3. Kapitola

14. července 2013 v 14:39 | you-kNow-Who |  Černý Petr
Jak jsem přislíbila, tak činím. Snad se bude líbit. Jinak tahle povídka bude mít myslím pomalý postup nebo naopak moc rychlý. Případné stížnosti hlásit do komentářů. A děkuji za ty minulé. Potěšily mě :)

3. Kapitola


"Tak co, jak válčíte s Vlkem?" objeví se vedle něj u regálu Honza. Otočí na něj hlavu. Vůbec neočekával, že by tady mohl někoho známého z koleje potkat, ale jak vidno, nebyl jediný, kdo si chtěl pořádně nakoupit. Sámoška na rohu u kolejí byla jen takovou záchranou, když něco chybělo a nechtělo se jet přes celé město do velkého nákupního centra.

"Čau… ale jo, jde to. Pořád stejnej morous." Zazubí se, když si vybaví svého milého spolubydlícího. "Pořád stejně vrčí. Přemýšlím, že mu koupím nějakou pěknou kostičku, aby se na chvíli zabavil."

Honza vedle něj se rozchechtá. Poplácá ho po zádech. "Ten byl dobrej, ale zkus to, co ti na to řekne. Kdyby tě chtěl zabít, zastav se. My ho zpacifikujeme."

Petr nahlédne do nákupního košíku, který Honza tlačí a zazubí se. "Žízeň?" ale tímhle se žízeň rozhodně nehasí.

"Si piš. Kdybys chtěl, bude v pátek párty o patro níž. Zvanej je každej, kdo dotáhne nějakou flašku."

"Díky, ale myslím, že to zase vynechám. Přestávám stíhat a nejsem si jistý, jestli nepojedu domů. Což není ještě rozhodnuto."

"Jasně, chápu. Hele, kdyby něco, víš kde nás hledat… hlavně prosím tě nedělej druhýho vlka. Jeden nám bohatě s tím jeho vrčením stačí. I když je tak moc oblíbenej… no já razím, ať mi to pivo nezteplá. Zatím." Nechá ho u regálu osamoceně stát a s úsměvem se vydá ke kasám. Chvíli se za ním dívá. Potkat Honzu byl rozhodně dobrý tah, protože díky němu má i partu kamarádů. No, nebude na škodu, když i on přihodí do svého nákupu nějakou tu lahev. Stočí se k regálům s alkoholem, aby vybral něco, co by mohl šmakovat i ostatním. Kdyby chtěl utéct z přítomnosti svého milého spolubydlícího, tak ať má alespoň vstupenku.

***

Vlk s úsměvem otevřel dveře od pokoje. Myslel, že díky tomu, jaké panovalo v chodbičce ticho, že bude na pokoji sám, ale mýlil se. Pobaveně se usměje, když spatří Petra ležet s hlavou zabořenou do učebnice francouzštiny, jak záhy zjistí, když mu nahlédne přes rameno. Sluchátka mu dávno sklouzla z uší a i přes to ho jeho příchod nevzbudil. Notebook byl v režimu spánku, takže musel vytuhnout už před nějakou dobou. Má jedinečnou možnost si svého spolubydlícího prohlédnout mnohem blíž, než mu bylo dosud dovoleno. Tmavě hnědé vlasy a opálená pokožka odhalených paží. Štíhlé postavy si všimnul hned, ale nyní si mohl prohlédnout i to, že na svojí postavě zřejmě Petr trochu pracoval. Kontury svalů byly patrné. Pousměje se jeho klidnému výrazu. Skoro jako miminko, ale nemůže dopustit, aby ho zítra bolelo za krkem. Přejede prsty přes spící tvář až na rameno. "Petře." Řekne jemně. Rameno trochu stiskne a odtáhne se, když se spolubydlící začne probouzet a roztomile rozespale se na něj zatváří.

Petr se přistiženě zahledí nejdřív na Vlka a potom na učebnici, kterou využil místo polštáře. "Hmm?" víc ze suchého hrdla nedostane.

"Měl bys to sklidit a jít spát. Polštář bude pohodlnější." Pousměje se Vlk na něj a ustoupí ke svému koutku pokoje.

"Jo, jasně… dík." Zaskřehotá. Odkašle si, aby dostal hlas na správnou tóninu. Pomalu zvedne svoje rozlámané tělo. Zaklapne notebook, sluchátka odloží na poličku malého stolku, který vedle postele má. Ještě rozespale se ohlédne po svém spolubydlícím, který se právě převléká do pyžama. Přistiženě se odvrátí od vystrčeného pozadí. Teď už je probuzený stoprocentně. "Nepřekáží ti?" Vypadne z něj naprosto nepochopitelná otázka.

"Cože?" Vlk se na něj přesně nechápavě otočí a přeměří si ho svým pohledem.

"No… ty dredy, víš? Nepřekáží ti v běžném životě?" vyblekotá ze sebe. Proč ho napadlo zrovna tohle? Dredy se mu nikdy moc nelíbily, ale Vlkovi dodávaly jakousi eleganci v jeho vzhledu.

Vlk zvedne jedno obočí a pousměje se. "Možná kdysi. Ale mám je pěkných pár let a už jsem si zvyknul. Péči o ně a tak… Chceš si nechat udělat dredy?" zazubí se pohodově. Petrovy kraťounké vlasy člověk ani nechytne mezi prsty.

"Ani ne… vlastně ani nevím, proč mě to napadlo." Vezme do ruky svoje spací triko a trenýrky a s ručníkem přes rameno jen zamumlá, že jde na chvíli do koupelny. Vlk se za ním pobaveně dívá. Rozhodně nečekal, že by se mohl Petr chytit do řeči o jeho dredech, spíš čekal nějaký odpor proti nim, ale tohle bylo příjemné překvapení. A tak spontánně vyprsknuté do éteru. Udělá si na stole větší prostor, když odklidí všechny knihy, které nepotřebuje. Má je raději seřazené v knihovně, a když nějakou potřebuje, stačí se jen natáhnout, nemusí hledat po celém pokoji. Po chvíli se ohlédne za otevírajícími se dveřmi. Dnes to byla opravdu rychlovka. Naprosto automaticky přeskočí tu krátkou vzdálenost, když Petr zakopne o práh dveří, jak se mu smekne pantofel. Ten vyděšený pohled smísený s nechápavostí dané situace, který Petr vyčaruje na svém obličeji, ho k tomu donutí. Vztáhne ruku, aby ho zachytil od nepříjemného pádu. Ruka je minuta a on je sražen k zemi. Petr si ustele na něm. Bolestivě zavře oči, když si narazí loket. A po chvíli si uvědomí, že se nějak moc dlouho nic neděje. Pomalu si začne uvědomovat pozici, ve které se nacházejí. A Petrovo koleno blízko jeho klínu.

"Ježiš, omlouvám se, nechtěl jsem…" začne se Petr zmateně omlouvat, když mu dojde absurdita situace. "Jsi v pohodě?" začne se z něj pomalu zvedat, přitom kontroluje stav svých končetin, zda si nějakou nenarazil víc než by bylo zdrávo. Když se ocitne ve stoji, natáhne k Vlkovi ruku, aby mu pomohl nahoru.

"Jo, v pohodě. Na hlavu mám airbag a zbytek je asi ok. Hýbu se." Zazubí se na něj. Okamžitě nasadí svou obvyklou masku netečnosti.

Petr si všimne náhlé změny v jeho chování. Pustí jeho ruku ze sevření. Tohle je divné. V jednom okamžiku se směje a v druhém je zase jak ledovec? Zakroutí hlavou. "Díky za záchranu." Odvrátí se od něj, aby posbíral všechny věci, které upustil.

"Zachráncovskej komplex, když ses zatvářil tak nešťastně." Pokrčí Vlk rameny a raději se vrátí ke své práci, kterou chtěl rozdělat.

"Něco mi řekni…" dovolí položit Petr otázku. Maximálně proletí dveřmi, že jo.

"Hmm?"

"Proč se chováš tak, jak se chováš?"

"Prosím?"

"Nejdřív mě vzbudíš, jak kdybych byl minimálně tvůj sourozenec. Zachráníš mě od pádu a normálně se směješ a potom najednou jsi zase jak kus ledu. Čím jsem si tohle chování zasloužil?"

Vlk přimhouří oči. "Ke svému sourozenci bych se choval ještě i jinak." Odsekne. "A do mého chování ti vůbec nic není."

"Zase se dostáváme k našemu problému. Celkem i je. Jsme spolubydlící. A ty měníš nálady mrknutím oka. Jsi snad masovej vrah? Úchyl? Nemůžeš být míň složitější?" Vážně netuší, proč tak pěknej kluk kolem sebe nosí auru netečnosti.

Ve Vlkových očích se blýskne. "To by potom byla nuda, nemyslíš?"

Teď je na vážkách, zda je jeho spolubydlící vůbec po psychické stránce v pořádku. Možná na něčem ujíždí a nikdo o tom neví? S jeho dredy by mohl snadno zapadnout do pytle nějakých feťáků, ale jeho jinak snobský výraz tomu nenapovídal. Asi si začne hrát na detektiva, aby na to přišel. Dost ho to najednou zajímá. A to si myslel, že by mohli společně něco vyřešit.


"Nemáš prosím tě na půjčení anglickej slovník? Já si ho ještě nevzal z domova a internetovej nemám rád, protože dost často kecá. Raději knihu." Věděl, že ho má. Ta tlustá bichle na něj koukala z napěchované knihovničky.

"A co za to?" otočí se na něj Vlk s úsměvem od vlastní práce, na které dělal. Tužkou si přitom vyťukával neznámou melodii o prsty.

Povzdychne si. "Potřebuju jen pár slovíček, prosím." Co by asi tak dával za prolistování si ve slovníku?

"Vezmi si ho a vrať na původní místo, díky." Odvrátí se od něj zpátky k papírům a počítači, do kterých ťukal získané informace.

"Na čem pracuješ?" optá se Petr pro udržení konverzace.

"Mám odevzdat seminárku do tlumočnictví."

"Aha. No, já vlastně taky." Jeho první vysokoškolská seminárka, kterou si je chtěl profesor asi proklepnout, protože byli ve škole teprve pár dní.

"Tyčka je v pohodě, jen si na něj nevyskakuj, poslouchej ho a posílej úkoly s předstihem. Potom s ním nejsou problémy."

"Tyčka?" zvedne obočí.

"Profesor na tlumočnictví. Náš společný předmět."

"Aha. No vidíš to, proč máme dva různé ročníky společné hodiny?" Zajímá ho to už nějakou dobu. Přijde mu to trochu nesmyslné, vždyť se tam nic nového vyšší ročníky nenaučí."

"Prý je to pro nás dobrá zkušenost a prostor na zopakování základů, které často zapomínáme. A co jsem slyšel, tak i vyplnění našeho volného času, abychom neměli čas na hlouposti. Ale jak sis mohl všimnout, nikdo z vyššího ročníku profesory na spojených hodinách neposlouchá. Jdeme si to tam jen odsedět kvůli kreditům."

"Zajímavé…"

"Ani ne. Většina se tam buď vybavuje a vyrušuje tím nebo nedává pozor, protože pracuje na úplně jiných věcech. Je to zbytečné."

"To asi je. Pro vás." A tím by byla ukončena jejich konverzace, protože překvapený tím, že se s ním Vlk normálně baví, ho nějak odzbrojilo a připravilo o slova. Nebo to bylo tím, že byl myšlenkami stále u své práce. "Nebudu rušit a vrátím se ke své práci."

Vlk jen pokrčí rameny. Pokojem se zase roznese tlumené vyťukávání melodie do prstů z přemýšlení.
 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 barbor barbor | 14. července 2013 v 18:36 | Reagovat

vlka žeriem :D ale mám z neho troška zmiešané pocity. podľa mňa je fajn, len si niekedy chce držať odstup. možno zlé skúsenosti, kto vie. pekná časť :)

2 yellow yellow | 14. července 2013 v 20:27 | Reagovat

Voldíčku, moc tě zdravím, omlouvám se, že nekomentuji, ale nějak se nemůžu dostat k počítači, natož k internetu. Teď se mi podařilo postahovat kapitoly, co jsi zatím vydala, takže si je někdy v klidu přečtu. Zatím se měj pěkně!

3 medvidek medvidek | 14. července 2013 v 21:27 | Reagovat

Ahoj Voldy,je to super,u Záchranáře jsem se musel vracet,abych byl schopen identifikovat osoby,když jsi měla větší rozestupy kapitol.ČP je úplně jinej,těším se na další neděli... A nenech se uhnout do fantasy,neslušelo by to těm klukům :-)

4 Satiras Satiras | 14. července 2013 v 21:29 | Reagovat

Vlk mě hrozně fascinuje, jsem zvědavá co za tím je :D. Jsem zvědavá jak se to bude vyvíjet :D

5 Voldy Voldy | 14. července 2013 v 21:59 | Reagovat

[1]: To všechno přinesou další kapitoly! Děkuji za koment :)

[2]: Yellow, ty blázínku, vždyť já vím, že nezvládáš net. Neměj výčitky. Hlavně si tak nějak v rámci možností pěkně počti a ve zdraví se nám vrať. :-)

[3]: Ahoj medvídku, vůbec nemusíš mít strach, že by bylo v mých povídkách fantasy. To u mě nehrozí. Jinak věřím, že některé prodlevy jsou delší, ale Zachránce pořád nemůžu nějak dostat do zdárného konce (aby to bylo tak, jak chci), tak píšu raději to, co mi jde. Doufám, že se bude líbit i ostatní vývoj ČP a další povídky, které pro Vás chystám. Může se stát, že s další kapitolou přijdu dříve, ale to vše záleží na okolnostech. Moc děkuji za Tvůj komentář :-)

[4]: Díky za koment. Já momentálně fascinuji sama sebe, co to zase plodím za myšlenky :-D

6 Nyce-oH Nyce-oH | 14. července 2013 v 23:03 | Reagovat

Jé neděle :) Líbilo se mi to...Jsem zvědavá v jakém díle Vlk roztaje a jak se do toho zamotá Honza, doufám, že se zamotá XD

7 Voldy Voldy | 15. července 2013 v 9:42 | Reagovat

[6]: U slova -zamotá- se mi vybavila babička ze Slunce, seno... zamotáme, zamotáme :-D Ale tak... znáte mě, no né? Žádné drama, nic takového. :-D možná se jednou pokusím napsat klidnou a romantickou povídku :-D

8 Nyce-oH Nyce-oH | 15. července 2013 v 10:07 | Reagovat

[7]: Známe tě a na to mě taky něco napadá: No today, no today xD

9 Voldy Voldy | 15. července 2013 v 20:28 | Reagovat

[8]: Chtěla jsem říct, že v té nové, kterou vytvářím - bude spousta romantiky, ale - ehéééé :-D kruci. Já se půjdu asi léčit :-D

10 sisi sisi | 15. července 2013 v 21:27 | Reagovat

VOLDY TY< ME NAPINAS KSAKRU JAK KSANDY 11111111111111

11 Voldy Voldy | 15. července 2013 v 22:24 | Reagovat

[10]: Vypadá to, jak kdyby Voldík dostal vysvědčení. Ale není tam žádná pětka, to nebude moje. :-D

12 Voldyho Keks Voldyho Keks | 16. července 2013 v 0:23 | Reagovat

[11]: To je Keksíkovo, ale pšt :-* :D

13 Sung Sung | 16. července 2013 v 10:47 | Reagovat

Vlk stojí za prozkoumání :-D  :-D

14 Lili Lili | 16. července 2013 v 16:53 | Reagovat

Takže Vlknebude taký ako sa na prvý pohľad zdá :-) Okrem vrčania vie zo seba dostať zmysluplnú konverzáciu, smiech a dokonca ochraniteľské pudy :-D To ako zobudil Petra nemalo chybu :-) Na Pertovi sa mi páči, že nenecháva veci len tak a snaží sa dostať ku koreňu veci a nájsť to naoptimálnejšie riešenie. Myslím, že to je základ toho aby človek Vlka zpoznal doopravdy. Teším sa na pokráčko :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama