19. Kapitola

18. srpna 2013 v 14:11 | you-kNow-Who |  Černý Petr
Tato kapitola měla být poděkováním za účast 336 lidí v jednom dni. Tento blog ji takhle vysoko za svou existenci ještě nezažil. Takže děkuji všem, kteří se svým klikáním podíleli na vytvoření tohoto čísla. (A F-pětkáři mohou poskočit o čísílko z jedné IP jen jednou za hodinu.)
A vůbec mě tak napadlo už při minulé kapitole, kdy jsem se v úvodu rozkecala tak, až mě to samotnou překvapilo, že nebyly žádné připomínky k Vlkově pravému jménu. Vlastně ho valná většina úspěšně ignorovala. Jupíjájej. Budu to brát tak, že vám to je fuk, že i kdyby se jmenoval Žitomír (20.2.) nebo Palmiro (10.5.), tak to s vámi nehne. Tolik k mé úchylce na méně známá jména. Už jste si zvykli, že? Ale Dominik... ou, dnes bez komentáře, jsem na některá jména vážně ujetá. :D
Dnes ještě jmenovitě komentujícím: KalamityJane, Sarelle, Nyce-oH, Wieta, Coco, Medvidek, Lili, sisi a dasa.

19. Kapitola

Seděli na pohodlných polštářích, které studenti hojně využívali. Jakési vyvýšené pódium s kobercem, na které jste se mohli natáhnout a v klidu si číst. Byli tu však i kulaté stoly, u kterých se studovalo. Notebooky jely na spoustu obrátek, protože zkoušky nutily studovat zase o něco víc než během semestru. Petr byl překvapený, jak moc lidí se tu sešlo. Vlk seděl křížem k němu, takže kdykoliv zvedl pohled, mohl ho spatřit aniž by ho někdo podezříval z toho, že po něm nějak pokukuje. Zrovna teď se o něčem bavil se dvěma svými spolužáky, kteří mu nahlíželi přes rameno do sešitu a o něčem horlivě diskutovali. On sám byl vedle toho podivínského prváka, který se mu představil jako Aleš, zabraný do své učebnice. Jeho sestra Soňa byla navoněná jakýmsi levným parfémem, který ho štípal v nose už při seznamovacím podání ruky. Cítil ho až k sobě, i když mezi nimi byli ještě dva lidé. Ta situace, do které se dostal, mu přišla něčím zvláštní. Bylo zajímavé pozorovat chování těch lidí vůči Vlkovi. a jak si všiml, nikdo mu neřekl jinak než Vlku. Na druhou stranu nemohl odstranit pocit trapnosti situace.

Pohyb vedle něj zpozorní jeho smysly a on natočí hlavu k tmavovlasému stvoření, které se mu představilo jako David. David musel být z podobně vyšší vrstvy jako Vlk, protože stejně jako Dominik i on se odlišně oblékal. Pro studenta vysoké školy nebylo zvykem nosit sportovní sako a perfektně střižené kalhoty jistě drahé značky. Smrděly z něj peníze, ale nijak se nepovyšoval. Byl překvapený v jaké partě lidí se nacházel. Každý byl úplně jiný a přitom byli všichni stejní. Na jedné lodi.

"Nekomanduje tě Vlk na pokoji moc?" úsměv, který se mu věnován ho překvapí. Není toho překvapení pro dnešní den nějak moc?

"Prosím?" zeptá se zaraženě.

"Já když s ním bydlel, tak jsem musel mít každou knížku seřazenou na hromádce podle autorů i abecedy." zazubí se na něj a Petr musí uznat, jak moc mu ten úsměv sluší. Zatřepe hlavou. Ještě aby se zakoukal do heteráka, to by bylo nadělení.

"Byl jsi s Vlkem na pokoji?" Neměl ani nejmenší ponětí, jak by se to mohlo stát. Jistě... Vlk říkal, že s ním nikdo dlouho nevydržel. Slova najednou zapadla do skládačky. "To proto s ním nikdo nevydržel?"

"Bingo." úsměv se rozšíří. "Upřímně tě lituju. Já sháněl byt už po dvou týdnech. Naštěstí pro mě se jeden našel a já se mohl odstěhovat dřív než bychom se sežrali za živa."

Petr se trochu zamračí. Jistě, Vlk uměl být dost nepříjemný, ale nekomandoval ho. "Mě neříká jak si mám seřadit učebnice."

Překvapený Davidův pohled je stejně upřímný jako předchozí úsměv. "Děláš si srandu? Co jsi s ním udělal? Šikanoval tak úplně každého, koho mu kolej na pokoj přidělila. Většina z nich nevydržela snad ani týden."

Petr sjede pohledem na Vlka, který stále ještě něco řeší se svými přáteli. Že by mohl být až takový?

"Ale je pravda, že když se nad tím zamyslím, tak tenhle semestr je Vlk docela klidný. Oproti normálu, který u něj byl samozřejmostí. Vždycky měl navrch. Letos je... lidštější. Krmíš ho snad nějakými oblbováky?" Pobavené zazubení. Petr sebou ošije. To by nikdy neudělal.

"Já ti nevím. Byl trochu nepříjemný, to ano, ale neříká mi, co si mám kam položit. To mi přijde trochu přehnané."

David zakroutí hlavou. "Tys ho vážně nepoznal jinak než tak, jak ho vidíš. To je úžasné. Budu muset zatlačit na pilu a vyzvídnout, co se to s ním stalo. A vůbec... neviděl jsem u něj teď Lukáše a to byli skoro jak srostlá dvojčata. Nevíš o tom něco?"

"To je jeho věc, ne moje. Já s Lukášem nic neměl ani nemám ani nikdy mít nebudu. Mám na něj vlastní názor, který nezměním, i kdyby měl kolem hlavy svatozář." pokrčí rameny.

"Rozešli se?"

"Jak říkám, Vlkova věc."

"S tebou se taky člověk nic nedozví. Snad tě taky Vlk nezkazí do takového zakuklence jako je on. Byla by tě škoda. Vypadáš jako v pohodě kluk."

"Promiň, ale momentálně jsem zadaný."

Objeví se bílé zuby jako z reklamy. "Teď jsi mě ranil. Ale ne, nemám zájem. Moje oči se pohybují někde jinde." a jako na povel sjede pohledem po dívce procházející kolem nich z knihovny ven. Pousměje se a zase se vrátí pohledem k Petrovi, který se uchechtne. "Stejně mi nejde do hlavy, proč se Vlk tak náhle změnil. Něco mi říká, že za to může tvoje přítomnost tady."

"No... se mnou taky nevycházel zrovna nejlíp, Davide, takže můžu těžko posoudit, jestli došlo k nějaké změně." pokrčí rameny. Znovu upře pohled na svého spolubydlícího. Ve své bílé košili s krátkým rukávem a černými, perfektně střiženými kalhotami, vypadá elegantně, ale k sežrání.

Měl by si utřít tu slinu.

"Líbí se ti?" K čertu s lidmi, kteří dokážou číst v ostatních. Trhne sebou přistižen na švestkách jako malý kluk. "Zajíždíš k němu svým pohledem nějak moc často. Ale něco ti řeknu. On k tobě taky." mrkne na něj. "Vypadá, že si tě snad hlídá."

Mrkne zpátky a nachytá Vlka na švestkách, jak se na něj upřeně dívá, zatímco mluví ke svým spolužákům. Petr uhne pohledem. "Blbost."

David vedle něj se rozesměje. "To bych teda řekl, že je to blbost, když takhle na tebe kouká pokaždé, když ty se na něj nedíváš. Je snad mezi vámi něco?"

"Jsem zadaný a není to s Vlkem."

"A kdo říká, že i přes to, že jsi zadaný, že jsi věrný?"

Pohled mu ztvrdne. Nikdo z něj nebude dělat nějakého nevěrníka. Ten jeden polibek nic neznamenal. Možná ano, ale pro tuhle chvíli ne. Navíc o něm Julimu řekl a on to vzal. Nemilovali se přece. Věděli, jak to mezi sebou mají. Tak proč přicházely výčitky?

"Fajn, fajn. Promiň, nechtěl jsem se tě dotknout. Hlavně už dej pryč ten pohled, protože mám pocit, že jestli se takhle na mě budeš dívat ještě chvíli, tak tu zaklepu bačkorama." zazubí se na něj smířlivě a poplácá ho po rameni. "Vlk umí být dost zvláštní a dokonalý a přitom má chyby jako mi ostatní."

"Toho jsem si stačil všimnout. Kupodivu hlasitě smrká a dokonce i občas škytá." řekne přesvědčivě. David se rozřehtá.

"Teď jsi tomu dal třešničku, opravdu. ale myslel jsem to tak, že i přes to, kým je jeho rodina a jaké postavení mu tady díky tomu ostatní dělají, je dost obyčejný. Stačí jen rozlousknout tu skořápku, kterou si kolem sebe vystavuje v silnějších zdech. Snaží se utéct před realitou, ale ona ho předhání dvojnásobnou rychlostí."

To bylo něco, co Petra napadlo už dávno. Teď jen dostal potvrzení toho, že i další podobně vnímavý člověk dokázal usoudit stejnou věc.

***

Sjel hodnotícím pohledem pánské vystrčené pozadí, na které se mu dostalo možnosti pohlédnout. V ruce držel lahev s minerálkou, kterou si Juli včera vyprosil než odcházel, málem by mu i vypadla, kdyby nezachoval chladnou hlavu. To pozadí bylo totiž v upnutých bílých pracovních kalhotách výstavní. Za ohnutým tělem mohl spatřit červenajícího se Juliána s kapačkou zapojenou do paže a chlupatým králíkem vedle sebe, do něhož bořil svou tvář.

"Ahoj Juli. Dobrý den." pozdraví nemocničního zřízence, který se konečně zvedne a otočí se k němu tváří. Tmavé, na krátko střižené vlasy a úsměv od ucha k uchu společně s čokoládově hnědýma očima, které se setkají s jeho.

"Ehm, dobrý den. No, já půjdu, Juliáne. Ještě se tady zastavím před koncem šichty." položí na zem plastový hrneček, který Petr tolik nenáviděl a stejně jako Julián.

"Jasně, Marku, zatím se měj." Ještě jedno mávnutí a onen neznámý je pryč.

"Kdo to byl?" zeptá se zvědavě Petr.

"Marek. Je tady na praxi. Pomáhal mi s koupelnou a pak tady dělal opičky s tím děsným kelímkem." mávne Julián s úsměvem na onen předmět.

"Líbí se ti." podotkne potutelně a přejde k němu, aby postavil vodu vedle postele a přitiskl své rty na Juliho čelo.

"Ale ne...." Prozrazen vlastním tělem téměř v okamžiku. Zrudnutí mluví proti němu.

"Tak proč se červenáš?" řekne hraně nechápavě a usadí se vedle něj. Opatrně vezme do své dlaně Juliánovu, ze které vede kanyla. Mohl jen děkovat Juliho otci, že na něj tak najednou natrefil.

"Nečervenám se." pokus o chabý odpor.

"Ale ano, vidím to. Jsi rudý až na uších. Chceš donést zrcadlo?" uculí se na něj Petr a chňapne po plyšákovi, do kterého se chce Julián schovat. "Žádné takové. Líbí se ti?"

"Jo." uhne nerozhodně pohledem, ale Petra to jen rozesměje.

"Ty jsi trdlo, viď?" pohladí ho po zčervenalé tváři.

"Mám tebe."

"Jsi trdlo. Na čem jsme se přece domluvili? Kdyby se objevil někdo, s kým bychom chtěli být, tak by z nás byli jen přátelé. Nebo si to snad pletu? Je vůbec gay?" usměje se. Ne, nemohl by se na Juliána zlobit, kdyby si někoho našel už teď. Byl by rád za to, že by mohli zůstat přáteli. Alespoň mohl mít na chvíli někoho, o koho se mohl starat a komu mohl být nápomocen. On si zaslouží velké štěstí světa.

"Já vím, ale bylo by to vůči tobě dost nefér... A jestli je gay opravdu nevím. Viděli jsme se dnes podruhé." sklopí pohled, když znovu znachoví.

"To není o tom, jestli je to fér nebo ne. Podívej se, co jsme spolu zažili. To je dost i pro mě." skopne boty, sundá bundu a natáhne se vedle něj. "Jde hlavně o to, abys byl šťastný."

"Tak jo, ale... třeba to nic neznamená. Jen se mi líbí, nic víc." pousměje se na něj Julián a vtiskne se do jeho náruče.

Záškodnici se zazubí. "Měl bys zjistit, jak na tom je. Má pěknej zadek."

***

Překvapeně se přidal k Vlkovi, kterého potkal na zastávce autobusu, když oba vylezli ve stejnou chvíli, jen z jiného čísla.

"Byl jsi za Juliánem? Jak na tom je?" Petr nevěděl jestli se ho ptá jen tak nebo ho to opravdu zajímá, ale neměl proč by mu neodpověděl. Od toho sezení v knihovně se to jejich popraskané přátelství začínalo zacelovat.

"Vypadá líp, tak snad to bude lepší."

Vlk přikývne, prohlédne si Petra. Ten sebou nepříjemně ošije. "Co je?"

"Nic, jen... sluší ti to. Nový kalhoty? Padnou ti mnohem lépe." Jak to mohl vědět? Nemohl ho vidět nakupovat ani když se vrátil z nákupů, protože byl ještě ve škole. Je rád, že chladný vzduch venku skryl jeho zčervenání. Vejde raději beze slov do vyhřáté budovy kolejí a vydá se po schodech nahoru, Vlka za sebou. Až pozdě si uvědomí, jak lacině vydal své nové kalhoty na odiv. Zapomene, co chtěl říct, přesně v momentě, kdy se dostane na úroveň jejich patra, mírně zadýchaný, i když už si na to chození do schodů zvykl. Pokusí se o něj mdloby, když ve dvojici lacině se tisknoucí k sobě a chichotající se, pozná Honzu s Lukášem.

Neujde mu zalapání po dechu za zády.
 

27 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sung Sung | 18. srpna 2013 v 14:45 | Reagovat

Juli je jak mačkací a tulící plyšák :-D Vlk a Petr jsou děsně nenápadní, těším se na pokračování :-)

2 Adlet Febrero Adlet Febrero | Web | 18. srpna 2013 v 15:28 | Reagovat

Po návratu z Rumunska jsem jedním dechem přečetla všechny, za dobu mé nepřítomnosti, vydané kapitoly.
A.... bože, to je něco úžasného! :D
Kola osudu se začínají rozjíždět a já můžu jen děkovat bohu (tobě Voldy), že mohu číst tak úžasnou povídku. :)

3 Nyce-oH Nyce-oH | 18. srpna 2013 v 15:31 | Reagovat

Honza a Lukáš? XD tak ty se snad hledali tak dlouho, až se našli XD Vtipná představa, Vlk s Petrem by mohli udělat trucprotest XD Sice nedospělé, ale moc by se mi to líbilo xD Děkuji, za věnování:) Stejně si myslím, že nejhorší klučičí jméno za trest je Andělín XD Palmiro Vlček... no nevím XD Ale Palmiro celkem zní XD Takové zvučné jméno xD Ale třeba je pokřtěný Dominik PALMIRO Vlček... Very nice! XD

4 Voldy Voldy | 18. srpna 2013 v 15:40 | Reagovat

[1]: no že jo? Tak já ho pomuchlám úplně za všechny :) moc ráda!

[2]: Jsem ráda, že se ti to i po dovolené stále líbí :) cením si tvé zpětné cesty zpět do mého doupátka. Děkuji ti.

[3]: *padla pod stůl na znak* Nyce, ty jsi koumák, já si vás asi začnu postupně adoptovat - kdo chce do rodiny? :-D Andělín je sexy! Palmiro Wolfík? Yeah baby! Já to jen plácla

5 Nyce-oH Nyce-oH | 18. srpna 2013 v 16:47 | Reagovat

[4]: Přede mnou se nesmí nikdy nic plácat XD To je základní pravidlo xD To mi připomíná dějepis první adoptivní Římské  císaře XD

6 Wieta Wieta | 18. srpna 2013 v 17:55 | Reagovat

Lukáš a Honza ? tak to je teda krása...sa k sebe hodia s tými úžasnými povahami...jeden lepší ako druhý...Julí má nový objav :) to je dobre :) a Peter s Dominikom by sa mohli rozhýbať :D

7 Lili Lili | 18. srpna 2013 v 18:37 | Reagovat

Som rada, že Peter chce pre Juliána len to najlepšie a že mu pripomenul ich dohodu. Myslím, že takto to bude najlepšie, pretože potom ani jeden nebude mať výčitky svedomia. I keď skončia s niekým iným som si istá, že ich vzťah to nezničí, práve naopak posilní. Aj keď to bol krátky opis mám pocit, že Marek bude fajn chalan. Tak sa mi zdá, že podľa toho správania sa mu Julián páči. David je tiež zaujímavá postava. To ako upozornil Petra na to, že Dominik môže na ňom nechať oči ma vážne dostalo :D Čo sa týka Vlka akosi neviem prekusnúť to jeho zvádzavé správanie voči Petrovi. Ako som rada, že o neho prejavil záujem keďže Peter o neho má tiež záujem len mi nesedí ten čas. Peter sa mu určite musel páčiť i pred tým podľa jeho správania tak prečo to neskúsil s ním, ale začal si s Lukášom. A potom to ako mu dohodil Juliána. Rozdíde sa s Lukášom a zrazu začne baliť Petra? Hlavne keď vie, že je s Juliánom. To ma dosť zaráža. No bude to asi tým, že doposiaľ nevedel čo v sebe Peter skrýva a znamená pre neho pokiaľ o neho neprišiel pretože sa stal zadaním. Som zvedavá ako ho bude baliť ďalej. Ináč musím uznať, že si mu uštedrila peknú podpásovku v podobe Honzu a Lukáša. Tí sa podľa môjho názoru k sebe skvele hodia :-) Neviem sa dočkať pokračovania :-D

Díky za venovanie. A keďže Dominik je normálne a pekné meno, ktoré sa k Vlkovi hodí, som nepovažovala za potrebné sa k tomu nejak vyjadriť :-)

8 Sarelle Sarelle | 18. srpna 2013 v 18:46 | Reagovat

Soráč, že jsem zapomněla zmínit a hlavně pochválit Vlkovo jméno, ale když já jsem (obzvlášť o prázdninách) hlava děravá :-D
To jméno se mi samo o sobě líbí a na Vlka pasuje...nevím nevím, jak bych se srovnávala s Palmírem nebo Žitomírem :-D To by pro mě asi navždy zůstal Vlkem :-D
Netvrdím, že se mi Julián nedostal aspoň trochu pod kůži, ale stejně bych ho raději viděla spárovaného s nějakým tím zdravotníkem :-D Honza a Lukáš? Oba stejná krevní skupina, takže by si mohli rozumět...a ty dvě hrdličky...achich ouvej, ti než něco podniknou, tak já půjdu na výšku :-?

9 KalamityJane KalamityJane | 18. srpna 2013 v 19:38 | Reagovat

Jé, krásná kapitola, taková milá, poklidná, těším se na pokračování, díky :)

10 Coco Coco | 18. srpna 2013 v 23:50 | Reagovat

Tak pro mě Dominik rozhodně zůstává Vlkem, ne že bych nějak extra trpěla na přezdívky, ale myslím, že u téhle povídky byl účel zažít si Vlka jako Vlka. U mě se tedy povedlo :-D Jinak chválím tvou obdivuhodně krátkou dobu rekonvalescence :-) a děkuji za věnování

11 ada ada | 19. srpna 2013 v 11:00 | Reagovat

Už len keď ostatný počujú, že Peter volá Vlka Dominikom nabáda k tomu, že medzi nimi niečo vzniká. Viem, že to meno nebolo tajné, ale teraz ho tak môžu volať aj otatný a už nebude take špeciálne, že ho Petrovi prezradil.
Lukáš a Honza? Kto koho asi zraní viac alebo, že by vrana k vrane sadla?

12 Monika Monika | 19. srpna 2013 v 12:27 | Reagovat

no páni, idem na týžden na odvykačku (chata bez internetu ) :-x a ono sa tu toto deje? Honzíček a Lukáško... tí dvaja sa fakt dlho hladať nemuseli :-) a ako tu už bolo povedané... Julián a zdravotník Marek... to by bolo fajn :-D len to Vlkove správanie sa... je pravda, že ho zarazilo ked šiel Peter s Julim sám von, bez nich.. že ale ved Lukáš príde predsa až zajtra... ale to mi akosi nesedí, žeby mu ho dohodil práve preto, aby s ním trávil viac času? až také trdlo byž nemôže :D

13 sisi/ctenar sisi/ctenar | Web | 19. srpna 2013 v 22:43 | Reagovat

ani hláska ze mě nyní nevypadne...

14 Saskya Saskya | 19. srpna 2013 v 22:55 | Reagovat

:-) veľmi pekná poviedka :)
no, Lukáš a Honza, tí dvaja sa k sebe teda hodia :D :D
teším sa na ďalšiu kapitolu

15 MIk MIk | 20. srpna 2013 v 9:18 | Reagovat

Čekám, čekám, vyhrožovalo se tu každodenním přidáváním, tak už jsem se těšila, pořád to tu chodím kontrolovat, pro jistotu mrknu i na záchranáře, kdyby náhodou...
Moc díky za tvoje povídky, mám je moc ráda. :-!

16 Voldy Voldy | 20. srpna 2013 v 9:50 | Reagovat

[15]: Tak... vyhrožovalo :-D ale schvátila mě nemoc. Nebojte se, za chvíli ji tady máte, jen mě nechte v klidu vypít svůj čaj a uspořádat si ten chaos (bordel) na stole :-D

17 karin karin | 25. ledna 2014 v 21:08 | Reagovat

Ty dva se hledali až se našli. 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama