsty do desky stolu a pohled mu tvrdne. Zřejmě pokaždé při nějaké vzpomínce.

Samuel uhne rozpačitě pohledem. Nechápal to. Na jednu stranu se z toho zjištění začínal vzpamatovávat a chtěl se zvednout, vrátit se do baru a Markovi dát alespoň jednu ránu za to, jak si s ním hrál. Na druhou stranu tu byl Lukáš, který se snažil ho rozveselit nebo tu situaci nějakým způsobem změkčit. A nejhorší na tom byl fakt, že jemu se to líbilo. Před pár okamžiky se dozvěděl, že muž, o kterého měl zájem, a který mu tvrdil, že není gay, ho v podstatě zneužil. Což bylo dost zpochybnitelné, když on šel do tmavé chodby dobrovolně a za svého partnera přijal prvního, kdo po něm hmátnul. "Jenže jsem nevěděl, že má přítelkyni. Myslel jsem, že je sám. Moc jsme se o tom sice nebavili, ale snad by mi řekl, že má přítelkyni, ne?" Zvedne k Lukášovi svůj pohled v očekávání nějaké odpovědi, která by mu zodpověděla jeho otázky.

"Možná k tomu měl nějaký důvod." Pokrčí rameny. Nepřizná se, že Marka tak trochu zná z práce. Vybíral jim a cvičil psy vhodné k zásahům. Neznali se nijak dobře, ale věděl kdo je.

Samuel si odfrkne. Samozřejmě, že k tomu musel mít nějaký důvod. A jeho by zajímalo, jaký důvod to byl, že ho takhle tahal za nos.

***

"Kryštofe, zůstaň sedět. Chci mluvit s vámi oběma." Zavelí rozhodně Matyáš, když vidí Kryštofovy únikové manévry. Dost okatě dával najevo, že není ve své kůži a chce odejít. Jenže on chtěl ty jejich vztahy vyřešit. Dalo mu dost velkou práci přemluvit ho, aby vůbec přišel a on mohl něco začít řešit. S Leem neměl problém. Ten vypadal, že co začal pracovat na vlastní pěst, tak se uklidnil. Zato Kryštofovi jako by přehodil svoje předchozí chování. Povzdychne si a prohrábne si vlasy. Sjede oba dva pohledem. Kryštof se tváří naprosto pobouřeně, ale mlčí, což je pokrok. Ještě před chvílí mu tady vyjmenoval celý seznam nelichotivých přívlastků. Poslední dobou byl dost agresivní. Leo seděl pohodlně rozvalený na pohovce na druhé straně od Kryštofa a mlčky čekal na to, co jim chce sdělit.

"Přemýšlel jsem nad tím, co se mezi námi děje. A já mám jasno, jen bych byl rád, kdybyste si to vyjasnili i vy dva." Podívá se významně na Lea. Kryštof jasno měl, věděl to. Jen potřeboval nakopnout správným směrem, aby si konečně přiznal pravdu. A jestli to tak není, tak dostane maximálně do nosu a život půjde dál.

Leo se na něj nechápavě zahledí, ale dál mlčí. Sevře rty do úzké linky, lehce zpozorní, zavrtí se na svém místě, než si poposedne. Moc tomu nerozuměl. Myslel si, že Matyáš jen chtěl, aby si s Kryštofem promluvili a dali to nějak popořádku. Nebo to rádoby přátelství ukončili jednou provždy.

"Miluju tě, Kryštofe." Řekne prostě Matyáš a podívá se na Kryštofa, který ho sleduje posmutnělým pohledem zraněného štěněte. "Jenže stejně jako tebe miluju i Lea." Tak. Bylo to venku a šlo to snadněji, než předpokládal.

Nechá jim chvilku na vstřebání. Leova šokovaná reakce ho nepřekvapí. Stejně tak ani Kryštofova nic neříkající reakce. On to věděl. "Ale doopravdy nevím, co s tím mám dělat, když chci vás oba." Lehce se zamračí. Znělo to dost trapně. Byl dospělý a nevěděl, co chce.

Věděl.

Chtěl oba dva. Jenže se zdálo, že dva mít nemůže. Mohl by… ale Kryštof by musel jít s pravdou ven. Mohlo by to ve třech fungovat? Stál by o to Leo?

"Je mi s vámi oběma opravdu dobře a nedokážu vás oddělit. Prostě… ke mně patříte. I kdybychom měli být jen přáteli. Nechci se bavit s jedním a nechci, aby ten druhý žárlil, protože s ním se bavím míň." Přestával dávat smysl sám sobě. Jak to muselo potom znít klukům?

Leův pohled ho hypnotizuje, ale on přesto zaostří na Kryštofa, který zadumaně sedí s hlavou sklopenou. Trhne sebou, když se Kryštof najednou zvedne. Probodne ho nenávistných pohledem. A on jen silou vůle přinutí své tělo zůstat stát na místě a necouvnout před tou zlobou.

"Udělal jsi to schválně, že jo? Chtěl jsi ze mě před Leonardem vydolovat, že mi na něm záleží víc než na kamarádovi? Stejně jako tobě?" vyprskne hněvivě. "Běž do háje, Matyáši. Tohle jsi vážně nemusel." Vypálí z bytu dřív, než stihne zamrkat a něco udělat.

Leo chvíli šokovaně hledí na zabouchnuté dveře, než se ušklíbne a s pobavením se otočí zpátky na Matyáše. "Takže on mě..? A ty taky..?" Pozvedne obočí. "Ty jsi… vy jste… Wow." Vydechne nakonec. Zůstane zmateně sedět na pohovce. Tohle… možná něco tušil. Možná ho podvědomí nějakým způsobem navádělo, ale slyšet to přímo z něčích úst… Matyáš možná, ale Kryštof? Polkne poznáním.

Všechno najednou začínalo dávat smysl.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Wieta Wieta | 13. května 2014 v 13:28 | Reagovat

TROJKAAAAAAA :D to bolo jasné už od začiatku :D som zvedavá, či Kryštof nakoniec bude súhlasiť :D a či vôbec Leo bude súhlasiť :D jeho sa vlastne nikto nepýtal :D

2 KATKA KATKA | 13. května 2014 v 15:47 | Reagovat

jsi zlatá držím palce a trojka by byla super pokud se Kryštof uklidní zatím je dost bez sebe a Lukáše mám raději a raději snad mě nezklame :-D

3 KalamityJane KalamityJane | Web | 13. května 2014 v 16:52 | Reagovat

Lukáš se mi ještě pořád líbí :) Sympaťák :-) No a ta trojka - jsem zvědavá, jak to dopadne, docela bych pro ni hlasovala :D
A co zkouška? :-) Díky za další díl, ani jsem nedoufala, že už tu dnes bude :*

4 yellow yellow | 13. května 2014 v 19:16 | Reagovat

Tak tohle mě málem zabilo. :D

5 Medvídek Medvídek | 13. května 2014 v 21:12 | Reagovat

Jsi úžasná :-) :-) Taková rychlost... a doufám, že i zkouška dopadla úspěšně

6 Karin Karin | 13. května 2014 v 21:20 | Reagovat

Tak to bylo krásné jak se Lukáš chová k Samovi.Jak pak to dopadne mezi těma třema? :-D  :D

7 sisi/ctenar sisi/ctenar | 13. května 2014 v 22:33 | Reagovat

JÁ CHCI LUKÁÁŠE !!!! XDDDD

8 sisi/ctenar sisi/ctenar | 13. května 2014 v 23:18 | Reagovat

jinak Leo je fakt kretén :D XD

9 Voldy Voldy | 14. května 2014 v 7:53 | Reagovat

Ta rychlost byla hlavně kvůli Vám, protože jste mě nevědomky popohali. Jsou tady faktory, které mě v psaní ženou dopředu rychleji. :-) Již pro vás chystám další kapitolu.
A kdo se ptal na zkoušku, tak informativně zatím sama nevím. Ještě se čeká na výsledek testu (zkouška ze dvou částí). Pokud jsem test nedala, tak si zopakuji ústní. A popravdě z něj nemám vůbec dobrý pocit, takže už jsem vnitřně připravená na opáčko...

A ještě ke kapitole... jsem ráda, že mě za Lukáše nechcete zabít - další postava. Každopádně se brzy dozvíte, jak to celé dopadne. Myslím, že už nás zase tolik částí nečeká. Ale to jsou jen mé předběžné odhady. Znáte mě. Děkuji za Vaší podporu.

10 KalamityJane KalamityJane | Web | 14. května 2014 v 10:56 | Reagovat

Iiii, těším se a držím palce ať test dopadne:-)

11 Sung Sung | 14. května 2014 v 12:20 | Reagovat

Voldiku, drzim palce :-)

12 Nade Nade | Web | 14. května 2014 v 22:07 | Reagovat

Je fajn, že se má Samuel komu vypovídat. To většinou pomůže, aby člověk vychladl a srovnal si to v hlavě. Lukáš se zdá být super.
No a ti tři? Konečně to slovo padlo, teď budeme s napětím čekat, jak to nakonec dopadne. Díky,těším se na pokračování a držím palce. :-)

13 Zuzana Zuzana | 5. srpna 2014 v 18:09 | Reagovat

:-( ja by som chcela pre Kryštofa niekoho špeciálneho. Nechcem trojku. Neviem si predstaviť aby to dlhodobo fungovalo a je mi z toho smutno:( Lukáš sa mi páči stále viac.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama