Vzplanutí - bonus - Svatební vyznání

1. ledna 2013 v 22:41 | you-kNow-Who |  Vzplanutí
Vážení a milí,
s radostí Vám mohu oznámit, že jsem napsala Svatební bonus k povídce Vzplanutí.
Takže...
Tento bonus věnuji kompletně Vám Všem Mrkající
A proč? Jako poděkování za to, co pro mě svými komentáři děláte. A nejen komentáři, i svou přítomností.

Varování: berte prosím na vědomí, že svatby a všechno okolo je vždycky sladké.
12+ pro polibkáře
Nedostatky prosím neřešte.

Uvítám jakoukoliv Vaší reakci :)

Vzplanutí
Svatební vyznání


Mohlo by se zdát, že to měl být den jako každý jiný. Něco však bylo jinak.

Záclonoví detektivové vystrkovali své nosy přes otevřená okna, nakláněli se, aby jim neutekl byť jediný moment, který se mohl stát.

Už od samého rána před domem jejich sousedů parkovalo dost aut. A přibývala další. Lidé se houfovali na zahradě, kde se právě vztyčoval altán. Z bílé dodávky se na zahradu stěhovaly stoly, židle, květiny, plédy a další věci. Vše v bílé s modrými doplňky.

Kolem všech těch lidí pobíhal štěkající pes, jako by se je snažil dirigovat.

Snaha o zjištění toho, co se děje, přišla odpověď záhy. Z domu vystupovali páni oblečeni již do obleků, dámy zase do vyumělkovaných rób. Okna a kapoty aut se zdobily bílou stuhou doplněnou o perličku zaklesnutou ve snítce myrty.

Svatba.

Poté z domu vyšli oni.

Oděni do bílé, jen kravaty a snad i vestičky ukryté pod saky, byly modré. Modro-bílá kytička připevněná na klopě. Dav na ně upře své zraky, zatleská. Och ano, jejich svatební den.

*

…Večer před svatbou…

"Zigi, neviděl jsi moje boty na zítra? Přísahal bych, že tady ještě před chvílí byly…" zarazí se ve své řeči, když spatří Zikmunda rozvaleného na posteli, jediný svršek, který má na sobě, je modrý podvazek, který, pokud se dobře pamatuje, byl dopoledne věnován jemu, ne Zikmundovi. Prý něco modrého pro nevěstu.

"Boty máš připravené pod oblekem, nablýskané jak nový model Ferrari. Teď tě ovšem čeká leštění jiné věci…" usměje se potutelně, přičemž ještě víc roztáhne nohy od sebe. Mirek je rád, že dokáže regulovat příval slin do úst hlasitým polknutím, protože jinak by se určitě pár hodin před svojí svatbou utopil. Strhne ze sebe tričko, uvězní Zikmunda v kleci vytvořené z jeho těla. "Vítej v expresu poslední svobodné noci," slyší jen, než se nechá odvézt na vlnách slasti.



…Ráno…

Zikmund se probudí první, příjemně rozlámaný se vymaní z objetí muže, který se má za pár hodin stát jeho mužem. Budík ukazuje, že mají ještě půl hodiny k dobru, než zazvoní. Prsty projedou přeležené vlasy, aby je dostal trochu pod kontrolu, i když si stejně nakonec dělají, co chtějí. Pohled zaostří na spící tvář svého miláčka. Uvolněný, lehce se usmívající výraz v jeho tváři je tím podnětem, který ho donutí se přiblížit se zatajeným dechem k jeho tváři jako školáček, který právě rozbil okno. Nosem se otře o ten druhý, s úsměvem sleduje, jak se nespokojeně nakrčí, ruka vystřelí vzhůru, aby odehnala to cosi, co ho ruší z krásného spánku. Narazí však na vypracovaný hrudník, na kterém Zikmund opravdu zapracoval. Na jeho rty se přitisknou ty, které ho až do pozdního rána líbaly po celém těle, aby mu dokázaly to, jak ho milují, hýčkají.

Podvolí se, přijme je, otevře se mu celý.

Nejdřív jemné polibky se změní na vášnivé.

Je to jako by jim předešlá noc nestačila, jako otesánek, který již snědl celou stodolu a stále je neukojitelný.

Dobývání kohosi do jejich společné tvrze, je vůbec nevyvede z rovnováhy. Jejich smysly se upínají k tomu druhému, ne k tomu, co se děje vedle nich. Dveře se otevřou bez jediného zavrzání. Zikmund perfekcionalista se o iritující vrzání přece postaral. Radek se zarazí v půli pohybu, do zad mu přitom narazí jeho udýchaná žena. Vyhekne. Pohled naskýtající se jim do milostného objetí dvou probouzejících se mužů je vykolejí oba. Jistě, líbat se, je už viděli snad všichni. Nikdo je však ještě nenachytal v tak choulostivé situaci, jako bylo intimní prožívání rozkoše. K jejich uším dolehne hrdelní zasténání, když se Zikmund zmocní těla pod sebou, rty přitom rozehrávají hru na citlivých bradavkách…

"Budete na nás zírat ještě dlouho nebo už konečně vypadnete?" ozve se Zikmundův ostrý hlas. Kam se poděla ta intimnost? Nevěnuje jim jediný pohled, pořád je zaujatý Mirkem, kterého právě miluje. Dveře rozpačitě klapnou.

Pokojem se rozezní zvonivý smích. "Mizero, určitě jsi to udělal schválně! Necháš je dívat se, jak do mě vnikáš a pak je připravíš o názornou ukázku pravého gay sexu," zakousne se Mirek hravě do Zikmundova ramene.

"Ale jistě, přece bych je nepřipravil o to potěšení, kterého se dostává i mě…"

Pohne boky, zasténají oba.

"Dost už o nich, teď mě pořádně pomiluj…"


Na stole v kuchyni leží otevřená lahev vodky. Zikmund se povýšenecky ušklíbne. Radek nebyl zase tak tvrdý, jak se dělal. Raději strčí hlavu do lednice, aby mohl ukojit hlad, který po té vášnivé noci vznikl.

"Nemohl by ses alespoň oblíknout?" ozve se za ním trochu vyděšeně.

"Jsem snad ve svém domě ne? A nahý nejsem…" poukáže na svoje tepláky, pod kterými je sice naostro, ale vše je zatím v pořádku. Košili nechal nahoře. Stejně se musí vysprchovat, upravit a až pak se zase oblékne. Se dvěma jogurty v ruce postaví na čaj, na stůl vedle vodky vyskládá pečivo.

Klára se s hihňáním sklidí do zahrady, kam právě začala svatební agentura navážet stoly, židle i květiny a další. Vše jde zatím podle plánu.

"Dobré ráno," zazubí se Mirek na hromádku neštěstí sedící u jejich stolu. Oděn podobně jako Zikmund, přivine se ke svému příteli, ukradne polibek. "Dobré ráno i tobě, miláčku."

Radek se zaskučením složí hlavu do dlaní. "Že já sem na ten budíček kýval. Asi budu mít dlouho problém usnout…"

"Tolik tě to rozrušilo?" prohlédne si ho Mirek zkušeným okem. Ale Zigi mu skočí do řeči dřív, než stihne něco dodat.

"Nerad ti kazím dětské iluze, ale i gayové spolu mají sex. Příjemný sex," uzemní ho tvrdě, v hlase je však znát smích, který se snaží potlačit. Má tu být přece jako ta hlavní autorita… Mirek se rozesměje za něj.

"Prej dětský iluze… to se ti povedlo…" vyrazí ze sebe smíchem, raději ucpe ústa lžičkou plnou čokoládového jogurtu.

"Vy se smějete! Vám vaše žena okamžik po tom nezačne vyprávět o tom, jak úchvatně to vaše splynutí vypadalo! Kam jsem to jen dospěl…" plácne hlavou o desku stolu, jen to zaduní.

Zikmund s Mirkem se po sobě podívají. Smích obou protne ticho.


"Tak pánové, je čas vás rozdělit…" přifaří se mezi ně Daniel s Adriánem. Každý si vezme toho druhého do parády, tak to bylo domluvené. Po tom Vánočním setkání se z nich stali dobří přátelé. Dost často se vzájemně navštěvovali a i s ostatními se vraceli do klubu, jen tak poklábosit, pobavit se… má dorazit i zbytek, ale až na obřad, protože by se jim do baráku zase tolik lidí nevešlo. Dost, že bude večer zaplněná zahrada.


Zikmund, kterého si vzal do parády Adrián, zapluje podle přání do koupelny, aby se umyl a oholil. Zjištění při pohledu do zrcadla je takové, že by se musel umýt, i kdyby chtěl být za dobytka. Lesklé čelo, mastné vlasy trčící do všech stran… je čas na to vlítnout. Jak si asi vede Mirek s Danielem?


Oblečený do, na míru ušitého obleku s vestičkou, kterou si vydupal Mirek, se na sebe kriticky dívá do zrcadla.

"Není to až moc vyštíhlené?" Adrián sedící na jejich posteli se rozesměje.

"Dost na to, aby každý při pohledu na tvůj zadek slintal," odpoví upřímně. Je zvědavý, jak v takovém obleku vynikne Mirek, když ze Zikmunda udělal ještě většího kořena. Ty obleky vypadají dobře. Vybíral je Zikmund, který se v nich vyznal, a Mirek dolaďoval detaily, dokonalá spolupráce.

"To jsem si vždycky přál…" zazní od zrcadla ironicky.

"Super, tak nasaď kravatu, zbývá deset minut do odjezdu. Potom se můžeš klidně kritizovat, jak chceš," hodí po něm krabičku s kravatou a raději uhne tak, aby ji po něm nemohl hodit zpátky.

"Tak co, jak to vypadá?" otočí se po chvíli aranžování kravaty do saka na Adriána, který zkoumá jeho zásobu knih.

"K sežrání, teď jen nastává otázka, kdo dělá nevěstu?" optá se nevinně, proč si nepíchnout do vosího hnízda bosou nohou, že?

"Mirek, to je snad samozřejmé…"

"Och, já zapomněl, Radek byl tak bílý po tom, co viděl, že nám to všem musel vyslepičit," ozve se se smíchem. "Takže potom je to v pořádku. Na ženicha vypadáš skvěle," poplácá ho po rameni. Sice se nervózně nechová, ale občas mu zatěkají zorničky, jako by nad něčím zadumaně přemýšlel. A od toho tady dnes je, aby ho podržel. "Můžeme jít? Nevěsta už určitě čeká."

Jakmile se dveře jeho pokoje otevřou, ohlédne se k němu většina z přítomných v chodbě dole pod schody. Zbytek už čeká venku, auta jsou nazdobená, přípravy snad u konce, vše podle plánu.

Daniel vykoukne z ložnice pro hosty, propustí Mirka ze svých spárů, přejde k Adriánovi, aby mohli ruku v ruce sledovat první setkání budoucích manželů před obřadem.

Přiblblé úsměvy na obou tvářích nutí i ostatní, aby se blbě culili. Všichni se zatajeným dechem sledují, jak se k sobě ti dva přiblíží. Zikmund přejede prsty po modré kravatě, urovná její místečko, sundá neexistující smítko prachu ze saka svého přítele, dlaní přejede výš, pohled zabodnutý do toho druhého, ruka na zátylku a jemný polibek. Tiché: sluší ti to.

"Tak šup, hoši, na miliskování budete mít čas do konce života, ale na radnici na nás čekat nebudou," popožene je Daniel. Na klopu oběma připevní malou vázanou kytičku bílých tulipánů, modřence a lístků myrty. Stejná kombinace květin je naaranžovaná na luxusním autě, které je má odvézt nejen na radnici.


Vyřízení posledních dokumentů, zatímco se sál na radnici plní, se nesmí prodlužovat, chvíli po nich se zde koná další svatba. Doladění pořadí nástupu a show může začít.

Zikmund nechá Mirka, aby se zavěsil na jeho rámě, tenhle příchod se mu zdál lepší, než aby Míra musel přijít sám, jako nevěsta. Za nimi jdou Daniel s Adriánem, kteří už mají tohle za sebou. Zbytek přítomných tvoří jakousi umělou uličku.

Zikmund se nenápadně rozhlédne, zatímco prochází uličkou, ani jedni rodiče nepřijeli. Tím spíš ho to mrzí vůči Mirkovi, který do poslední chvíle doufal, že se jeho rodiče ukážou. Zikmund s nimi ani nepočítal. I přes to jim poslal svatební oznámení a pozvánku jak na obřad, tak na hostinu.

Některé touhy zůstanou nevyplněny.

Musí se sám dvakrát nadechnout, než se otočí přímo na Mirka, zjištění, že není sám, kdo je nervózní, dovolí snížení kamene, který ho tíží na hrudi. Uchopí ho za dlaň, stiskne prsty ve svých.

"Milí snoubenci, stojíte na začátku cesty…" Zikmund přestane vnímat slova paní, která před nimi stojí, slavnostně oblečena, s úsměvem na rtech… snaží se udělat jejich den tím nejlepším. Jediné, co dokáže v tu chvíli zaregistrovat, je stisknutí prstů. Úsměv protne jeho rty. "… Dnes jste učinili jedno z nejdůležitějších rozhodnutí ve svých životech. Společně jste prohlásili, že budete nejen dodržovat všechny partnerské zákony, ale především stát jeden při druhém v dobrém, i zlém. Partnerský život se může skládat z milých i nemilých drobností. V úctě jednoho k druhému byste se ve všedním životě měli těch nemilých snažit vyvarovat.

Mirek proto tímto slavnostně slibuje svému partnerovi Zikmundovi:

Já, Mirek, beru si tebe, Zikmunde, za svého partnera. Jsi mým dechem, myšlenkou,
vědomím i nevědomou intuicí, mou láskou, smyslem života, jeho naplněním. Ty jsi
mě probudil pro lásku a život. S tebou prožívám něco, co je zcela mimo rámec
chápání a popsatelnosti. S tebou chci prožít a sdílet všechny dny mého života a s tebou chci zestárnout. Budu vždy při tobě stát a milovat tě. Nechci tě nikdy zklamat, jakkoliv... a budu pro to dělat vše, co bude v mých silách.

Prosím, potvrďte svůj slib hlasitým ANO," matrikářka se odmlčí. Mirek se s úsměvem zahledí do Zikmundových očí. Odhodlání v nich je čitelné stejně dobře, jako probíhající cit.

"Ano."

"Nyní Zikmund slavnostně slibuje svému partnerovi Mirkovi:

Já, Zikmund, beru si tebe, Mirku, za svého partnera. Jsi mým dechem, myšlenkou,
vědomím i nevědomou intuicí, mou láskou, smyslem života, jeho naplněním. Ty jsi
mě probudil pro lásku a život. S tebou prožívám něco, co je zcela mimo rámec
chápání a popsatelnosti. S tebou chci prožít a sdílet všechny dny mého života a s tebou chci zestárnout. Budu vždy při tobě stát a milovat tě. Nechci tě nikdy zklamat, jakkoliv... a budu pro to dělat vše, co bude v mých silách.

Prosím, potvrďte svůj slib hlasitým ANO."

Zahleděný jen na něj, jako postavička z podřadného amerického filmu. Kam se hrabe jeho první svatba se ženou… Nic mu nemůže ukrást ty pocity, které nyní zažívá. Konečně je šťastný, plný. Kompletní.

"Ano."

"Partneři si též vzájemně slibují, že gaučink, sledování televize, spaní, výlety a trávení času v posteli, napořád zařadí do svých životních priorit, neboť bez těchto činností to prostě nejsou oni.

Pamatujte, že láska je mocnější síla než kterákoli jiná. Je neviditelná - nemůže být spatřena ani změřena - a přece je dost silná na to, aby vás v okamžiku proměnila a poskytla vám víc štěstí, než jakékoli materiální vlastnictví…"

Jejich pohledy zůstanou zaklesnuté, dokud matrikářka neřekne tu větu… "Nyní si můžete vyměnit prstýnky."

Trochu roztřesenými prsty uchopí jeden z prstenů, aby ho mohl nasadit. Nervózní smích, když se hned na poprvé netrefí. Chce se mu všechno - brečet, skákat, jásat, řvát… nemůže nic. Ale uleví se mu, když prsten padne na své místo a on ho nemusí zoufale honit po zemi.

Blyštivý kov ho na moment zastudí, pohlédne do Mirkových vlhkých očí, který stejně jako on přemáhá emoce.

"Nyní se můžete políbit."

Aplaus přítomných se ztratí v citech, které ho toho polibku dají. Roztřesená těla se o sebe na moment opřou. Polibek je pevný, ale jemný.

Zikmund na svém nose ucítí mokro, otevře oči. První Mirkova slza opustila své místo. Prsty ji setře, opře se svým čelem o druhé, úsměv se dotkne i jeho očí.

Pevné sevření dlaní než vykročí podepsat registrační listinu.


"Řekneš mi už konečně, kam jedeme na svatební cestu?" nakloní se Mirek zvědavě k Zikmundovi. Adrián je pobaveně sleduje ve zpětném zrcátku auta, průvod míří na zahradní slavnost.

"Nemyslím si, že by to pro tebe mělo mít nějaký význam, potom by to nebylo překvapení," věnuje mu místo odpovědi polibek. "Pojďme se nejdřív bavit se svými přáteli a potom to uvidíš, slibuju," ukradne si ještě jednu sladkou pusu, pohladí po zamračené tváři. "A nemrač se, je to přece náš den…"

"Tak, pánové, vystupujeme, vy jste doma a šup do zahrady, musíte se přece taky vyfotit, ne?" ozve se spiklenecky Daniel ze sedadla spolujezdce, který až do teď mlčel.


"Bože… těšil jsem se na chvíli, kdy budeme na moment sami…" zafuní Zikmundovi roztouženě do ucha. Doslovně se vetřel do jeho přízně přesně v momentě, kdy chtěl zavřít dveře od koupelny. Prsty rozepnou tři knoflíčky saka, které ihned letí přes sušák na ručníky.

"Roztoužený?" ozve se vzdychavě, když je naražen na pračku.

"Nadržený. Uvědomuješ si, jak sexy zadek máš?"

Ruce chvatně rozepínají zip na kalhotech.

"Chlapci!" ozve se zabouchání na dveře, hlasitý skupinový smích… "To si nechte až na noc, my u toho být nemusíme. Mě už to dneska jednou stačilo," ozve se za dveřmi rozesmátý Radek.

Míra zavrčí, "Už jsem ti říkal, že tvůj kamarád je ten největší kazišuk, kterýho znám?!" odtrhne se od vysmátého Zigiho, pustí studenou vodu, aby se alespoň opláchnul.

"Neřekl, ale neboj se, já ti to vynahradím, až budeme sami a zavření na hotelu," přitiskne se k němu zezadu. Sám je roztoužený. Vzrušený.

Příliš mnoho emocí v nich způsobuje citovou nerovnováhu. Otočí si Mirka čelem k sobě, teď má navrch na okamžik on.

Prsty prohrábne navlhlé vlasy od vody, která ještě stéká po neutřeném obličeji. "Ty jsi můj miláček, viď," vtiskne polibek na vlhké čelo, přitáhne si ho k sobě do náruče. "Ale teď musíme jít ještě na chvíli za nimi. Nebude to už dlouho trvat, neboj se."


"Miri?" Zikmund nahlédne do jejich ložnice. Mirek je skloněný nad otevřeným kufrem, cosi kontroluje.

"Jo?"

"Zase kontroluješ? Určitě máš všechno, pokud ses řídil mými instrukcemi," posadí se na postel. Stále ve svatebním oblečení, ale sako odložil již před dávnou chvílí. Modrá vestička si příjemně ladí s bílými kalhotami.

"To jo, ale stejně mám pocit, že mi něco chybí… Kdybys mi prozradil, kam pojedeme, tak bych věděl, co si mám vzít sebou."

"Věř mi, víc než to, co jsem ti napsal, potřebovat nebudeš," pohladí ho po dlani zapínající kufr.

"Tak jo," povzdychne si.

"Jsi připravený na cestu?" uchopí madlo kufru i tašku.

"S tebou ano," dovolí si ho uchopit za volnou ruku.

"Pěkně si to tam užijte a pošlete pohled," popřeje Kim, který jim tu dovolenou společně se Zikmundem vyjednával. "Uvidíme se za tři týdny."

Za potlesku nasednou do auta. "Můžeme?" Zikmund nastartuje líbivý zvuk motoru.


"Vážení cestující..."

Mirek se kolem sebe na letišti rozhlíží jako Alenka v říši divů. "My někam letíme?"

"Ne, Miri, my půjdeme pěkně pěšky, tady na letišti se stavujeme jen proto, aby sis mohl prohlédnout letadla," mrkne na něj Zikmund, z klopy saka vytáhne dvě letenky, zamává jimi Mirimu před obličejem. "Tas pas," zahartusí na něj.

Mirek vyprskne smíchy, trochu nervózně přiloží k letenkám svůj pas.

"A kam teda letíme?" optá se zvědavě. Zikmund s úsměvem odvrátí pohled na odletovou tabuli.

"Třetí aktuální let," s mrknutím.

"Paříž?!"


Otevřenými balkónovými dveřmi do pokoje pronikají první parsky slunce, společně s čerstvým pařížským vzduchem.

"Chytni se mě, přenesu si tě přes práh, ževěsto moje,"

"Cože?" se smíchem se chytne kolem krku, je vyhoupnut do Zikmundovy náruče.

"No, nejsi ženská, tak nemůžeš být nevěsta. Ale chci si tě podle tradice přenést přes práh, nevěsto," polibek na tvář.

"Fajn, to se mi líbí."

Kufry jsou položené u postele, připravené na vybalení, ale na to je času dost. Svlékne si svého ževěstu z oblečení, stejně tak sebe, načež ho unese do spárů vyblýskané koupelny s krémové barvě. Vířivá vana je přivítá s otevřenou náručí.

Zikmund leží příjemně zatížen tělem svého spícího přítele. Unavený nejen po náročném dni, cestě, ale i po několikahodinovém milování, kterým strávili zbytek noci.

Paříž se probouzí a on pořád nemůže usnout. Uchvácen pohledem z vysokého patra na město. Špička dominanty tohoto města je vidět až k nim. Proč by nemohl splnit sen svého přítele právě na svatební cestě?

Do vlasů vtiskne drobný polibek. "Miluju tě."
 

20 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 keishatko keishatko | Web | 1. ledna 2013 v 23:20 | Reagovat

bože to bolo neskutočne krásne...škoda, že som tam nemohla byť osobne..nádhera :D krásne zakončenie

2 barbor barbor | 1. ledna 2013 v 23:39 | Reagovat

dokonalé. mirek a zikmund sú proste božskí. zbožňujem ich. pri tomto som sa smiala a aj tá romantika bola krásna. nádhera. som nadšená

3 Wierka Wierka | 2. ledna 2013 v 0:16 | Reagovat

parádní... :oD  užasná svatba, chudák Radek.. :D takový šok pro něho... :D  jen bych je asi odloučila.. na den do svatby... by se na sebe víc těšili a tak... :oD  moc pěkné :o)

4 Sanasami Sanasami | 2. ledna 2013 v 0:45 | Reagovat

náááádhra krásne ukončené ...krásna svadba :D chudáčik Radek :D ....BRAVO BRAVO

5 Nyce-oH Nyce-oH | 2. ledna 2013 v 1:15 | Reagovat

Voldy, to bylo tááááááááák... pěkné :) Asi, už taky měknu :) Nejvíce mě pobavila Radkova manželka XD

6 Voldy Voldy | 2. ledna 2013 v 9:47 | Reagovat

[3]: už takhle Miri chudák trpěl :D ještě je oddělovat :D

[5]: yaoistka tělem i duší :-X a máš recht, měknu i já :D

7 Arya Flowerny Turner Arya Flowerny Turner | 2. ledna 2013 v 12:32 | Reagovat

Super, ale... čo tam robia Adrián a Danny? O.o :D Prepojenie poviedok je na mňa príliš náročné xD

8 katka katka | 2. ledna 2013 v 15:20 | Reagovat

užasné , nádherná svadba a je velká sranda že Radek to při té čumendě měl větší problém rozchodit než Klarka my ženy jsme fakt pro každou srandu

9 Saskya Saskya | 2. ledna 2013 v 18:16 | Reagovat

to je tak krásne romantické :D chudák Radek, takto ho furt šokovať :D
krásne :) :) :)

10 luczaida luczaida | E-mail | Web | 2. ledna 2013 v 22:43 | Reagovat

Och.. něco mi asi spadlo do oka.. Dělám si srandu :-D Bylo to dokonalý! :-D Lepší svatbu jsem nezažila :-D A miluju ty tvoje crossovery postav z povídek... chvíli jsem byla sice zmatená, ale pak mi to vždycky dojde... i když trochu později.. vždyť mě znáš :-D

11 Arya Flowerny Turner Arya Flowerny Turner | Web | 7. ledna 2013 v 2:47 | Reagovat

[10]: íích, tak by si to mohla vysvetliť mne, mne to nedochádza :D (hold, moje vedenie je asi dlhšie, než som sa nazdávala :D)

12 Voldy Voldy | 7. ledna 2013 v 13:35 | Reagovat

[11]: Adrián a Daniel jsou z povídky - Srdce cyklisty. A návaznost, proč se ukazují i v tomto bonusu je, že se potkali na Vánočním "večírku" kapišto? ;)

13 majuar majuar | Web | 5. února 2013 v 23:27 | Reagovat

Úžasná , přečetla jsem ji jedním dechem... Taky na to praskla dvoulitrovka koly :D Moc děkuju za krásné počteníčko, a tím, že jsi tam "prskla" i Dana s Andriánem, jsi mi udělala radost největší :) LLAP

14 Widlicka Widlicka | 17. ledna 2014 v 13:59 | Reagovat

Nádhera <3
Nebude bonusek i k Lukymu? Bylo by fajn, kdyby tu "šelmičku" někdo dokázal zkrotit :-P

15 Profesor Profesor | 27. ledna 2015 v 11:55 | Reagovat

No, to je ale cukru...:-) Jé...:-D  Potřebuji hořký čaj. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama