26. Kapitola

27. března 2013 v 10:03 | you-kNow-Who |  Tajemství ukrytá v ringu
pozn. autora: naši hrdinové se ještě setkají.
Na scénu se nám dostává nová postava :)
Díl věnovaný Keksíkovi, za ty památné věty k této povídce, které mě položily:

Prostě to vypadá, že to bude v pohodě.
A pak BUM! Voldy došel.
Pojďme to trochu zavařit.

a taky věnuji yellow.

26. Kapitola


Valérie byla stále u Mariána, zabavena jeho šarmem, úplně zapomněla na to, že chtěla vidět na vlastní oči Petra, jak přichází k tomu hulvátovi. Jenže právě teď se oddávala jemnému sexu, protože Marián jí nechtěl ublížit ještě víc, než už jí ublíženo bylo. Držela se, aby na sobě bolest nedala znát, ale sem tam jí to syknutí uniklo. Nevýhodou zlomené lícní kosti bylo, že jí bolelo i pořádně otevírat ústa, takže se ani nemohla pořádně přisát na ty Mariánovo plné rty, které svou momentální červení vypadaly víc než sexy. Propadla mu příliš brzy, než by očekávala.

***

Adam sedí ve ztemnělém pokoji. V ruce třímá mobil, avšak zírá do prázdna. Valérie je někde venku a on… myšlenky mu vířily hlavou jako nezastavitelný kolotoč.

Co se to děje?

Proč se to vůbec děje?

Na co ten život je, když se dějou takové věci? V jednu chvíli se k vám lísá a potom s vámi vyjebává všemi směry.

Řekl by, že ten život nenávidí, ale je příliš prázdný než aby byl plný emocí, jak by zřejmě měl. A dost. Už to tady nevydrží. Vyskočí z pohovky, aby čapnul do ruky mikinu a během toho, co si jí přetahuje přes hlavu, vyrazí ke dveřím. Nebude se tady mačkat ve tmě. Půjde ven a trochu si utřídí myšlenky.

Jenže jeho kroky vedou špatným směrem.

*

Valérie s Mariánem již zase sedí na balkóně, v ruce má každý hrnek čaje, protože i léto má noci chladné. Tiše si povídají o všem možné, co je zrovna napadne. Jejich diskuzi přeruší tři osoby jdoucí z velké vily naproti v ulici.

Val se napřímí. On to opravdu myslel vážně. Světlo z lamp, které vilu osvětluje, jim dělá dokonalý výhled na věc.

"Ten chlap za nimi je bodyguard, chodí s tím chlapem snad pořád. Ještě jsem ho bez něj neviděl," podotkne Marián, když vidí na Valérii, jak zkoumá situaci.

"A ty se divíš, když je na něj podané trestní oznámení za úmyslné ublížení na zdraví? A zvlášť někomu, kdo zná partu boxerů, kteří by se s ním moc nepárali…" Val se ušklíbne. Kdyby nebyly některé soudní procesy tak zdlouhavé, tenhle chlap by už dávno seděl v base.

"Nedává mi smysl, po tom cos mi vyprávěla, proč je tedy Petr zpátky u toho blbce? Neříkal, že je rád, že se ho zbavil?"

"Přemýšlela jsem nad tím dost dlouho. Napadlo mě, že by to Petr nemusel dělat ze svobodné vůle. Zmínil se, že mu přišly dva anonymy. Potom to auto… něco mi tady pořádně smrdí a štve mě, že nemůžu přijít na to, co. Panebože!" Valérie se chytne za ústa. Pohled upřený dolů.

"Co se-?" jenže Marián se nemusí sám bádat, co se stalo, protože zahlédne ztuhlou postavu štíhlého muže kousek od těch tří, z nichž se dva nacházejí v docela choulostivé situaci. Soukromé auto už je přistaveno na chodníku a jen čeká, kdy do něj Petr nasedne, ten je ale zaujat loučením se se svým bývalým šéfem. "To je Adam? Co ten tady k čertu dělá?"

"Mari, nezlob se, ale budu tě muset opustit. Adam mě teď asi bude potřebovat…" Val se zvedne, hrnek odloží na skleněný stůl, věnuje Mariánovi jeden ze vzácných upřímných úsměvů. "Děkuji za hezký den, bylo mi příjemně," prsty si nadzvedne Mariána za bradu a políbí jej lehce na rty. Skoro jako dotek motýla.

"I mě, jsem rád, že jsi mojí nabídku přijala, i když nám to pár věcí zkazilo," mávne rukou někam do prostoru, ale Val to chápe. Přikývne. "Pojď, vyprovodím tě," nabídne jí rámě jako správný gentleman.

*

Adam zírá na dvojici mužů, jak se celkem vášnivě líbají před brankou obrovského domu. Nepřišlo by mu to divné… vůbec… kdyby však jedním z nich nebyl JEHO Petr. Oklepe se, jak mu přes záda přejede mráz, takže ho Petr podvádí? A ten chlap… moment! Zahledí se na muže, který se Petra tak lascivně tiskne.

Na ruce, které mačkají zadek, který ještě před pár hodinami mačkal on.

Na rty, které taky líbal on.

Ten muž… Adam polkne, když si uvědomí, s kým má tu čest osobně. Zatmí se mu před očima. Odtrhne tu dvojici od sebe.

Několik rychlých kroků a jako býk, hnaný červeným praporem, se na ně vrhne. Petr vypískne, když je prudkým nárazem odtrhnut. Do zubů mu přiletí pěkná šlupka, která ho pošle k zemi. Víc si ho útočník nevšímá. Kde je ta ochranka, která je má chránit?!

Potom se ozve zaskučení, když další rány schytá jeho Jarda. Vyškrábe se do kleku, aby zaostřil. "Adame?!" jenže jeho hlas jako by neslyšel. Jakoby zatemnělý mozek hněvem nedokázal přijmout jinou informaci, než vysílat to, že toho hajzla musí zabít na místě.

Adam si uvědomí, že přestal dávat pozor v momentě, kdy dopadla první rána a po několika dalších mu s hrůzou dojde, jaký je vůl. Něčí pevná paže se mu protáhne pod krkem a odtrhne ho od toho hekajícího blbce. Sotva ho pustí, dostane pěknou ránu pěstí rovnou do oka.

"Adame!" Adam si uvědomí dívčí hlas, který je mu tolik povědomý a který se přibližuje. Val? Co ty tady děláš? U tohohle být nemusíš…

"Okamžitě ho pusť, ty hajzle!" zavolá někdo jiný, stejně tak povědomý. A tak je zase pro změnu rád, že si nenechal doma naslouchadlo, protože bez něj by byl v totálním pytli. Uvědomí si, jak ho k sobě přitiskne něžná náruč a teplou krev, která mu volně vytéká z nosu.

"To bude dobrý, Adame, to bude dobrý." Nechá se konejšit, naprosto v šoku z toho, co udělal. Nenávistně shlédne na Petra stále dřepícího na vydlážděném chodníku. "Bavil ses dobře?" vyprskne na něj.

"Bavil, jsi takovej hodnej vůl, že zneužít tě, byla ta nejjednodušší věc. Vlastně jsem se ani nemusel snažit. Jenže chcípnout jsi měl ty." Ušklíbne se na něj Petr tvrdě.

"Ty hajzle!" přiletí další rána, která Petra pošle definitivně k zemi.

"Adame… uklidni se, prosím, tímhle nic nevyřešíme." Valérie se ustrašeně tiskne k jeho paži, za kterou ho drží tak, jako by ho už nikdy neměla pustit. Ještě ho neviděla v takovém stavu. Ty milé oči jsou nyní tak tvrdé a plné nenávisti.

Zastaví vedle nic stříbrné auto, které se přiřítilo nocí. Vyskočí z něj muž příliš podobný Mariánovi, než aby se nedal pokládat za jeho příbuzného. "O co jde, brácho?" zhodnotí vlastním pohledem situaci, která se předním odehrává. Kdy Marián někoho volal?

"Buď tak hodný a zkontroluj je, jestli jsou v pohodě a bude jim stačit pár prášků na bolest a hodně ledu. Nechci k tomu volat policajty. Je tady moc nevyřízených účtů," pokyne mu Marián.

"Jste vy dva v pořádku? Adame, měl by sis to oko taky nechat zkontrolovat, nevypadá to dobře. Tady máš kapesník, zastav si to krvácení," vtiskne Adamovi Marián do ruky kus čisté a nažehlené látky. Val se toho jako správný doktor ujme.

"Neříkal jsi, že máš bratra," podotkne, když se ohlédne na muže, který s precizností ošetřuje ty tři, které před chvílí zpacifikoval.

"Neptala ses," mrkne na ní. "Je nevlastní, máme stejného otce, takže jsme oba zdědili jeho rysy a lidi si myslí, že jsme vlastní. Jsi v pohodě? Neměla jsi utíkat, ještě nejsi v pořádku," dotkne se starostlivě míst, kde její žebra zakrývá stahovací obvaz.

"Budu v pohodě."

"Takže spolu chodíte?" zahuhlá Adam, kterému byl kapesník pevně přitisknut. Val ztuhne. O tom vlastně ani nebyla řeč.

"Podle těch situací bych předpokládal, že ano, ale záleží na tom, jak to vidí Valérie," odvětí Marián, který jasně viděl Valinu reakci.

Ta se usměje. "Samozřejmě budu ráda." Dovolí si na moment odkročit od Adama a políbit svého nynějšího přítele.

"Mari, hele budou v pohodě. Naložil jsi jim dobře," poplácá ho pochvalně po rameni jeho kopie. Potom si uvědomí, u čeho tak dokonale křenil. "No, tuhle slečnu ještě neznám," sjede Val obdivným pohledem, i přesto, že její košile nese známky Adamova krvácení.

"Filipe, tohle je Valérie a opovaž se na ní sáhnout, jinak ti zpřelámu všechny kosti v těle a už se nikam nedostaneš. Val, tohle je můj milý bratříček. Dělá zdravotníka."

Filip natáhne ruku, aby jí lépe poznal. "Moc rád poznávám takovou krásnou dámu. Kdybys potřebovala s čímkoliv pomoct, jsem ti k službám." Jeho oči se zatřpytí čertovskými ohníčky.

"Ty zrovna, ty Casanovo… Tady Filip totiž upřednostňuje pány a z žen si povětšinou akorát střílí. Opožděná puberta, co bychom chtěli…" odvětí Marián chladně.

"A helemese, kdopak je tohle? Někdo třetí do postele? Teda Mari, to bych do tebe neřekl…"

"Kdybys nekecal a raději se díval, tak by ti to možná došlo, ty pako. A začni se konečně chovat na svůj věk, protože mi začínáš lézt na nervy."

"Začínám? Mám pocit, že ti na nich tancuju už nějakých pár let, bráško," obejme ho kolem ramen a Val fascinovaně sleduje, jak z Mariána padá ta netečná maska a že i on se uvolněně směje. Srdce udělá pár mezer v pravidelných intervalech. Zakroutí hlavou a nechá ty dva, aby se připojila zpátky k Adamovi, který na tu situaci zírá podobně.

"Pojď, měli bychom se dostat co nejdřív domů, aby sis na to dal led. Už se ti dělá pěkná modřina…"

"To se teď můžeme vydávat za dvojčata…"

"Ty jsi pako, viď."

Vezme svou tašku, kterou zahodila, když utíkala za Adamem.
"Takže ty jsi Adam?" Filipova přemrštěná reakce je najednou tatam. Z kufru, který si sebou přivezl, vytáhne chladící sáček a desinfekci. Poklekne před něj. "Dej ty ruce pryč, ať se na to můžu podívat."
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 yellow yellow | 27. března 2013 v 10:17 | Reagovat

Voldý!!!! Co je zase sakra tohle. Já už se v tom vůbec nevyznám! To chystáš zase nějakou párovací rošádu, či co? A co sakra bylo s tím Petrem?!

2 yellow yellow | 27. března 2013 v 10:49 | Reagovat

Jo a děkuji za věnování. PS: Keksíkova slova byla úplně přesná. ;) A dají se aplikovat na všechny tvoje povídky.

3 keishatko keishatko | Web | 27. března 2013 v 11:10 | Reagovat

ja som úplne mimo...totálne

4 Gaby Gaby | Web | 27. března 2013 v 11:20 | Reagovat

Taky se v tom docela ztrácím :D a ne schválně :D Já už ani nevím co si mám o kom myslet.. :D

5 Profesor Profesor | 27. března 2013 v 13:07 | Reagovat

Aj,Voldy teda zavařil.
Ale líbí se mi to. Tedy ve smyslu, že je to moc dobře napsané. Jinak jsem naprosto zmatená a vykolejená.

6 barbor barbor | 27. března 2013 v 13:26 | Reagovat

ja neviem, čo ti na to napísať a asi ani radšej nič písať nebudem. na čo všetko to okolo petra? na čo? a čo nejaké vysvetlenie? lebo mne zmysel uniká. a to teda poriadne. len tak sa hrať s niekým... to pochybujem. a na čo ho ako chceli zabiť? nie, proste mi to nesedí. ich vzťah bol príliš reálny na to, aby to bolo iba hra. nebol tam ani náznak toho, že by to tak nebolo. príde mi to ako totálna zmena deje. ja neviem. fakt neviem. o tvojej schopnosti písať sa baviť nebudeme, tá je skvelá, ale toto... je to čudné. a vieš, že ak skončí s filipom, bude to pre mňa viac klišé, ako keby bol s petrom? ja fakt neviem, čo napísať, lebo som zmätená. totálne.

7 Voldy Voldy | 27. března 2013 v 13:44 | Reagovat

Lidičky, čtěte prosím úvody... Píše se tam, že se k nim ještě vrátíme, tohle není konec povídky, tak nestahujte kalhoty, když brod je ještě daleko :) všechno bude zodpovězeno, alespoň to je v plánu.
Děkuji za vaše komentáře :)

8 Voldyho Keks Voldyho Keks | 27. března 2013 v 16:34 | Reagovat

Hmm.. Takže mi zatím vychází první scénář! Mwhaha :D Nechápu proč jsou všichni zmatení.. Kvůli tomu, že si Sušenčička dělá se svojí povídkou co chce? :D Já věřím v to, že nám to vysvětlíš a tím co píšeš to potvrzuješ, takže budu bedlivě vyčkávat až nás necháš víc nahlédnout do Petrovo hlavy.. :P
Pěkně nám piš dál.. Protože.. Víš co jsem si uvědomila? (Po našich rozhovorech na skype, kdy jsme řešily, koho všechno jsme přestaly číst? :D ) Já už vlastně čtu jenom tebe! :D God.. A pak se divím že nemám čtivo (Ne že bys psala pomalu! :D Ale moji potřebu jeden člověk prostě neutáhne :D )
A jsem ráda, že se ti má poznámka líbila! :D Fakt jsem po jejím napsání nečekala, že ji budeš někde vytahovat :D  Btw. Děkuji za věnování ^^

9 Voldy Voldy | 27. března 2013 v 16:54 | Reagovat

[2]: S tím, že se to hodí na všechny moje povídky, plně souhlasím, proto jsem Vám to taky ukázala :D

[8]: To si zaslouží nějakou cenu... Třeba Novelovu cenu míru! No dobrá, takovou pravomoc ještě nemám, ale kdybys chtěla Avadičku... Dělám si samozřejmě srandu! :D Každopádně jsi to vystihla opravdu bravurně ;)

10 Lili Lili | 27. března 2013 v 19:55 | Reagovat

Zaujímavá a šokujúca kapitola. To na Tvojich poviedkach milujem :D Vždy vyrukuješ s niečím tak nepravdepodobným, že sa človeku zastavuje mozog :) Je paráda, že Val a Marián konečne spolu oficiálne chodia. A musím Mariánovi poďakovať, že tým trom hajzlom ešte poriadne naložil po tom čo mal Adam šancu prvej rany. Čo sa týka Petra tak tomu by som najradšej poriadne ublížila. Som zvedavá čo ho viedlo k tomu aby sa choval tak ako sa choval. Mám totiž pocit, že sa s Adamom naozaj zahrával a to len preto, že ho Jarda nemohol vystáť a chcel ho zničiť. Čo sa týka Filipa, tak je to naozaj zaujímavá postava. Nebolo by zlé keby nahradil Petra po Adamovom boku. No celú poviedku máš v rukách len a len ty tak som strašne zvedavá ako to vymyslíš ďalej. Neviem sa dočkať ďalšieho dielu :)

11 Arya Flowerny Turner Arya Flowerny Turner | E-mail | Web | 27. března 2013 v 23:13 | Reagovat

Voldy... T.T ako si im to mohla urobiť? Ozaj, Peter? Dúfam že sa to vyrieši, ale po tomto už je mi to asi jedno. Filip vyzerá byť sympaťák ale práve som sa od tohoto príbehu citovo odtrhla (cha, vďaka bohu za nejaký ten obranný mechanizmus, ktorý mi stále funguje). Dúfam že aspoň Val a Marián budú šťastní.

Kurňa, aj tak ma to trápi. Prečo by to Peter robil? Čo z toho mal? Naozaj to všetko predstieral? ... :/ Z tejto kapitoly mám fakt nahovno náladu, YKW :(

12 Sung Sung | 28. března 2013 v 21:51 | Reagovat

Eeek?

13 Voldy Voldy | 28. března 2013 v 22:11 | Reagovat

[12]: Oink? :D

14 karin karin | 26. ledna 2014 v 19:16 | Reagovat

Tak to jsem nečekala od Petra ale stejně se mi nechce věřit že je to pravda. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama