26. Kapitola

10. září 2013 v 14:38 | you-kNow-Who |  Černý Petr
Díky hojnosti vašich komentářů si můžete další kapitolu vychutnat už nyní. Dozvíte se, co se nakonec u stromečku stalo. A ne... nezabíjejte mě. Stejně... co byste z toho měli? :D Brzy už se s našimi hrdiny rozloučíme, tak si ty poslední chvíle užívejte. A když se v závěru zamyslíte, tak uzříte, že tahle povídka je asi nejmíň komplikovaná věškerými katastrofami. Měla bych si změřit teplotu. :D
Věnováno komentujícím, z nichž někteří mě opravdu velmi pobavili a někteří zase potěšili. Člověku to strašně lichotí. :) Komentující: Saskya, KalamityJane, Taya, Medvídek, IQY, Monika, LoLo, Sung, Coco, Wieta, Nyce-oH, Sarelle, alla, barbor, Katka a sisi.

Beta: Alex

26. Kapitola

Neměl se nechat vyprovokovat. To mu bylo jasné už ve chvíli, kdy se jeho tělo začínalo zvedat do stoje. Vlastně neměl ani nejmenší tušení, co chce jeho tělo tak automaticky udělat.

"Petře!"

Došlo mu to v momentě, kdy se jeho sevřená pěst dotkla tváře, kterou v tuhle chvíli tak nenáviděl. Výkřik své matky ignoroval. Nezáměrně, ale ignoroval. V tuhle chvíli mu přišlo nejlepší to, co právě konal. Se zadostiučiněním ledově shlédnul na svého příbuzného, který se s rukama na tváři snažil zastavit počínající krvácení z prasklého rtu, které nebylo zdaleka tak masivní, aby se musel bát, že ještě zaneřádí matce pohovku. Obtisk jeho sevřené pěsti na tváři začal rudnout.

Ženská dlaň ho chytne za paži, aby mu zamezila v jakémkoliv dalším útoku, ale on už víc dělat nechce. Chce odejít z téhle místnosti a zapomenout, že vůbec takového příbuzného má. Odvrátí se, aby odkráčel z místnosti.

Náhlý výkřik ho měl varovat, že měl být mnohem pozornější. Ostrá bolest, doprovázená rupnutím kosti v nose, ho srazí na kolena. Zatmí se mu před očima, když prsty vyletí k postiženému místu a dostaví se další nával bolesti.

Tak ne pohovka, rovnou koberec.

Kromě bolesti nestačí omráčeně sledovat, co se děje kolem něj. Vlastně jediné, co se teď snaží vnímat, je proud krve, který se mu valí přes prsty a hvězdičky, které stále tancují pod očními víčky. Oči se protáčejí společně s hlavou. Udělá se mu trochu nevolno z náhlé bolesti hlavy.

On přece takovou ránu nedal.

Ty prsty, které ho držely za paži, se najednou ocitnou u jeho obličeje s čímsi měkkým a vlhkým a další dvě paže se mu pokusí nenásilně sundat dlaně přitisknuté k nosu. Pozici dlaní vystřídá ručník. Do sevřených očí se nahrnou slzy.

"Měli bychom ho vzít na pohotovost, podívej se na něj, je úplně modrý." Tichá porada, která proběhne nad jeho hlavou, už mu neunikne. Přes najednou třeštící hlavu se pokusí srovnat rozházené myšlenky. Potom k němu dolehnou rozčílené hlasy, dokonce i křik. Chce něco namítnout, ale je udržen na místě, kam po takové ráně dopadl. Dojde mu příčina rozmazaných siluet, když na malý okamžik rozevře víčka od sebe. Slzy nahromaděné pod víčky je začnou opouštět. Jenže náhlá světloplachost ho donutí oči zase hned zavřít. Bouchnou vchodové dveře.
Zmateně si uvědomí, že je najednou všude božský klid, na který čekal takovou dobu.

"Můžeš se zvednout?"

Zavrtět hlavou nemůže, protože sebemenší pohyb mu působí potíže. A z hrdla dostane jen zaskřehotání. Nesnáší pachuť krve v ústech, která se mu do nich dostane.

Přestane vnímat čas. Až teprve, když se kolem začne dělat mírný hluk, udělá druhý pokus s otevřením očí. Zamrká, když před sebou uvidí dredatou kštici. Ale tohle přeci není Vlk… co by tady v tuhle dobu asi tak dělal? Uvědomí si hlas, který volá jeho jméno. Zmateně se po něm otočí a ten dotyčný mu během toho sundá zakrvácený ručník. Píchnutí na ruce ho ze zmatení probere úplně. Vnímání se najednou vrátí na starou kolej a on si uvědomí, že teď už i lépe vidí. S těmi dredy se nemýlil, ale Vlk by na sebe určitě nevzal ten ohavně křiklavý oděv, který mučí jeho oči. Někdo mu trochu nadzvedne hlavu a umístí mu kolem krku pevný límec. Potom ho kdosi podepře v podpaždí a lehce zakloní, jako by nevážil ani kilo. Nosní dírky roztáhne cosi studeného, potom je nahradí bílá vložka. Cukne sebou, když je mu k nosu z obou stran přiložený chladivý gel.

"Vezmeme si ho sebou na vyšetření, aby se vyloučila další zlomenina, vzhledem k tomu masivnímu krvácení. Můžete za ním přijet do nemocnice. Mezitím ho dají doktoři do kupy."

"Nechci do špitálu." Chabý protest, na který se zmůže.


Po sérii rentgenů a dokonce i CT vyšetření, se konečně ocitl na chodbě vedle svých rodičů a čekal na výsledky vyšetření. Po lécích, které během cesty dostal, se mu udělalo rapidně lépe.
"Je mi líto, že jsem vám zkazil Vánoce." povzdychne si.

"Zasloužil si to, ty za to nemůžeš." Otcova dlaň ho poplácá po předloktí.

"Neměl jsem se nechat vyprovokovat. Vážně se omlouvám."

"Vždyť o nic nejde. Stejně by nám ty Vánoce pokazili. Neměl provokovat nikdo. Tohle je jen takové zpestření, za celá léta. Hlavně abys byl v pořádku."

To si říkal taky, protože modřina, která se mu udělala pod očima, nevypadala zrovna dvakrát sexy. Alespoň, že to krvácení ustalo. Objeví se vedle nich doktor.

"Pane Černý, podle výsledků rentgenu a CT snímků nemáte žádné vnitřní poškození lebky. Máte štěstí, že i zlomenina nosu prošla takovou linií, že nebude růst křivě. I tak je to zlomenina celkem komplikovaná pro tuhle oblast, proto ten hematom kolem očí. Zřejmě i to způsobilo masivní krvácení, které jste měl. Nitrooční tlak je v pořádku. Neurolog po vašem vyšetření shledal slabý otřes mozku, a jak mi sdělili vaši rodiče, nechcete zůstávat na Štědrý den v nemocnici, což plně chápu. Takže se domluvíme tak, že si necháte ten nos zafixovat takovými pásky, vezmete si prášky na bolest a necháte si i ten límec. Doma si lehnete a budete v klidu a ledovat. Zítra odpoledne se tady zastavíte na kontrolu. V případě jakýchkoliv potíží okamžitě přijedete."

Všechno odkýval. Byl rád za to, že tu nemusel dělat scény, že nechce zůstávat upoutaný k lůžku tady.

"Takže bude v pořádku?"

"Pokud se bude syn držet instrukcí a nenastanou žádné komplikace, tak ano, měl by být v pořádku."

V duchu děkoval, že to není nic horšího. Taky mohl skončit někde na oddělení s roztříštěnou lebkou. Alespoň mu to tak přišlo, když se zpětně díval za ránou, která mu byla uštědřena. Takovou sílu by od strýce nečekal.


"A kde je vůbec zbytek naší povedené rodiny?" Léky s ním dělaly divy. Byl najednou nezvykle ukecaný. I přes neustálou bolest, která panovala v oblasti nosu, se zdálo být všechno v pohodě a jemu se chtělo smát.

"Řekla jsem jim, že je dnes večer už nechci vidět. Je mi jedno, kde jsou. Tohle se nedělá. Všem bylo jasné, jak to zase vyústí. Poprat jste se sice nemuseli, ale Petře…" jo, vyčítavý tón byl na místě. Měl se víc ovládat. Ale někdy už to prostě nejde. Lepší je dát průběh emocím zavčas, než aby udělal později něco horšího. Taky se ho mohl někdo zastat. Nechal si však tu kousavou poznámku pro sebe. Strýc už na rodiče nebral žádné ohledy. Petr byl přece dospělý a zodpovídal za svoje činy i slova. A to si plně uvědomoval i on. I tak… rvačka by přece vypadala jinak. Tohle byla jen výměna názorů.

*

Nikdy nedoufal, že by mohl strávit Štědrý den na pohovce, přikrytý dekou a obletovaný ze všech stran. Mamka by mu donesla i Modré z nebe, kdyby to bylo v jejích silách, jenže on ani neměl na nic chuť. Nechal si udělat hořký čaj a snědl trochu z večeře. Raději nakonec zaplul do svého pokoje jako největší marod, i když bolest díky práškům ustoupila.

Myšlenkami byl někde úplně jinde než u Vánoc doma. Julián si určitě užíval Vánoce doma v rodinném kruhu a v pohodě. Alespoň v to doufal, protože ten nemocniční režim s ním pěkně mával. Zamyslel se nad tím, co asi zrovna teď dělá Vlk. Jestli už jsou po večeři nebo ne a jestli už rozbalují dárky. Najednou mu sepnula jedna skutečnost. Dostal od Vlka přeci dárek, který ještě nerozbalil. A který tak ledabyle hodil do tašky.

Pomalu se vyštrachá na nohy, hlavně nesmí dělat moc hluku, jinak dostane po hlavě pánví za to, že nedodržuje klid na lůžku. Ale najednou ho přemohla zvědavost. Jistě, rodiče mu taky dali dárky, které nečekal, ale tohle bylo v něčem jiné.

Krabička mu padne do prstů a on se ihned vrhne na balicí papír, který někdo tak pečlivě poskládal a zalepil. Zůstane zaraženě zírat na stříbrný řetízek hodně podobný tomu, který on dal Vlkovi. Jen přívěsek se liší. Zamrká, když si ho pečlivěji prohlédne. Zmenšená karta Černého Petra, jakou si pamatoval z dětských karet, v průhledném skle s ozdobným stříbrným lemováním. Vydechne. "No do prdele."

Vlk je… rozesměje se, když si vybaví svůj dárek věnovaný spolubydlícímu. No potěš. Jak se na to asi teď tváří? Určitě už ho hodil do koše.

Vrhne se po svém mobilu, za což ho hlava odmění nepříjemným píchnutím. Najde Vlkovo číslo. Může mu napsat? Jen tak? Nebude se na něj za to zlobit, že využil příležitosti, když si tak náhle vyměnili telefonní čísla a zatím je nevyužili? Jednou se asi začít musí.

Vyťuká jednoduché: Díky.

S menší nervozitou poklepe prstem vedle displeje, než se odhodlá k odeslání. Jedno kliknutí a zpráva je pryč. Znovu pohlédne na svůj nový dárek. Dárek, který bude nosit všude sebou. Bylo to celkem patetické, když spolu nechodili, ale… Raději zaplašil myšlenky na ten den, kdy ho Vlk tak šikovně přistihl. Zaleze zpátky do postele a s pohledem na přívěsek se mu podaří usnout. Kdyby jen neměl ten nepohodlný límec…

Odpověď na zprávu nepřijde.
 

29 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 LoLo LoLo | 10. září 2013 v 15:04 | Reagovat

Nah, tak nás navnaď ještě trošku, teda. :D

2 barbor barbor | 10. září 2013 v 15:28 | Reagovat

ten je strýko je riadny... každý nech si doplní, čo chce, ale myslím, že budú mať podobný názor ako ja. to nám zasa čierny peter mal smolu, ale vlastne aj šťastie, lebo to mohlo dopadnúť oveľa horšie. ja len uvažujem nad tým, prečo mu vlk neodpísal  na správu. aspoň tak som pochopila poslednú vetu. pár vecí mi síce napadá, ale či sa aspoň troška trafím, to si netrúfam hádať. teším sa na ďalšiu časť. veľmi. ale čím skôr bude, tým skôr sa priblíži aj koniec. a tá dredatá hlava... ako keby sme netušili, kto to je. krásna pripomienka ;)

3 Super.blog.cz Super.blog.cz | E-mail | Web | 10. září 2013 v 15:41 | Reagovat

Pěkný článek, lepší design by byl mnohem produktivnější.
Bloggers Facts!
Pěkný den

4 Sung Sung | 10. září 2013 v 16:16 | Reagovat

Chudinka!

5 Sarelle Sarelle | 10. září 2013 v 17:06 | Reagovat

Víš, že ty a tvůj skvostný styl psaní vlastně můžeš za mé poblouznění dredatými kluky? :-D Začalo to Adriánem a slibně to pokračuje :-D Strýci bych někam narvala špici ze stromečku! Chudák Petr, ale vše špatné je snad pro něco dobré...jen po takovém konci nevím, jak se donutím k učení, když jsem jakási...naplá :-D

6 Wieta Wieta | 10. září 2013 v 17:18 | Reagovat

Peter mu mal vraziť tvrdšiu...ale aspoň ušetril tie rožteky :D ten prívesok bol vynikajúci nápad :D no jo dredatá hlava :D kto by to asi tak mohol byť :D inak nechápem prečo Vlk neodpísal :-?

7 Catherine Catherine | 10. září 2013 v 17:36 | Reagovat

Teda ten strýc je pěkný parchant! Téda jsem zvědavá, jak budou ostatní reagovat na Petrovu modřinu :D Díky moc bylo ta skvělý! :-D

8 Saskya Saskya | 10. září 2013 v 18:05 | Reagovat

Veľmi pekné :)
Ten strýko je ale bastard :-? Zaslúžil by riadnu do nosa sám
Aspoň, že to nie je nič vážnejšie, dúfam :)
Hmm, to aby sa mal Vlk o koho starať, čo? :-D

9 Medvidek Medvidek | 10. září 2013 v 21:54 | Reagovat

Jsem říkal, že to není žádná telenovela :-D teď mi to připomíná Shakespearovu klasiku:
Julian na umření...
Petra si vezme na starosti strýc Klaudius...
Vlk mohl bídně zhynout v souboji o Petra s Honzou, když neodpovídá...
No, doufám, že to skončí líp :-)

10 sisi/ctenar sisi/ctenar | 10. září 2013 v 22:19 | Reagovat

Ty si máááá hmm mmm rohlíčkovitáá. MMmmm, famózní hmmm mmm pod límcem ukrytá hmmm mmmmm. Modřinatááá, hmm mmm brzo zlíbanááá hmmm mmm, karta.

11 sisi/ctenar sisi/ctenar | 10. září 2013 v 22:24 | Reagovat

[5]: To mi připomíná jednu okatou věc :D víš jak bezútěšné a nepříjemné by bylo použít k něčemu nekalému takový ten kovový roznož do kterého se onen zmíněný stromeček zasazuje ? :DDD xD já bych věděla kam zasadit onen patent !:D Pche :D stromeček příští rok leda tak zasadí už jen na zahradu xDDDDDDDDDDDDDDDD

12 Nyce-oH Nyce-oH | 10. září 2013 v 22:29 | Reagovat

Já se s nimi ještě nechci loučit... fňuk, obzvlášť když mají být teprve utentováni... já chci číst i o jejich slavných zítříkách, které budou prožívat jako dvojice...(Já vím, Voldy, jsem nemálo náročná xD Máš právo na mě seslat autorskou avadičku XD)

13 KalamityJane KalamityJane | 10. září 2013 v 22:50 | Reagovat

Chudák Péťa, ale zdá se, že dárek mu to trochu vynahradil :-) KRásná výměna dárečků, o něco méně krásná výměna názorů a ran a moc se těším na pokračování, které budu netrpělivě vyhlížet. Děkuju ♥

14 IQY IQY | 11. září 2013 v 15:44 | Reagovat

„Kurva! To je strýko?! Hajzel jeden HOMOFÓBNY, podrbaný! Toto sa robí??! Už vstávam, hľadám stojan na stromček, aby som mu ho mohla vraziť až po uzáver do ciferníka! Peťulinko, moje malé mačiatko ubolené. Prosím, prosím, Voldy, rýchlo potrebuje láskyplné ruky Vĺčka. Veď cháp, nástojčivé pohladenie, konejšivé húpanie v náručí, uistenie, že je milovaný, pofúkanie bobenka! Voldy, k sakru, neváhaj a píš, ide o naliehavý prípad, neodkladný! Vkladám do Teba plnú dôveru.“
Sorry, ale tlak mám 300 na 200, NB sa bojazlivo krčí predo mnou, v stenách izby doznieva ozvena mojich vulgárností. Uff... skoro si ma zabila. Nič, už dýcham, vnímam a čakám... Voldy, ja čakám na ústretového Wolfíka, na jeho liečebnú silu a po krátkom vyhojení aj +18, či 18+... ber to, ako chceš... ja čakám...
Voldy! Ja stále čakám... a do prdele! ( dobre, môže byť aj tam ) nie som sama... ja čakám,  čaká Petrík, verím, že čaká aj Dominik!
Hej, Voldy! Ja ťa vidím, ty sa mi smeješ!
Dík za peknú kapču. :-D  :-P

15 Coco Coco | 11. září 2013 v 22:48 | Reagovat

Tak takovéhle vyústění asi nikdo nečekal :D jinak k té pilce na podřezávání větví... - ... já radši beru ten pilníček ;-)

16 Medvidek Medvidek | 12. září 2013 v 18:28 | Reagovat

Proboha Voldy, dělej něco... Mám absťák :-D

17 Voldy Voldy | 12. září 2013 v 18:56 | Reagovat

[16]: tak to se moc omlouvam, ale jsem na prednaskach o latexovych rukavicich do ordinace. Nevim jak to bude s pridanim, uz mi z toho mirne hrabe  :-| mejte prosim trpelivost, je to celkem narocne, sedim tady cely den

18 sisi/ctenar sisi/ctenar | 12. září 2013 v 22:01 | Reagovat

[17]:  to snad ne to mě by hráblo !:D

19 Coco Coco | 13. září 2013 v 0:12 | Reagovat

[17]: To chce si představovat lepší způsoby jejich využití :-D no nic... nic... už mlčím... :-D

20 KATKA KATKA | 13. září 2013 v 10:23 | Reagovat

budu věřit že se u nich zjeví vlk osobně :-)

21 Lili Lili | 15. září 2013 v 14:03 | Reagovat

Po dlhej dobe som sa znova dostala k čítaniu a nestíham zírať. Pekne sa nám to zauzlováva a následne trochu rozmotáva, ale nie až tak aby bolo všetko urovnané. Peter spravil správnu vec keď vrazil strýko len škoda, že mu nevrazil lepšie. Zaslúžil by si to. A ten darček od Dominika nemal chybu :-D Bolo to proste geniálne. Neviem sa dočkať pokračovania :-D

A držím palce nech Ti ubehnú tie prednášky ako voda. Nikdy nevieš na čo sa také informácie zídu. Možno ich dakedy využiješ i v poviedke :D Veľa šťastia :-D

22 IQY IQY | 16. září 2013 v 1:25 | Reagovat

jasné, tešíme sa na ďalšiu kapitolku :) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama