Bratři

10. června 2012 v 9:00 | you-kNow-Who |  Voldyho Jednorázovky
Věnování patří vám všem, kteří čtete mé úchylárny.

Upozorňuji, že příběh bratrů Fourcadů bude pokračovat, jen nevím, kdy přesně.
Prozatimně se nachází u mě v hlavě a nevím, co mi na něj řeknete :D

Nyní se v textu nachází nic neříkající systém slov :D jde spíše o jakousi společnou "galerii"

Upozornění platí pro všechny, kteří nesnášejí incest či podobné zvrhlosti.

Jedná se o RPS Simon Fourcade / Martin Fourcade (Incest)
Postavy použité v textu jsou pouze vypůjčené. Nikoho tímto nechci morálně urazit, znechutit či znevažovat jeho osobu. Příběh je čistě smyšlený a nenavazuje na skutečnosti.





Jako kapky deště stékaly slzy po mužské tváři až na krk, kde se vsakovaly do tkaniny trička, která je ochotně přijímala. Prsty zapletené v krátkých vlasech, když se je snažily vyrvat z kůže. Už zase!


*
Start.
Pokyn, který uposlechnou všichni. Jako jeden muž se všichni odrazí a následují všechny své momentální soupeře. Dva páry očí se hledají v davu. Jemné kývnutí. Taktika je předem jasná.
Zbraň na zádech dělá neviditelnou oporu, zátěž. Cítí se jistěji jako ještě nikdy, dnes by to mohlo vyjít. Jen si musí pohlídat, aby někde v momentálním davu nezlomil hůlku, nespadl nebo nedej bože neztratil vedoucí skupinu.
Pod dohledem má několik lidí. Nikdy sice nemůže vědět dopředu, kdo má dnes síly odjet celý závod v pohodě, ale některé si prostě musí hlídat vždycky.
Koutkem oka zahlédne pár členů z týmu, kteří ještě vyčkávají na okrajích trasy, aby je později mohli informovat o průběhu závodu.
První střelba.
Nádech - výstřel. Takto to zopakuje pětkrát, uvědomí si, že trefil všechny, výborně Simone. Bratra uvidí na trestném kolečku, takže zase chyboval? Zakroutí si pro sebe hlavou, nikdy se nenaučí střílet přesně, on byl ve střelbě lepší, jenže k čemu mu to bylo, když ho všichni stejně dohnali, obzvlášť bratr, jeho dlouhé a silné nohy ho hnaly dopředu silou jemu neznámou, nestačil mu, vždy mu došla šťáva a do cíle dojížděl setrvačností, z každého úspěchu blíže k bedně se radoval, ale nikdy nebyl šťastný, protože bratr před ním stál na prvních místech a škodolibě se usmíval na ty pod sebou.
Nenáviděl ho za to a zároveň ho miloval. Jaká ironie osudu.
Sotva se stihl vzpamatovat, projel kolem něj Martin. Bez povšimnutí ho předjel a hnal se dál.
Druhá střelba dopadla stejně jako první. U třetí chyboval. Propadl se na sedmou pozici, ale vedoucí skupinku měl daleko před sebou. Čtvrtou střelbu chtěl odfláknout, stejně z toho zase medaile nebude, ale všiml si, že skupinka, která mu odjela je pořád na střelnici, krom Martina a Emila, ti už odjeli, to byla jeho šance.
Nádech - zamířit - výstřel. A znovu bez chyby. Srdce mu zaplesá v naději, že by mohl konečně… Rus ho předjede o desetinu vteřiny, naštve ho to. Tuhle šanci nedá zadarmo, chtěl by, aby se na něj Martin nedíval spatra, chtěl by jeho obdiv. Takové sny!
Cílová rovinka, pořád je v závěsu, vzpomněl si, co mu pořád vtloukají do hlavy, nech se vyvézt. Teď. Teď přišla jeho šance, Rus drobně klopýtl, vezme za to, jak nejvíc může. Adrenalin se vypustí do krve a jemu připadá, jakoby ho někdo ze zadu tlačil. Dav začne jásat. Cíl! Jsem třetí? Všimne si bratra ležícího na zemi, ale je mu to jedno, hledá tabuli, která hlásá jeho jméno. Stihl to!
Zdvihne ruce nad hlavu a zařve.
Rus vedle něj se hroutí k zemi, očividně mu dal zabrat. Něčí ruce ho poplácají po rameni, to mu Nor gratuluje k úspěchu. Teprve teď mu dojde, že jméno, které je první není bratrovo, ale Svendsena. Překvapeně se ohlédne za sebe, kde se Martin sbírá ze země, přejde k němu, obejme ho. Objetí je mu vráceno, ale jak?! Jakoby snad ani nebyli bratři. Kde je to jejich věčné pošťuchování? Zklamaně se odtáhne. Nechá ho být, vezme svou zbraň a podá ji mechanikovi.

Slavnostní ceremoniál přejde jako ve snu. Celou tu dobu pokukuje po Martinovi. Hledá náznak radosti z toho, že i on má medaili. Nedočká se. Až při závěrečném focení, když už mají medaile na krku, se jejich ruce střetnou. Přitáhne to pohledy obou. Martinovo kývnutí je jako jedno otočení nožem v otevřené ráně.
*
Myslel, že dnešní večer stráví jinak. Zase leží na posteli a zírá do tmy. Martin leží vedle něj, na břiše notebook, na uších sluchátka a něco datluje. Určitě píše nějaké slečně. Dnešní medaile výsměšně visí na držáku. Ušklíbne se. Rychle setře slzu, která si našla cestu ven.
Přetočení na břicho upoutá Martinův zájem. Ale oči ihned odvrátí.
S povzdechem raději zaleze do sprchy. Jak nemá tenhle hotel rád.
Zahloubán do svých myšlenek, nevšimne si postavy stojící v pootevřených dveřích, která zvědavě okukuje jeho tělo. Martin oděný v upnutém sportovním tričku a kraťasech, protože na hotelu je přetopeno, opírá se o futra koupelny. Očima hltá nahé, sportem vypracované tělo.
*
Dřevěnými okenicemi zacloumá vítr, který o sobě dává znát. Rozfoukává již padající sníh a vytváří závěje. Opírá se o vše, co mu stojí v cestě. V podkroví malého hotelu se na posteli zavrtí jedno z dosavadně spících těl. Rozespalé oči zjišťují, co ho tak náhle vytrhlo ze spánku. Projede jím zima, když se skulinkou v peřině k jeho tělu připlíží chlad. Bratr na vedlejší posteli spokojeně odfukuje.
Zahryzne se do svého spodního rtu. Už dlouho se rozhoduje, zda by to měl udělat nebo by měl všechno nechat tak… jak je nyní. Nemohl si nevšimnout bratrových pohledů, které na něj co chvíli upíral. Sám si však nebyl jistý, jestli se jim podaří, po překročení té hranice mít pořád stejný vztah. Na jejich bratrství nebylo nic špatného. Delší objetí či nepatrný polibek se dal svést na francouzskou povahu, ale co kdyby to někdy došlo dál? Co kdyby to najednou neuhlídali?
Bosá chodidla se dotknou studené podlahy. Vezme svou deku. Zarazí se při pohledu na Simonův obličej. Je tak roztomilý. Není tak obezřetný a tvrdý jako ten jeho. Taky si ho dlouho vychovával. Usmívat a radovat se si dovolil jen při mimořádných situacích, jako byla případná výhra nebo momenty, kdy nebyli přítomní novináři.
I když je Simon starší… on je větší a úspěšnější. Je mu jasné, že to Simona musí žrát. Už se o tom několikrát bavili, ale Simon raději vždy vycouval. Nechtěl se s ním hádat a tak zůstával v jeho stínu.
A to vše, od té doby, co začal závodit.

Pomalu odsunul Simonovu peřinu, vtiskl své tělo pod ní. Hlavou mu probleskne stejná situace, když jim bylo asi pět. Ale tehdy bylo léto a za okny řádila bouřka. Rychlým pohybem přes ně přehodí i jeho peřinu, přitiskne se na hřejivé tělo. Ruka si ho přitáhne k tělu, potom strne. Martin zadrží dech. Vyhodí ho?
"Martine?" rozespalý Simonův hlas a upřený pohled. Dovolí si vydechnout. "Děje se něco?" Simon se vzepře na lokti, aby na Martina lépe viděl.
"Můžu u tebe dnes zůstat?" nepoznává se. Žadonil by takhle dneska ráno? Těžko.
"Ale jen, když mě nebudeš kopat." Simon si se smíchem lehne, přitáhne k sobě na hruď. Najednou je jeho mladší bráška jako pětileté děcko. Dnešní ignorace je zapomenuta ve vůni, která vychází z jeho těla. Ještě více se přitiskne, zavře oči. Kéž by takhle mohli ležet napořád.


A tak dál sedí v koutku a polyká své slzy. Pořád bude stát v jeho zádech. Bude tím starším stínem, který přišel na svět dřív a nikdy nesklidil takový obdiv jako on. Naštvaně bouchne pěstí do zdi vedle sebe. Měl by se vzchopit!

 

22 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sanasami Sanasami | 10. června 2012 v 9:52 | Reagovat

peknééééééé naozaj super

2 yellow yellow | Web | 10. června 2012 v 10:45 | Reagovat

Když jsi mi psala, ať se sem v neděli stavím, že tu bude něco, co by se mi mohlo líbit, hned mě napadl biatlon.
Téda, pěkně jsi mi zamotala hlavu tím závodem. Já si byla jistá, že tak v letošní sezóně dojeli a hledala ho jako blbec. :D Dokonce jsme při tom hledání zjistila, že Simonův oblíbený sportovec je Petter Northug.
Nakonec jsem ze zoufalství prošla výsledky jednoho závodu sezóny za druhým a zjistila jsem, že v tomhle pořadí nedojeli, že jsem si to spletla se spritnem z Novýho Města, kde dojel Emil první, Simon druhý a komentátorem milovaný Martin třetí. Simon tam Martina porazil, ale i tak byl v jeho stínu, stejně jako Svendsen, protože náš "milovaný" komentátor prostě zbožňuje Martina.
Ehm... jsem se zase nechala unést.... Jsem ráda, že ses do toho pustila. :D Nemohl by Simon propíchnout Martina hůlkou, aby ten nemohl nastoupit do letošní sezóny? ;) Ať už je 25. listopadu!!!

3 yellow yellow | Web | 10. června 2012 v 10:47 | Reagovat

Jo co to oči mé vidí po boku? Nový Cyklus 62 a Deník? Na co pěkného se můžeme těšit? :)

4 yellow yellow | Web | 10. června 2012 v 10:49 | Reagovat

Sakra, já rychleji odesílám komentáře než myslím... Ještě mě napadlo, jestli sem postupně vložíš ty staré povídky a podobně. :) Sorry, za to spamování tady. :D Jdu se raději učit.

5 YKW YKW | 10. června 2012 v 11:33 | Reagovat

[2]:o tom PN v Simonových oblíbených vímtaky, nedávno jsem koukala na jejich ofic. web :) Je to čistě smyšlené, takže se omlouvám za klamání "(ne)"přítele :D To s tou hůlkou, ehe :D to by mě nenapadlo, to, s tou hůlkou ((ještě bychom z Martina mohli udělat živý terč (ostré náboje seženeme snadno) hehe :D)), ale mohu to zkusit :D O přesunu povídek sem pořád přemýšlím, až bude čas, tak to asi udělám ;)

Jo a...těšit se můžete :) Cyklus 62 by měla být podle odhadu 62 dílná povídka, kdy každý jeden díl bude představovat jeden den prázdnin. Chtěla bych, aby každý přidaný díl odpovídal dnům prázdnin. Nejsem si však jistá, jestli se mi to podaří(píšu dopředu). Chtěla bych si dát o prázdninách menší pauzu od ostatních povídek a soustředit se jen na jednu... No a Deník...To je taková složitá věc, že až se budu nudit, tak budu psát vlastní čtenářský deník na povídky, které se mi líbí, zaujaly mě a vlastně bych psala recenze... Pokud se to uchytí, rozjela bych to, pokud ne, zruším ho :D

6 yellow yellow | Web | 10. června 2012 v 11:43 | Reagovat

[5]: Wow, to jsou ambiciózní plány. :) Už se těším, co si přečtu.
Za klamání nepřítele se vůbec neomlouvej, mně to jen prostě hryzala v paměti. Říkala jsem si, že to bude asi smyšlené, ale prostě jsem si nemohla pomoc. Ale aspoň jsem si připomněla loňskou sezónu.
Kdybys potřebovala něco na Fourcada vymyslet, tak se klidně ozvi. :D V tomto případě mám docela velkou představivost a taky oporu kamarádky, která ho nemůže ani cítit. ;)

7 Luczaida Luczaida | Web | 10. června 2012 v 12:21 | Reagovat

[6]: ona má jen ambiciózní plány :-P a říkám ti, že na 62 se fakt můžeme moc těšit :)

Jinak takhle povídka byla krásná a je mi jedno, že je ani neznám. To bylo tak roztomilý, jak chtěl k němu do postele! :D

8 YKW YKW | 10. června 2012 v 13:32 | Reagovat

[6]: určitě se ozvu, protože s nimi mám velké plány a každá pomoc se bude hodit :D tak vymýšlejte, víš, že já a moje fantazie + mučení vždycky stojí za to :D a je to dlouhé :D

[7]: Lucz, pššš, budu se červenat :D

ambiciózní plány? Tak teď se všechny nejčervenější rajčata mohou jít zahrabat :-P

9 yellow yellow | Web | 10. června 2012 v 14:14 | Reagovat

[7]: A já tu nebudu. :( Už to vidím, že ve volným čase budu vysedávat někde ve společných prostorách hotelu, kde by měla být wifi a koukat, co se tu děje. :D
Nevím, jak někdo ve spojitosti s Martinem může použít slovo roztomilý, mě napadá vždycky leda tak spousta nadávek. Ale jeho brácha je neskutečně sexy chlap a takovej roztomilej medvídek! *ostražitě se rozhlíží, jestli tu někde není spolubydlící*

10 kana~♥~ kana~♥~ | Web | 10. června 2012 v 14:23 | Reagovat

pěkné a když si zmínila že bude někdy pokryčování, má dušička ce zatetelila blahem a bude se na něj děšit ;)

11 YKW YKW | 10. června 2012 v 14:38 | Reagovat

[9]: přesně tak. Medvídek, to na něj sedí :D kouká z něj taková rošťákovina :D

12 yellow yellow | Web | 10. června 2012 v 15:15 | Reagovat

[11]: Přesně! A je mnohem příjemnější než ta osina v pozadí, jeho bratr.

13 Jane Jane | 10. června 2012 v 20:14 | Reagovat

už by zase mohla být nějaká povídka s Emilem...protože ta předtím byla moc dobrá a moje bujná fantazie jela naplno:)

14 Profesor Profesor | 28. října 2013 v 22:10 | Reagovat

Moc hezká povídka.

15 Karin Karin | 5. února 2014 v 22:43 | Reagovat

Hezký se to četlo. :D

16 Niki.kosi Niki.kosi | E-mail | 18. července 2017 v 11:35 | Reagovat

ahoj moc krásný příběh a chci se zeptat jestli tu jsou ještě nějaké příběhy bratrů Fourcade?? :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama