Vzplanutí {6}

14. května 2012 v 20:52 | you-kNow-Who |  Vzplanutí

6. Kapitola








Zastaví s autem před vjezdem do garáže, aby otevřel vrata a mohl tam zaparkovat. Dnes je opravdu horké počasí a za normálních okolností by si vzal plavky a šel se vykoupat k jezeru, ale po té nehodě je rád, že se omyje vodou ve sprchovém koutě. Připadá si jako blázen, lékař ho sice upozorňoval na jakési "vedlejší" účinky, ale on nepředpokládal, že by u něj mohly nějaké nastat. Vždyť se snad ničeho nebál. Alespoň o tom nevěděl a teď najednou se začal bát vody? Té nejzákladnější lidské potřeby jako je voda?


Vystoupí, zavře garáž a pohodí si taškou v ruce, aby mu pohled spadl na dvojici jdoucí směrem k němu, vlastně ne k němu, ale do stejného domu jako jde on. Pod krátkým sestřihem pozná Lukáše, od toho osudného útěku se na balkóně neukazoval v době kdy věděl, že tam bude. Co mu vyrazilo dech, bylo, když spatřil dlaně spojené v jednu. A nejhorší zjištění pro něj bylo, když si uvědomil, že dlaň, kterou Lukáš svírá je dívčí. Na sourozence by se k sobě asi takhle neměli. Lukáš, jako by vycítil, že na něj někdo zírá, zmateně stočí pohled jeho směrem. Jejich oči se střetnou na malý okamžik, než jím Zikmund uhne do jiného kouta ulice.


"Ahoj Zikmunde." Projdou kolem něj, dívka se něčemu huhňá, prohlíží si ho. Zamračí se.


"Lukáši." Chce kývnout, ale v krční páteři mu tak divně zaškubá, že to spíš vypadá jako pohyb rozrušeného koně. V hlavě má prázdno, nechápe vůbec nic, na svůj věk už by měl přece umět myslet a rozhodovat čistě ne? Jenže když jde o lásku je i největší inteligent bláznem. Tiše si pro sebe zakleje. Sleduje dvojici jdoucí před sebou. Klíčky v jeho ruce nebezpečně zacinkají, jak v sobě tlumí nutkání je po někom hodit. Měl by se krotit, chová se jako nějaký pubertální výrostek, když chce bojovat o své teritorium, ale kdo mu dal pravomoc vyjadřovat se o Lukášovi jako o svém? Vždyť spolu nic neměli, Lukáš se k němu jen choval moc hezky, zachránil mu život a staral se o něj, zatímco on nebyl schopný ničeho. O vztazích se nikdy nebavili, takže ani jeden nemohl vědět jak na tom ten druhý je. Ale momentálně měl u Lukáše jasno. On homosexuál nebude, to by se tady nevodil za ruku s tak pěknou dívkou. Spousta mužů se s orientací nedokáže vyrovnat hned a nějaký ten čas to trvá, ale hledají sami sebe. U Lukáše mu to přišlo tak jasné, tak sebevědomé. Další povzdech. Nemůže přeci očekávat, že každý muž, který se mu zalíbí, bude gayem.


Do zámku se trefí až na druhý pokus, když se klíčem snaží atakovat klíčovou dírku. Taška s materiály a notebookem je hozena na pohovku, on sám jde raději rovnou do koupelny. Bezmyšlenkovitě zapne v kohoutku ledovou vodu, dělá to, co mu velí instinkt. Hlava zmizí pod proudem tekoucí vody. Vše by možná proběhlo v pořádku, v tom zmatku úplně zapomněl, že ho voda posledních pár týdnů děsí, ale s prvním dotykem vody na očních víčkách sebou škubne. Tělem mu projede nepříjemný, svíravý pocit. Hlava se udeří o kohoutek, zaskučí, lokne si a s mohutným kašláním se sesune k zemi. Prsty se zaboří do vlasů, když se, nyní již probraný, začne smát svojí vlastní situaci. Měl by si zajít k psychiatrovi, protože tohle jeho chování není normální. To ho dokáže rozhodit taková maličkost? Až tak moc klesnul? Vždyť on nikdy nebyl ten moc citově založený, i když… možná se to v sobě jen snažil všechno potlačit a teď se to chce všechno dostat ven. Ale jak to má zvládnout sám?


*


Lukáš:


Leží v posteli, vedle něj spí na jeho vkus až moc hřející tělo. Normálně by za něj byl rád, ale dnes je něco jinak. Za okny je již dlouho dma. Lída ležící vedle něj o ničem nemá ani páru. Jsou spolu pár týdnů, ale on nemá na sex ani pomyšlení a to by přeci v jeho věku mělo být. Na mysli mu vyvstane Zikmundův pohled, když je dnes spatřil u garáží. Nechápal to. Pořád to nemohl pochopit, co to mělo být?


Bystrý sluch zaslechne jemné škrtnutí zapalovače. Stočí pohled směrem k balkonu, i přes tvrzené sklo, které jejich balkóny odděluje, spatří malé žluté světýlko, zase kouří? Pomalu, tak aby nevzbudil Lídu, vyleze z postele. Tiše otevře balkónové dveře, venku je teplo, nemusí se obávat nějakého průvanu, zajistí si je tak, aby se nezabouchly.


*


Pleskot bosých chodidel ho vytrhne ze zamyšlení. Trvalo mu dlouho, než se vyhrabal z koupelny a vzpamatoval se z prvotního šoku, potom se raději zahloubal do práce, protože zjistil, že při ní nemusí myslet na své okolní starosti. I sexuální frustrace je mrcha, ale dá se potlačit. Později to dá pár tahů rukou ve sprše do pořádku. Tohle je horší.


Otočí hlavu ke zvědavému tělu, které se naklání přes zábradlí a hlídkuje jeho směrem.


"Můžu se přidat?"


"Pokrčí rameny. "Když máš potřebu." Potáhne si, nedívá se na něj, jak přelézá přes zábradlí a leze k němu. "Co ti řekne přítelkyně na to, že jí nezahříváš postel?"


Lukáš se ušklíbne. "Ani si nevšimne, že tam nejsem, spí tak tvrdě, že bych kolem ní mohl řezat motorovkou a jí by to nevzbudilo."


"Jak tedy myslíš." Zikmud se zachumlá do deky, kterou si tady od minule nechal, je to příjemné se do ní zachumlat. Sice teď musí vypadat jako největší nanuk a zabalené dítě, ale co, hlavně, že jemu je příjemně. Sleduje koutkem oka, jak se Lukáš posadí na obrácený kýbl, který tam nechal, když si věšel prádlo na šňůru.


"Jsi v pohodě? Naposledy, když jsem tě viděl, nevypadal jsi zrovna nejlíp… ani teď nevypadá dobře.. je to lepší, ale pořád… Trápí tě něco?"


"Myslím, že tohle všechno je moje věc, nejsi můj doktor ani můj právník, abych se ti musel zpovídat…" nepřítomnost v jeho pohledu Lukáše neodradí, spíš naopak.


"Možná nejsem ani jedno z toho, ale… co kdybych byl tvůj přítel?"


Zikmund sebou přistiženě trhne, tak blbý dvojsmysl a on se na něj nechá nachytat.


"Tak?" Lukáš se nenechá jen tak odradit. Povzdechne si. Za chvíli z něj bude vzdychací panák, jak vzdychá často. "Podívej se, Zikmunde, nejsem blbý ani slepý. Za těch pár týdnů, co tady bydlíš, jsem si stihl dát pár věcí dohromady… Nikdo za tebou nebyl ani v nemocnici ani tady… Žádní přátelé nebo tak… Pokud by sis chtěl s někým normálně popovídat, věř, že já bych nikdy nikomu nic z toho, co bychom si mezi sebou důvěrně říkali, nevykecal. Nejsem žádná drbna ani slepice nebo jak je všichni nazýváme, jen bych ti chtěl pomoci. Vypadáš úplně jinak, než když jsem tě spatřil poprvé, to jsi zářil. A já vím, a věřím ti, že to, co se ti stalo, bylo traumatizující.. .Pořád mám před očima, jak ses v té vodě najednou potopil a já jen čekal, až se vynoříš a poplaveš dál. Bylo to jak z nějakého blbého hollywoodského filmu, najednou je vynořila ruka, zašmátrala ve vzduchu, jako by ses chtěl něčeho zachytit a pak už jsi nevyplaval, ale to už jsem byl s klukama ve vodě… Já… bál jsem se o tebe a to jsi pro mne byl naprosto neznámý člověk. Takže kdyby sis chtěl popovídat, můžeš se u mě zastavit, rád si s tebou popovídám, o čem jen budeš chtít…" s těmito slovy se zvedne z kýblu, obrátí ho tak, jak byl a vrátí na jeho původní místo. Než se však stačí dostat přes zábradlí, zachytí ho Zikmundova studená ruka. Otočí se. Teď, když stojí je o několik čísel vyšší než on a to není žádný malý kousek. Se svými sto osmdesáti pěti centimetry je vysoký všude, kam přijde.


"Nechoď, prosím." Zamumlá, dívá se do těch nádherných očí, ve kterých spatří dvě malé jiskřičky, srdce mu vynechá dva údery, než se vrátí do svého původního rytmu. Právě překonal sám sebe. Není jediný, kdo je překvapený, i Lukáš stojí trošku zaraženě. "Půjdeme dovnitř? Začíná být trochu chladno…"


Lehké zaváhání, ale kývnutí. Už zde byl, když se o Zikmunda staral a nosil mu potřebné věci. Nic se nezměnilo, až na množství věcí poházených různě po místnosti i ležících na zemi.


Zikmund se usadí na postel, Lukáš spočine v ušáku, který si tak oblíbil.


"Až budeš chtít mluvit, tak mluv." Pobídne ho tiše, složí si nohy pod sebe, vyčká dokud jen Zikmund bude chtít, aby vyčkával.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mushy Mushy | 14. května 2012 v 21:05 | Reagovat

Z Lukáša sa nám nakoniec vyklube študent psychológie :-D
Ale nie ;-) skvelá kapča :-) teším sa na pokračovanie :-)))

2 Karin Karin | 29. ledna 2014 v 20:42 | Reagovat

To jsem zvědavá jak to bude pokračovat. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama