7. kapitola

6. května 2013 v 19:32 | you-kNow-Who |  Zachránce
7. Kapitola


Vyjede z parkoviště, aby se konečně dostal domů, je po práci nějaký zničený. Otravná bolest hlavy se dostavila už po probuzení a provádí ho celý dnešní den, který strávil ve firmě. Projekty, na kterých dělal, prošly schválením a tak je musel znovu prezentovat vyššímu vedení.

Zastaví na křižovatce na červenou, v dáli uslyší houkačku, koukne do zrcátka. Červená nečervená, rozhlédne se a udělá vozidlem úhybný manévr do strany. Ostatní řidiči se pokoušejí o to samé, ale jsou čtyři odpoledne a provoz ve městě je největší, když se všichni vrací z práce nebo již odjíždějí na víkend k příbuzným nebo na chaty. Stočí pohled do zrcátka, oči zaostří postavu za volantem, úsměv na rtech neskrývá. Alex s brýlemi na očích, stočí houkající sanitu jeho směrem, odbočí doprava. Nevšímá si řidičů, to je jasné, ale Michalovo srdce trochu zaplesá. Od toho setkání u nich doma se neviděli. Na krku ho hřál hadí přívěsek. Ten večer, co Alex odjel, ho měl v ruce a prohlížel si detaily, přemýšleje nad spousty věcmi se ukolébal k spánku a pak ho musel hledat, naštěstí měl Xitt výborný hledací čich.

Prsty bezděčně sáhnou na krk.

Auto za ním nervózně zatroubí. "No jo, vždyť už jedu…" zamumlá si, spokojeně zařadí, miluje jízdu v autě, jen je trochu omezený a co?


Telefon ležící na stole se již po několikáté rozbliká modrým světlem. Na displeji září číslo osm. Ztichlým pokojem se nese pravidelné oddechování. Dnes už se mu nikdo nedovolá.


Zvonek u dveří protne pohodu, která v domě panuje. Alexander stojící u dveří, dvakrát přešlápne, pořád oblečený v záchranářském, vyrazil ihned, sotva si vzal věci ze skříňky. Volal mu Dwight. Nechápal to. Vysvětlil mu, že musí nutně mluvit s Míšou, ale ten mu nezvedá telefon a Martin je v práci, tak mu dal číslo. Až u těch dveří si uvědomí, jak moc zapáchá. Odér potu smísený s krví, která mu ulpěla na kalhotách. Vypadá jako by někoho zabil a teď utíkal před zákonem.

Muž, který se objeví za dveřmi, si ho překvapeně prohlédne.

"Alexandře? Potřebujete něco?"

"Dobrý večer, omlouvám se, že vás ruším, ale volal mi Dwight z Londýna, že prý se nemůže dovolat Michalovi a já se tady mám zastavit a zjistit, zda je v pořádku, protože mu prý volal asi dvacetkrát a Martin za mě přebíral službu, takže on nemohl."

"Aha… Míša? Ale vždyť ten je v pokoji. Mám pocit, že spí, říkal, že si jde lehnout, protože mu nebylo dobře… Chcete jít za ním?" Pootevře dveře tak, aby mohl projít. Alex přikývne, zuje si sportovní boty a nechá je raději venku, aby jim to doma moc nezaneřádil.

"Omlouvám se za svůj vzhled, ale měli jsme výjezd a ten telefonát mě trochu vyděsil… Nestihl jsem se převléknout. Sotva jsem si umyl ruce," rukama naznačí konturu těla, kriticky se prohlédne.

Sjede ho pobavený pohled. "V pořádku, běžte nahoru, kde má Michal pokoj, víte…"

"Děkuji." Vyjde schody nahoru do patra, Michalův otec se za ním s podivným pohledem dívá, potom zakroutí hlavou a zajde do obýváku, kde se přidá ke své ženě na pohovce, aby shlédli jeden z oblíbených seriálů.

Alex potichu otevře dveře, okamžitě se mu do náruče vměstná černý ďábel, který na něj vyskočí zpoza dveří. Zkušeně si očuchává nově příchozího, mate ho změť pachů, které cítí, ale Alexe poznává, zavrtí ocasem a vpustí ho do temného království.

Sundá si bundu, venku se sice výrazně oteplilo, ale kvůli bezpečnosti by ji měl mít. Položí ji na pohovku, přistoupí k posteli, Michal ležící na boku spokojeně oddechuje, mobil ležící vedle něj na stolku vesele problikává a upozorňuje majitele na nepřijaté hovory. Usměje se, poklekne k posteli, aby se mohl hlavou přiblížit k té Michalovo, jemně spojí jejich rty v jedny. Spící se tělo sebou cukne, ruka vystřelí nahoru, aby se setkala s hebkou, oholenou pokožkou Alexova těla. Až příliš rychle otevře oči, zůstane zírat. Teprve teď Alexovi dojde, co bezmyšlenkovitého udělal.

Vždyť spolu nechodí.

"Alexi? Co tady děláš?" Vyhoupnutí do sedu mu vyjde až na druhý pokus.

"Někdo měl o tebe starost." Kývne hlavou k mobilu, Michal po něm ihned natáhne ruku, zůstane zírat na tolik nepřijatých hovorů a několik SMS zpráv. Prohrábne si rozpačitě vlasy.

"Asi jsem musel usnout."

Alex se zazubí. "To ano a docela tvrdě, když Dwight málem zbořil telefonní síť, když obvolával i Martina. Od něj vlastně sehnal číslo na mne a… tak jsem tady, no."

"Nebylo mi dobře… Náročná práce dneska byla a dalo mi to vážně zabrat…" povzdychne si, vytočí Dwighta. "Vydrž prosím moment."

Alex přikývne, stoupne si a přejde k pohovce, na kterou se pohodlně usadí, snad mu ji nezašpiní. Sleduje Michala, jak nervózně vytáčí Dwighta, prsty žmoulá přikrývku, když mu něco horlivě v angličtině vysvětluje. Nakonec mobil skončí někde pod postelí, aby se pro něj Xitt ihned vrhnul a podal mu ho.

Žuchne sebou zpátky do peřin, rukou si protře rozespalé oči.

"Problémy?" Alex se napřímí, pozorně sleduje nastalou situaci.

"Hm, tak trochu…" Vymotá se z peřin, nohy shodí dolů z postele, rukama se zapře o vozík a přesune se na něj. "Nechceš něco k pití?"

"Ne, děkuji, měl bych jít domů, jsem špinavý z práce…"

"Ty, Alexi…"

"Ano?"

"Nechtěl bys někam zajít? Dnes večer?" s nadějí se na něj zahledí. Až teď si uvědomí v čem je Alex oblečený a jak hrozně vypadá.

"Kam přesně?"

"Nevím… do baru? Třeba?"

"Mohli bychom.. Nemám nic naplánovaného, ale tu koupel opravdu potřebuji, nemůžu jít někam v zakrváceném oblečení."

"Pravda…" Michal od něj odvrátí pohled přemýšleje, jak by to vyřešili.

"Měl bych nápad… Mohl bys jet semnou, hodil bych sprchu, něco na sebe a mohli bychom jet ode mne, abychom to nemuseli nějak komplikovat. Co říkáš?"

"Máš dobré nápady. Tak já se obléknu, řeknu to rodičům, aby mne nehledali, a můžeme vyrazit."

"Výborně, tak se připrav, počkám."

Michal přikývne, rozjede se ke skříni, odkud vytáhne čisté oblečení. "Kdyžtak se tady porozhlídni, nemám tady nic tajného. Nemusíš jen sedět na pohovce…" dojede si do koupelny, kde se hodí do gala, alespoň se o to tedy pokusí. Tmavé džíny kontrastují se zářivě bílou košilí s dlouhým rukávem, knoflíčky nechá rozepnuté u krku i na zápěstích. Dá si záležet, aby byl vidět jeho nový řetízek. Rukou prohrábne vlasy, trochu upraví. Přidá vůni z lahvičky parfému a kriticky se na sebe zadívá do zrcadla.

"Lepší už to asi nebude." Zamumlá si pro sebe.

Nechá se vynést k Alexovi do bytu, již tady byl, takže trochu ví, co očekávat. Vozík mu postaví vedle něj a se slovy, ať se chová jako doma, zapadne do koupelny, odkud za chvíli může Michal slyšet šumění sprchy.

Rozhlédne se, zaujme ho knihovna, kterou si chtěl prohlédnout už posledně. Přesune se na vozík a doveze se k jedné ze skříněk. Ještě, že má Alex plovoucí podlahu a ne koberec…

"Hledáš něco?"

S ručníkem v ruce, vyklepávajíc vodu z vlasů a s druhým omotaným kolem boků se objeví po jeho boku.

"Už jsi?" Michal ho přejede pohledem, krásně vypracované nohy, polkne. "Nic nehledám, jen se dívám, co máš ve sbírce…"

Alexovi neujde Michalův pohled, kterým hodnotí jeho tělo, tak trochu ho zkoušel, schválně vyšel z koupelny takhle. Veselé ohníčky se mu objeví v očích.

Michal sleduje cestičku jedné z kapiček, která se ještě nevsákla do kůže, úprkem vyráží na dobrodružnou cestu. Co by dal za to, aby se ho mohl dotknout. Za ten dotek jiného těla by vraždil. Odvrátí se, když ucítí krev, jak se mu valí do určitých míst. Nepohodlně se opře do vozíku.

"V pohodě?" Trhne sebou při blízkosti Alexova hlasu u svého ucha. Sakra! Jak?! Roztržitě přikývne, pohledy se střetnou, zornice očí se rozšíří v uvědomění. Ten kluk to dělá schválně! Zůstane na něj zírat. Co to má být?

"Alexi…"

"Ano?"

"Mohl bys… Mohl by ses obléknout, prosím." Znovu se odvrátí, trochu se oddálí i s vozíkem.

Alex zkoumavě přimhouří oči. "Jistě, promiň." S úsměvem.

Když si obléká černé tričko, dojde mu, co z Michala čpělo. Touha. Usměje se, možná by nebylo na škodu pozměnit plány.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Monika Monika | 6. května 2013 v 20:30 | Reagovat

a čo bol ten tretí darček? :D ani nevieš ako ma potešilo, že si sa rozhodla dokončiť záchranára... a možno vieš :-D dakujem za to :-)

2 Voldy Voldy | 6. května 2013 v 20:44 | Reagovat

[1]: Mě těší, že Vás těší ;-) A děkuji já Vám. :-*

3 Sarelle Sarelle | 6. května 2013 v 20:56 | Reagovat

Na takové časté přidávání si rychle zvykám :-D Ale asi pak budu hůř odvykat :-( Btw, celá kapitola byla boží, ale ten konec...jo, nemůžu se dočkat další kapitoly :-D

4 dasa dasa | 6. května 2013 v 21:08 | Reagovat

:-D  alex ide do "boja" ako vidiet , chudak misa asi neodola nakoniec :-D :-D
a ten darcek zaujima aj mna ci ho nakoniec ani nenasiel?

5 Hug Hug | 6. května 2013 v 22:00 | Reagovat

Hmm...taky si občas přeju být tou kapkou klouzající po vypracovaném těle...

6 Voldy Voldy | 6. května 2013 v 22:08 | Reagovat

[3]: Mě se taky snadno zvyká! Divné, že? :-D Bude brzy... nejdýl ve čtvrtek (je nastavená)

[4]: Dostal a našel, samozřejmě, však se dočkáte! :-P

[5]: Hug, já taky... a... šup pod ručník! :-D

7 Sung Sung | 7. května 2013 v 9:23 | Reagovat

Alex Michala pěkně mučí, zasloužil by potrestat :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama