Kouzlo Vánoc III.

25. prosince 2013 v 14:57 | you-kNow-Who |  Kouzlo Vánoc
Bavte se a nezabíjejte mě! Vánoce jsou přece svátkem klidu a míru...

Kouzlo Vánoc - část třetí

Natočí se Dominikovým směrem, aby pohlédnul na ten objev, který učinil. Asi dvacet minut stáli u stánku s věcmi z ovčí vlny a měli tam chlupaté plyšáky, které přitahovaly pohledy všech kolemjdoucích. Roztomilá huňatá zvířátka, která se dala rozložit na pohodlný polštář.

"Nechceš jednu ovečku? Vypadá to fakt rozkošně."

Pozvedne obočí. "Dominiku… ty jsi gay? Asi jsem ještě neslyšel nikoho mužského pohlaví, kdo by řekl, že je plyšák fakt rozkošný…" zasměje se potutelně.

"A kdyby, tak co?" Trhne rameny a naoko uraženě se od Adama odvrátí. Znovu zaboří tvář do huňáče. "Vezmu si jí." pokyne prodavačce, aby mu ji zabalila.

"Máš neodstatek rozkošnosti?" uchechtne se Adam.

"Bez komentáře. Neteři by se mohla líbit, když tys mi dal košem." pokrčí rameny a raději vytáhne peněženku.

Adam se usměje a zakroutí hlavou. "Určitě bude nadšená, jestli má něco z vašich genů." řekne pobaveně.

"A co ty? Vybral sis něco?" Začne zase dorážet Dominik.

Pokrčí rameny. "Ani ne, nějak nemám potřebu ničeho."

"Myslel jsem, že by se ti mohlo něco zalíbit, když jsi tak dlouho nebyl venku…" Podotkne Dominik.

"Asi by mělo, ale nevím." Pokrčí rameny. "Prostě nic nechci. Pokročíme? Začíná mi být trochu chladno."

Dominik se usměje. "Samozřejmě, vyrazíme do víru velkoobchodu."

...

"To tričko ti sluší, být tebou, vzal bych si ho bez rozmýšlení." Objeví se za jeho zády Dominik, když se znovu prohlédne v zrcadle před kabinkami.

"Myslíš?" zapochybuje Adam trochu. Dominikovi dalo celkem zabrat, aby ho přemluvil alespoň na vyzkoušení a teď to vypadalo, že by si ho měl rovnou odnést.

"Rozhodně, Adame, nepřemýšlej a ber. Platím přece, ne?" Zamrká na něj Dominik nevinně a ztratí se s pochechtáváním z jeho dosahu.

...

"Opravdu máš pocit, že mám nedostatek triček?" Zeptá se šokovaně, když mu Dominik místo jednoho trička koupí tři. "Asi nebyl dobrý nápad, abych s tebou někam chodil… měl jsem zůstat v nemocnici…"

"Proč? Bolí tě něco? Je ti špatně?" Zastaví se Dominik v chůzi a pečlivě si ho prohlédne od hlavy až k patě, aby našel jakýkoliv výkyv.

Adam zavrtí hlavou. "Ne, ale-"

"No vidíš, tak mlčíme a jdeme dál. Ty trička jsou v akci… a věřím, že i v nemocnici můžeš dělat parádu, ne? Nechceš nějaké dárky?"

Znovu zavrtí hlavou. "Objednával jsem něco domů přes internet, takže… to mám asi splněné." Dominik ho dostával do rozpaků nejen svým jednáním a slovy.

"Tak fajn, tak se mrkneme ještě sem…" Zatáhne ho do dalšího krámu.

...

"Adame, podívej, tyhle by ti mohly slušet."

Adam se vyděšeně podívá Dominikovým směrem. Tuhle větu dnes slyšel už tolikrát, že už mu naháněla spíš hrůzu, než aby se s radostí podíval, co mu zase vnucuje. Zbledne, když zahlédne tygrované cosi v jeho prstech, jak to natahuje do všech možných i nemožných směrů.

"Já myslel, že ten nemocný jsem tady já…" hlesne.

Dominik se zazubí. "Náhodou, jsou super, nechceš si je vyzkoušet?" Zatahá za šňůrky, které mají mezi sebou tenký proužek látky.

Najde svůj klid. "Nebylo by lepší jít rovnou naostro?" Zapochybuje a sklouzne pohledem k hromádce, na které Dominik tenhle kousek objevil. "Dát za tkaničky do bot takový prachy? Věř mi, že investovat tedy umím líp než ty." Zakroutí hlavou.

"Ale slušely by ti, podívej." Šňůrky v jeho prstech se napnou a Dominikovy ruce se i s tím podezřelým kouskem přiblíží k jeho klínu. O chvíli později zachytí rukama jeho boky, aby mu dokázal, že to je pravda. Překvapeně nadzvedne obočí nad jeho troufalostí.

"Doufám, že si děláš jen srandu?"

"Ani náhodou, myslím to smrtelně vážně. Nebo se ti nelíbí ten vzor?"

"Nelíbí se mi představa zaříznutého kousku čehosi v…" Spolkne zbytek svých slov.

"V?" Nadzvedne Dominik pobaveně obočí.

"V mém pozadí." Přimhouří oči a probodne ho pohledem.

"Náhodou… víš jak by se mi s tebou skvěle pracovalo, kdybys měl na sobě tenhle kousek prádla? Bylo by to šíleně sexy. Není nic lepšího než se dívat na sexy chlapa jako jsi ty." zamrká nevinně.

Pobaveně se ušklíbne. "Ještě jedna otázka… jsi si jistý, že bys byl při tom pohledu vůbec schopný pracovat?" Vrátí mu stejnou mincí.

...

Konečně se může položit do vodorovné polohy. Pokoj byl potemnělý, jak si nerozsvítil a venku již panovala tma přerušovaná pouze světly z lamp. Za chvíli mu sestra přinese nějaké léky, aby mu je píchla rovnou do žíly. Jeho žaludek většinu léků nesnesl, tak ho museli obcházet jinými variantami. A rozpíchané ruce mu k tomu stále dobře sloužily. Přistihne se s přiblblým úsměvem na rtech. Zatřepe hlavou, aby zaplašil vzpomínky na dnešní odpoledne, ale nejde to zase tak snadno.

Dominik kolem sebe šířil podivnou auru, která nutila na něj stále myslet a přehrávat si útržky jejich rozhovorů. Povzdychne si. Toho kluka mu sneslo buď samo nebe nebo samotný ďábel. Jenže to by musel mít ďábel smysl pro humor. Vlastně to bylo jedno. Dominik byl tady a obrátil mu život o tři sta šedesát stupňů.

***20. prosince***

Probudí ho nesnesitelná bolest zad. Donutí se zvednout ruku a vyhledat tlačítko, které mu přivolá sestru. Hlava mu třeští, ale není to nic ve srovnání s bolestí zad. Zanaříká a úlevně stiskne nalezený zvonek. Ruka dopadne zpátky podél těla.

Cukne sebou, když pokoj rozzáří rozsvícené světlo. Přivře podrážděné oči. "Adame? Co se děje?" Dolehne k němu hlas sestřičky. Chladivá dlaň se dotkne jeho zápěstí, nahmatá odezvu zběsile tlukoucího srdce. A pak se zase ocitne sám. Ne na dlouho. Lékař sloužící noční službu má lékařský pokoj kousek od jeho.

Pevný stisk na zápěstí, chvíli se nic neděje a potom se nakloní k němu a rozevře mu víčka. Promrkne a zahledí se na doktora nad sebou. "Jaké jsou ty bolesti?"

"Bodá to…" vydechne.

"Moc dlouho ležíš v jedné pozici. Otočíme tě a něco ti píchnu." Už tu byl moc dlouho. Znal už všechny a někteří mu začali tykat, i když to nebylo tak profesionální.

Pomalu přikývne. Hlavně, aby už to bylo lepší.

Dva páry rukou ho pevně zachytí, prohodí mezi sebou pár slov a za chvíli už je otočený na bok, pokrčí mu zdravé koleno a jemu najednou přijde, že ta poloha je skoro jako stabilizovaná. Za zády se mu objeví polštář, který by ho měl v téhle pozici chvíli udržet. "Bolí mě hlava…" Vydechne, když si uvědomí, že změna polohy mu opravdu trochu pomohla.

"Za chvíli to přestane." Dolehne k němu, ale nemá sílu otevřít oči. Je unavený a rozbolavělý. Někdo mu stáhne kalhoty o kousek níž a za chvíli ucítí zabodnutí jehly od stříkačky. Normálně by se tomu zasmál a zavtipkoval by něco na ten způsob, že jim už asi došly místa, ale teď nebyl schopný ničeho. Pak se ještě jedna jehla zabodne do ruky, kde měl stále napíchnutou malou kanylku a aby si ji nevytrhnul při nějakém zavadění, tak mu ji přelepovali páskou navíc.

Přišlo mu, že čím víc se blížil Štědrý den a datum jeho odjezdu do centra, že mu bylo hůř a hůř. Bolesti se v noci vracely s větší intenzitou a pokud ho neochromovaly záda, bylo to koleno, které zlobilo. Mnozí to přičítali i změnám počasí za okny, ale on o tom trochu pochyboval… braly by ho až takové bolesti? Jenže po té nehodě se nemohl ničemu divit… Všechno bylo najednou úplně jinak než předtím.

Byl ve špatnou chvíli na špatném místě a díky tomu skončil tady. Pochroumaný, polámaný, znovu sešroubovaný a s bolestmi. A kde byl ten, který za to mohl? Povzdychne si, nad tím by vůbec neměl přemýšlet. Doma mu řekli, že to s policií zařídí. Věřil jim, že v tomhle opravdu nelhali.
Povzdychne si. Rozlepí od sebe víčka, když ho někdo najednou přikryje dekou až k bradě. Myslel si, že už je v místnosti sám, ale sestřička u něj pořád ještě byla. Zachytí její úsměv, než se oči samovolně zavřou. Měl by podlehnout dávce léků a spát. Tak dlouho, jak jen to půjde. Snad Dominik nepřijde moc brzy. Těšil se na něj.

***24. prosince***

Probrání z narkózy ho donutí několikrát se nadechnout. Takhle špatně mu snad ještě nebylo. Okamžitě zvrátí hlavu do strany, kde ví, že bude mít připravenou emitku. Žaludek se při tom vzbouří. Začne prudce oddychovat, aby nevolnost zahnal. Nesnáší to. A zvracení v leže nebylo nic příjemného.

Trhne sebou, když obrátí hlavu na druhou stranu postele a jeho tvář se dotkne něčeho hebkého. Co to je? Bušící srdce se zase uklidní. V pokoji byla ještě tma. Operovat ho museli náhle, ještě v noci. Ale byl tak mimo, že ani nevěděl, co se dělo. Potlačí další nutkání na zvracení a stiskne tlačítko přivolávající sestru. Chce světlo.

"Adame? Už jsi vzhůru?" V okamžiku je u něj a kontroluje všechny přístroje kolem něj. "Zavolám doktora, ano?"

"Co je to?" Dostane ze sebe obtížně.

"Co máš na mysli?"

Otočí hlavu na stranu, na které je to něco, čeho se lekl.

"Ach tak, měl jsi tu návštěvu. Dominik se byl na tebe podívat. Prý jede na Štědrý den pryč, tak ti tu chtěl před odjezdem ještě nechat dárek. Byl docela vyděšený, když zjistil, že jsi byl na operaci. Ten kluk si tě oblíbil. Je to docela kus, nemyslíš? A nezadaný." zamrká na něj pobaveně. "Zajdu pro toho doktora."

Adam zamrká a než stihne zaprotestovat, tak už je v pokoji zase sám. Alespoň že nechala rozsvícenou lampičku nad jeho hlavou a on se tak může podívat, co to vedle hlavy má, když mu to nikdo neřekl.

Překvapeně zůstane zírat do očí plyšové ovce.
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 KATKA KATKA | 25. prosince 2013 v 16:33 | Reagovat

Dominik je pokušitel budu ráda když se Adamuv stav zlepší chudáček pořád v bolestech :-)

2 dasa dasa | 25. prosince 2013 v 17:35 | Reagovat

:-)  som zvedava co sa mu stalo a na pokracovanie ako sa to vyvinie

3 Tichá myška Tichá myška | E-mail | 25. prosince 2013 v 19:17 | Reagovat

Rozkošné! Ale chudák Adam O_O Čo mu to preboha stváraš Voldy?! Šup! Nech sa mu už prihodí aj niečo veselé :D

4 sung sung | 25. prosince 2013 v 20:07 | Reagovat

Tesim se na pokracovani, snad budou zas spolu!

5 Saskya Saskya | 25. prosince 2013 v 22:30 | Reagovat

Dominik je zlatíčko :)
chudák Adam, dúfam, že bude čoskoro o.k. :-(
pekné, dúfam, že to dobre dopadne :)

6 karin karin | 4. února 2014 v 23:20 | Reagovat

Chudák Adam ještě že je tam Dominik. :-|  :-P

7 Zuzana Zuzana | E-mail | 18. května 2014 v 15:06 | Reagovat

No tak to by teraz mal mať tie ovce dve? V prvej kapitole jednu dostal od záchranára... a teraz od Dominika?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama