28. Kapitola

8. dubna 2013 v 18:30 | you-kNow-Who |  Tajemství ukrytá v ringu
28. Kapitola


Adam seděl na jedné z lavic, které byly poskládané do čtverce pod velkým altánem s grilem, kde se právě dodělávalo maso. Zelenina si vesele prskala svoji šťávu na grilovacím tácku vedle, a domácí americké brambory se zase rozvalovaly dopečené v pekáči. Na stole bylo několik nedopitých sklenic, jak každý nechal svojí někde stát.

Valérie oděná do nezvyklého oblečení… pro Adama i Mariána. Kecky, džíny a stylové tričko podtržené slušivou vestičkou. Osazenstvo se právě bavilo jakousi zahradní hrou, kterou někdo mezi řečí nadhodil a jelikož Adam z toho moc neměl, protože mu myšlenky lítaly jinde, neúčastnil se. Valérie místo toho dávno odhodila svoje kecky jako ostatní a se smíchem se vrhala do víru dění. Kam se poděla ta vážná tvář, kterou si pracně vytvářela? Láska dělá s lidmi opravdu divy. Posmutní. Jen jemu není přáno. Po tomhle o něj nezakopne ani pes, protože nebude nikomu důvěřovat. Jo… to by se stalo, kdyby jeho kamarádkou nebyla Valérie. Rtů se dotkne jemný úsměv, když na ní zaostří svůj pohled.

Život nás tolik trestá, Val…

Stačí jedna taková grilovací a párty a dá se poznat tolik nových lidí. Marián se choval jako správný hostitel, ale nedokázal potlačit svoji přitažlivost k Valérii, takže si ji každou chvíli kontroloval zrakem a jemnými dotyky ubezpečoval svoje já, že je opravdu s ním. Adamovi se ty projevy náklonnosti mezi dvěma ledovci, líbily. Potom tady byla spousta jejich známých. Jak pochopil z rozhovorů a taky z toho, že většina osazenstva byli muži, až na Val a ještě tři ženy, se jednalo o kolegy hasiče od Mariána z práce a ten zbytek se řadil mezi záchranáře zase od Filipa. Filip… to byl jeden velký žert poskládaný do lidského těla. Adam obdivoval jeho smysl pro legraci a optimismus za každé situace. Pořád se mu nechtělo věřit, že by ten muž, který každou chvíli štípnul jedno z přítomných děvčat, na Val si netroufl kvůli Mariánovu pravému háku, jak tvrdil se smíchem až v očích, byl na kluky. Jenže taky si všímal těch významných pohledů, které mu byly věnovány a nejen jemu. Mezi přítomnými byl podle trička, mladičký hasič. Blonďaté kudrlinky mu vlály kolem vlasů, když se smál nebo jen tak zahýbal hlavou. Smáli se na sebe jako dva moc dobří známí.

"Adame, opravdu se nepřidáš?" Marián se objeví s úsměvem vedle něj. Ani si nevšiml, kdy se k němu stihl přiblížit.

"Proč to dělá?"

"Prosím?" Marián se zatváří nechápavě, jeho pohled sleduje dráhu toho Adamovo.

Adam ztuhne, opravdu to řekl nahlas? Uchechtnutí vedle něj by ho mělo donutit zrudnout jak červená řepa.

"Dělá to ze srandy. Když začínal u záchranky, tak si z něj utahovali jakožto z přiznaného gaye. Chápej, svůj coming out už měl dávno za sebou a tohle pro něj bylo něco nového… tak začal provokovat a svádět každou ženskou, protože se nemohl přestat bavit tím, jak mu heteráci záviděli jeho spontánnost pro věc… a hlavně to, že by mu do postele skočila snad každá… kromě Valérie," ušklíbne se. Trochu samolibé zhodnocení situace, ale tak… Valérie byla trochu jiný kalibr.

Adam přikývne, Valiny oči si pro sebe ukradnul Marián. Za což byl rád.

"Trochu divnej styl zábavy, nemyslíš? Takhle zrazovat dívčí srdce."

"Možná ano, ale… Filip jim nikdy nenabízí víc, než co může dát. Alespoň hraje fér. Navíc, takhle si vyskakuje jen na holky ze záchranky, už jsou na to zvyklé. A kluci mají alespoň důvod trochu žárlit," mrkne na něj, i když se Adam dívá před sebe. "Dáš si jídlo? Radil bych ti ukořistit si něco hned, protože až ta banda zjistí, že je dopečeno, nezbude na tebe ani mastnej rošt."

A zase tolik nepřeháněl, musí o pár minut konstatovat Adam. Stihl si ulovit dva nějaké plátky masa a trochu zeleniny. Místo brambor si vzal chleba. Valérie měla svou porci připravenou od Mariána, protože on si nabíral jako první. Za chvíli už všichni mlaskali nad skvěle připraveným pokrmem. Nálada se trochu uklidnila, ale stále padala nejapné vtípky na někoho z osazenstva, vzpomínalo se… a Adam si uvědomil, že tenhle večer vlastně není zase tak špatný.


"Proč se nebavíš?" vedle Adama se objeví Filip, navléknutý do nějaké mikiny, kterou splašil v zahradním domku, se pomalu přišoural k Adamovi stojícímu u plotu zahrady, odkud pozoroval měsíc svítící na plochu malého jezírka.

"Netvrdím, že se nebavím…"

"Hmm, ale nebavíš se s námi dohromady…"

"Omlouvám se, mám teď za sebou pár těžkých momentů a moje depresivní myšlenky nejsou zase tak v pohodě, aby se daly setřást ze stolu…" pohlédne do jiskřivých očí, které ho se zájmem pozorují. Filip přikývne. Marián mu něco málo pověděl, ale bylo to soukromí, od kterého neměl právo moc zasahovat.

"Už je to lepší?" prsty se automaticky dotknou modřiny, která se zbarvila do fialovo-zeleně-hnědé barvy. Ucukne před Adamovo pohledem, zahledí se na partu bavících se lidí. Zůstali už jen ti nejotrlejší. A ti, co nemusí ráno do služby. "Sluší jim to spolu, co?"

Adam se otočí za Filipovo pohledem. Musí uznat, že má pravdu. "Jo, to jo…"

"Brácha jich neměl málo, ale většinou šly všechny hned ráno… poslední dobou mi začínal lézt na nervy tím, jak pořád předhazoval to, že mu začíná rupat v kouli a jak by chtěl založit rodinu, jenže bez pořádný partnerky to nejde a blá blá blá…" rozesměje se tiše. "Valérie mu spadla do klína."

"Já zase poslouchal, jak si nikdy nikoho nenajde, protože jí nikdy nikdo nepochopí… jsem rád za to, že se někdo takový našel, protože netuším, jak bych jí vysvětlil, že se opravdu děje to, co říkala. Od Valérie většinou všichni utíkali. Nikdo nedokázal přenést to, že byla chytřejší než oni a její úsudek byl tak rychlý, že jí kluci nestíhali ani stahovat kalhotky…"

"Je trochu divoška, co?"

"Jo, myslím, že Mariána někdy pěkně prožene…"

"Nemyslím si, že by se brácha tak snadno dal. Bude to jako dva berani v jedný ohradě, věř mi. A kdyby ses chtěl přidat, stále tam máš svoje místo a nedopité pití," opustí ho s úsměvem.

Začíná uvažovat nad tím, proč mu nemohli seslat někoho, jako je Filip, ještě před Petrem? Všechno by mohlo být úplně jiné a jeho platonická láska mohla být dávno zapomenuta. Nemusel by vůbec procházet takovým stresem. Ruce se mu klepaly, jen na to pomyslel. Drogový dealer, jak je možné, že na to nepřišli? Otázka, kterou si bude pokládat do konce života.


"Bavil ses?" Valérie si k němu přisedne na gauč, zaznakuje, protože si před chvílí vyndal aparátek, aby si na chvíli odpočinul.

"Nad očekávání, ano."

"To jsem ráda…"

"A já jsem rád, že jsi potkala někoho, kdo vypadá, že ti dokonale sedí," nakloní se, aby ji objal kolem ramen. Jeho malá Val konečně nebude citově vyprahlá.

***

"Vážení přítomní, povstaňte, soudce pronese rozsudek…"

Stáli s Valérií vedle sebe a drželi se pevně za ruce. Za nimi byl Marián, který tady tak trochu svědčil. A několik dalších lidí, které neznal, ale kteří vypovídali proti dvěma odsouzeným, kteří seděli v poutech na lavici před nimi. Byly to tři týdny. Tenhle soud byl až nečekaně rychlý, očekával, že budou nějaký ten měsíc čekat ve vazbě na rozsudek, ale soudce si ten čas nenechal. Očitých důkazů, i s otisků prsů, proti nim bylo tolik, že Adam nestačil zírat. A těch kompliců, které měli. Zahrávat si s drogami, to je jeden velký svět… Policejní spisy byly vyskládané na jednom ze stolů, stejně tak důkazní materiál a spousta fotografií. Pátrali po nich už pěkně dlouho. Adam se ušklíbne.

Celý ten proces… a škodolibé úsměvy na tvářích těch dvou, mezi kterými stál policista, aby si nemohli povídat. Dopalovalo ho tohle divadlo. Nejraději by přeskočil ten "mantinel" a dal oběma pořádně do huby. Jenže před soudcem a místností plné policajtů si něco takového nemohl dovolit. Ještě by s nimi skončil v jedné cele… Valérie vedle něj sebou lehce cukne, což upoutá jeho pozornost.

"…trest odnětí svobody po dobu deseti let v plném rozsahu, bez možnosti odvolání."

Zakucká se, cože? Čekal tak pět… nejvýš, ale… měl poslouchat, za co všechno to bylo! Vynadá si v duchu.

Tohle je tedy konec celé té maškarády? Možná dostali deset let v chládku, ale to dostatečně neuspokojilo jeho pochroumané ego, které si poslední dva týdny snažil vycvičit zpátky na únosnou míru. O tom jednom týdnu… topení se v sebelítosti ho dovedlo až k překvapené Valérii do ordinace, kde se uložil na pohodlnou pohovku a se zavřenýma očima spustil. Dostal ze sebe všechno. Vztek, zklamání a hlavně ty pitomé city. A Valérie mu jako správný terapeut pomohla se z toho dostat bez újmy na zdraví jeho nebo někoho z okolí. Zbytek svých myšlenek na toto téma ventiloval systematickým bušením do pytle, který nyní zdobil prostor jeho obýváku.

Val ho jemným pohlazením po ruce vytrhne z těch myšlenek. "Půjdeme?"

"Tohle je opravdu všechno?" zeptá se. Nedá mu to. Marián vedle něj se ušklíbne. Valériin obličej ozdobí příliš zákeřný, sladký, úsměv. Z druhé strany se pověsí na Mariánovo rameno, jeho ruku však nepouští. Podpatky jemně zaklapají na leštěné podlaze.

"Uvidíme, co nám přinese zítřek, Adame. Stali jsme se pouhým článkem špatného vtipu."

Se šokovaným výrazem se nechá vytáhnout z té deprimující místnosti ven, na příjemně hřející slunce. Nesmí zapomínat na to, že Valérie má tolik známých.
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sung Sung | 8. dubna 2013 v 21:06 | Reagovat

Jsem zvědavá, co bude dál!

2 dasa dasa | 8. dubna 2013 v 21:06 | Reagovat

len 10 rokov??? to nejak malo, ale tak dufam ze uztam nebudu kazit vzduch ti dvaja, a adam sa da dokopy a pekne bude fungovat a ;) mohlo by to byt aj s filipom
mohla by si aj ich uz troska viac rozvinut dnesok tam toho bolo veelmi malo medzi nimi
a som rada ze aj val je konecne stastna =)

3 Lili Lili | 8. dubna 2013 v 21:19 | Reagovat

Nič proti, ale tí dvaja by si zaslúžili tvrdší trest. 10 rokov za všetky tie špinavé činy, ktoré spáchali sa mi zdajú málo. Čo sa týka Adama tak to bude mať naozaj ťažké. Má síce Val, ktorá ho má naozaj nesmierne rada, ale jej láska nedokáže nahradiť lásku partnera. Veď aj ona to zvláda o mnoho lepšie keď má po boku Mariána, ktorý si ju chráni ako oko v hlave. Dúfam, že si Adam nájde svoju spriaznenú dušu i keď sa bude musieť najprv vylízať z tohto stavu. Som zvedavá čo si pre neho prichystala :) Teším sa na ďalší diel :D

4 Voldy Voldy | 8. dubna 2013 v 21:39 | Reagovat

[1]: Díky!

[2]: Odpovím i na Lili otázku... 10 let je u nás za překupnictví drog docela dost... Tak nějak jsem trošku koukala a může se za to jít asi na 2-5 let, těch 10 jsem dala proto, že tam byly ještě jiný věci, ale i tak moc děkuju za názor! Je možné, že by toho měli víc, ale právo není moje parketa. :D
A určitě mezi Adamem a Filipem ještě něco bude, ale kdo ví, zda spolu nakonec budou. :D *mlčí*

[3]: Asi to nebude jednoduchá cesta, ale všechno se jednou utlumí... a otevřou se oči dál ;) navíc, Adam má vedlesebe člověka, který mu ty oči pomůže rád otevřít, no ne? :)

Děkuji za Vaše komentáře!

5 Voldyho Keks Voldyho Keks | 8. dubna 2013 v 23:28 | Reagovat

Ano, keksík se konečně odtrhl od LoLka a říká, že je rozhodně lepší 10 let než vůbec nic :-)
Val s Mariánem to vážně sedne :-P Doufám, že aspoň ty dva nebudeš trápit... A Adámka už taky ne... Protože Filip, ten pán, kterého nám vtíráš na mysl jako Adamova potencionálního partnera, se mi zatím líbí, a to dost :-P
Sušenka být hodná, že nám nechala oddech a nestalo se nic závratného (něco typu příletu UFO, následné uneseni některých hlavních aktérů, pokusy na nich atd. atd., však to znáte :-D ). Na druhou stranu by něco závratného v blízké době vůbec neuškodilo :-D
Jdu vyčkávat na další kapitolu ty nezbedníku! :-D Zítra držím palce :-*

6 Voldy Voldy | 10. dubna 2013 v 11:28 | Reagovat

[5]: když nad tím tak přemýšlím... UFo asi přiletí brzy pro mě...

7 Profesor Profesor | 12. dubna 2013 v 17:54 | Reagovat

Konečně odsouzeni. Ani se Adamovi nedivím, že byl v téhle kapitole mimo.

8 Karin Karin | 26. ledna 2014 v 19:32 | Reagovat

To mě teda nenapadlo že by Petr byl taková svině. 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama