12. Kapitola BoZ

19. srpna 2012 v 13:01 | you-kNow-Who |  BoZ

12. Kapitola




Vítek vyběhne ve stanovený čas před dům. Tedy… vyběhne… s vysokou dávkou fantasie by se to během dalo nazvat. Frustrovaně si popotahuje upnuté tričko, které si na sport sehnal. Nějak mu není do smíchu.

"Víťo, tady!" celkem smyslný mužský hlas se za ním vesele rozezvučí. Donutí ho to se otočit a prohlédnout si Matyáše v upnutých černých elasťácích a tričku s krátkým rukávem. Sluší mu to. Pomyslí si, když zhodnotí vysportovanou postavu svého terapeuta a porovná ji s tou svojí.

"Ahoj."

"Doufám, že ses vyspal dobře, protože to vezmeme kolem řeky jako zahřívací kolo, aby tvůj metabolismus zjistil, že se vlastně něco děje," pobaveně se na něj usmívá. Vítek sleduje jeho všudy přítomný úsměv. Nechápe, jak ten chlap může mít na tváři pořád tak zářivý, vždyť ne všechny dny jsou růžové, ale vypadá to, že on to na sobě nedává najevo. Doktorská maska. Po chvíli mu však dojde, jaká to byla blbost, myslet si, že se Matyáš přetvařuje. Vesele se s ním vybavoval jako se starým známým a Vítek si ani neuvědomoval, že už oběhli skoro celou trasu, kterou jim Matyáš pro začátek vytyčil. Skvěle se s ním baví a zapomíná na to, že je tlustý, i když… Zadýchává se pořádně, to musí nechat. V momentě, kdy na to pomyslí, zalapá po kyslíku, který se ne a ne dostavit do plic tam, kam normálně patří.

"Hej, hej! Máš říct, že už nemůžeš! Zpomalil bych," popadne Matyáš Vítka pod paží a dotáhne na nejbližší lavičku, aby se vydýchal. Vítek si uvědomí svoje extrémně propocené tričko a zrudne. Musí vypadat hrozně.

"To je pohodě." Zahuhlá zadýchaně. "Já to zvládnu."

"Já vím, že ano, ale není to dobré, aby sis hned v začátku naložil tak moc… tvoje tělo na to není zvyklé a mohlo by protestovat nějakou nepříjemnou nemocí." Podotkne Matyáš, když si k němu přisedne, aby se taky trochu pokochal výhledem na slunce, které visí kousek nad řekou. "Tak co, jsi v pohodě? Budeme pokračovat?" Vyskočí jako králík nadopovaný steroidy s vyceněnými zoubky. Vítek na něj pohlédne oním pohledem, že kdyby pohled zabíjel, zaklepe bačkorama… i když… mají králíci bačkory? Představí si Matyáše s chlupatých bačkorách s dlouhými oušky a musí držet koutky hodně zkrátka, aby se nerozesmál nahlas. Kývne. Co má dnes s těmi králíky?

*

Kazimír vstane s prvním zazvoněním budíku. Překvapí ho, že u Vítka v pokoji se nesvítí, že by zaspal? Pokrčí rameny. Nebude se doprošovat ne? Vklouzne tiše do koupelny, osprchuje se, oblékne a vyrazí na lup do kuchyně, aby se nasnídal, protože mu během čištění zubů začalo nějak kručet v břiše. Ani tady se ještě Vítek neukázal, ticho na bojišti znamená ticho před bouří? S hrnečkem v ruce se opře o parapet. Čaj v momentě přistane na nablýskaném skle okna, když ho vyprskne. Zakucká se, ale nelení a rovnou zaostřuje pohled na dvojici stojící pod okny. Docela živě se vybavují. Vítek s nějakým týpkem. Docela dost namakaným týpkem. A ten týpek má ruku na Vítkově paži. Našel si takového borce? Zaostří trochu víc, někoho mu připomíná, kde jen ho viděl? Potom si uvědomí, co vlastně vidí, doteky a uvolněný smích. Odkašle si, když pokládá nedopitý čaj na stůl. To, že si nevzal nic k jídlu, mu dojde ve chvíli, kdy se za Vítkem zavřou vchodové dveře a v chodbě se ozvou kroky jdoucí do koupelny.

*

"Hej, Kazi!" Kazimír se otočí za kluky, kteří na něj volají od brány univerzity.

"Jo?" Co mu asi chtějí? Dlouho se nebavili.

"Nechceš s náma zajít na pivko? Dlouho jsme nikde nebyli ani nepokecali. Docela nám v partě chybíš…" Kazimír si je všechny zkoumavě prohlédne. Nevypadá to, že by měli nějaký nejapný plán jak ho zesměšnit. A proč by vlastně někam nemohl zajít? Dlouho nikde nebyl, protože si naivně myslel, že by s Vítkem mohl navázat přátelství, ale Vítek je příliš plný zášti vůči němu, takže happyend se konat nebude. Mohl by si povyrazit a pobavit se. Přikývne. "Jasně, klidně. Tak kdy a kde?"

David ho poplácá po rameni. "Jsem rád, že jsi konečně zpátky, kámo."

A tak společně, zase v partě, vyrazí do útrob univerzity, aby vyposlechli dnešní přednášky.


Přes polední pauzu zasednou do stínu stromů v univerzitním parku, protože lavičky jsou zase všechny obsazené. Ale tráva je příjemné posezení. Kazimír, spíš než mluví, pozoruje své "přátele" v jejich chování vůči němu, ale chovají se tak, jako by se vlastně vůbec nic nestalo. Zajímavé. Nechce jim zase tolik věřit, ale ta samota už mu taky moc nevyhovovala. Je lepší být schovaný v davu. A pokud bude v partě, bude chráněn od jejich útoků.


Zahledí se na Vítka, který právě prochází kousek od nich. Střetnou se pohledem, ale Vítek za těch pár týdnů se sádrou na ruce nějak vyzrál. Zašklebí se na něj a dál si ho nevšímá. Kráčí směrem k jídelně, protože se nebude zabývat těmi blbečky, kteří ho očumují. Matyáš je skvělý kluk a tihle mu nesahají ani po kolena. Má pravdu. S nadváhou se dá něco dělat, s blbostí moc ne. Pokud z toho dotyční nevyrostou, ale pochybuje o tom. A když mezi nimi dnes opět uviděl Kazimíra… Jen to potvrzuje jeho myšlení.

Ušklíbne se sám pro sebe, když se jejich pohledy střetnou. Kazimíra už omrzela starostlivost o něj? Jak dojemné. Jakékoliv citové výchylky si nechce připouštět. Přeci mezi sebou nemají žádný vztah? A společnou mají jen domácnost, která je stejně jeho a Kazimír je tam jen na popud jeho rodičů. Odfrkne si. Prý aby nebyl sám a spřátelil se s někým z ročníku. Toho nejlepšího mu dohodili.
Zaujme ho nástěnka, na kterou různí studenti vyvěšují reklamy, oznamy, petice a podobné jiné věci. Barevný plakát oznamující, že se dneska koná v jednom z místních studentských podniků akce, která má sjednotit celek, aby všichni byli jedna velká rodinka. V hlavě se rozsvítí jakási kontrolka. Dnes by mohl vyrazit do klubu, aby se pobavil. Navštíví sice jiný, než tento, který slibuje super akci s panáky za deset korun, ale nebude přeci pořád sedět doma. Hubnout může průběžně, ráno mají s Matyášem zase spicha na rohu ulice jako dnes. Navíc musí navázat trochu vztahy, aby nebyl zase taková necitlivka se staženým ocasem.
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sanasami Sanasami | 19. srpna 2012 v 15:17 | Reagovat

nááááááádhera :D :D

2 Luczaida Luczaida | Web | 19. srpna 2012 v 16:22 | Reagovat

Tak teď mě něco napadlo! :D Protože když to čtu, tak mi připadá, že se Kazi chová divně i Víťa se chová divně a ta atmosféra mezi nima... no nechtěla bych bejt v jejich kůži. Dřív jsem si myslela, že by měl Vítek daleko lepší vztah s Matyášem, ale vzhledem k tomu, že je jeho terapeut a dietolog a kdyby třeba postoupili někam dál, jakože by spolu třeba bydleli, tak by Matyáš mohl být asi časem protivnej, protože se může stát, že svoji práci přenese do jejich vztahu a pořád by mohl Vítka "komandovat" a kontrolovat, co jí a tak. No, třeba by bylo prostě nejlepší si najít někoho úplně jinýho. Třeba zrovna v tom baru, do kterýho půjde :-) Ať už to bude jakkoliv, tak Víťovi přeju hodně štěstí.

3 barbor barbor | 19. srpna 2012 v 23:27 | Reagovat

tak ja nemám z tých kazimírových kamarátov dobrý pocit. fakt si myslím, že niečo urobia, ale môžem sa mýliť :D čo je asi pravdepodobné. a som inak zvedavá, ako si poradí náš hrdina v klube ;) rýchlo ďalšiu časť

4 katka katka | 20. srpna 2012 v 15:58 | Reagovat

tak mě zajímá otázka co Matyaš bude jen doktor nebo od něho čekat něco víc, jak se zdá kluci se ve vztahu vrací spíš na začátek až na to že by Kazimír mohl začit žárlit ale odkud Matyáše zná

5 Suzu Suzu | 20. srpna 2012 v 18:12 | Reagovat

Vsadím se, že se Kazi a Vítek setkají ve stejném baru! :D

6 keishatko keishatko | Web | 20. srpna 2012 v 21:45 | Reagovat

strašne by som sa pobavila, keby sa Kazu a Vítek stretli, vypili a ráno sa zobudili v tej istej posteli :D :D ja doprajem každému :D

7 Hug Hug | 20. srpna 2012 v 22:59 | Reagovat

Ha, hezkej chlap vedle Vítka udělá Kazimu v hlavě bordel :) Bude žárlit? Hm? Myslím, že ho bude chtít o to víc. A taky trochu doufám, že se večer (nebo nad ránem) Víťa s Kazim potká, ale to se nechám překvapit.
Díky, Voldy, za další díl. Na tvoje psaní se vždycky těším.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama